Archiv pro měsíc: Listopad 2023

přednáška R. Menoušek2023

Pozvánka na poslední letošní přednášku

Letos výjimečně pořádáme přednášku i v prosinci. Připomeneme si spolu s dr. Radkem Menouškem významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Zde přinášíme anotaci přednášky:

Geniální architekt, který spojil velkolepost barokního vnímání prostoru se strohými geometrickými tvary gotiky, to je Jan Blažej Santini. Tvář obcí i krajiny České republiky utvářejí jeho monumentální chrámy nebo prosté kaple, ale také zámek, hospodářské dvory nebo zájezdní hostinec. Od jeho úmrtí uplyne letos v prosinci 300 let a kunsthistorik, muzikolog a barokista Radek Menoušek toto výročí připomene přednáškou k připomínce odkazu tohoto geniálního barokního architekta italského původu působícího v Čechách a na Moravě v první třetině 18. století. Bude ji doprovázet vizuální projekce a ukázky z děl, která se s největší pravděpodobností provozovala v Santiniho architekturách, vyznačujících se vynikající akustikou a mimořádnou světelnou charakteristikou. 

Znít budou např. skladby Schmelzerovy, Biberovy, Vejvanovského, Gabrieliho, Brixiho, Monteverdiho ale třeba i Bacha, Händela, Vivaldiho a Zelenky. 

Těšíme se na viděnou v úterý 12. prosince v 17 hodin na Nové scéně Dusíkova divadla.

adv.koncert2023

Pozvánka na adventní koncert

Tradiční adventní koncert organizovaný naším spolkem se letos koná druhou adventní NEDĚLI 10. prosince od 15 hodin výjimečně v kostele sv. Jakuba ve stejnojmenné obci. Vystoupí pěvecký sbor čáslavského gymnázia a pedagogické školy.

Vybraným vstupným přispějeme Sedlecké farnosti na opravu „našeho“ kostelíčka  v Lochách.

Těšíme se na viděnou!

1 Filip Lavala

Archeolog Filip Laval přednášel o fortifikacích mezi Třebonínem a Lomcem pro „Včelu Čáslavskou“

Je možné, že na Čáslavsku stojí vedle sebe tři tajemné hrádky opředené záhadami, o kterých nevíme, kdy a proč vznikly a kdo je založil? Je tomu tak. Najdete je mezi obcemi Třebonín a Lomec. O tom, co o nich víme či spíš nevíme, seznámil posluchače archeolog Filip Laval při přednášce zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“ na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla.

Podle Mgr. Filipa Lavala, Ph.D., z oddělení archeologie Národního památkového ústavu, se jedná o unikátní záležitost a to nejen na území středních Čech. Výjimečné nejsou ani tolik jednotlivé hrádky samy o sobě, ale skutečnost, že se nacházejí bezprostředně vedle sebe. Dalšími záhadami jsou jejich datace, důvod a účel vzniku a také kdo inicioval jejich stavbu.

Všechny tři středověké fortifikace se nacházejí jihozápadně od Čáslavi. Dvě z nich lze identifikovat jako nedokončené středověké hrady. Třetí se jeví jako příklad opevnění sídla nižší šlechty. Fortifikace jsou situované v krátkých rozestupech nad okrajem údolí nad levým břehem Medenického potoka mezi obcemi Třebonín a Lomec.

Při archeologickém výzkumu v osmdesátých letech minulého století v této lokalitě získala PhDr. Jarmila Valentová nevelký soubor střepů. Nejstarší střípky dokazují osídlení již v raném středověku. Druhou složkou jsou střepy, které můžeme rámcově datovat do druhé poloviny 13. až 14. století. Tyto se datují k době vzniku fortifikace. Nejmladší jsou glazované střepy raně novověkých nádob.

Archeologové tyto tři hrádky, hrady, tvrziště či hradiště nazývají fortifikace římská I., II. a III. Mimo oblast archeologie jsou však užívány jiné názvy, jejich názvosloví však není jednotné. Tvrziště Lomec (název na mapě) se nachází na prvním skalním ostrohu pod Lomcem, asi 500 metrů od středu obce, víceméně nad ústím Lomeckého potůčku do Medenického potoka. Je nazývané také tvrziště Na Zelenici. Terénní zbytky hrádku (název na mapě) se rozkládají na dalším ostrohu, asi 700 metrů východně od první lokality. Další používaný název je Třebonínský hrádek. Slovanské hradiště (název na mapě) se nachází po dalších asi 350 metrech a je nejblíže obci Třebonín, asi 450 metrů. Jedná se o výšinné opevněné sídliště nazývané Hrádek u Třebonína. Toto hradiště je dáváno do souvislosti s třebonínským Úbislavem, připomínaným na konci 12. století, sem je datován i kostelík sv. Matouše v Třeboníně.

Pro nezasvěceného turistu jsou tyto nečekané soustavy příkopů a valů v lese mezi Třebonínem a Lomcem téměř zjevením. A není divu. Jejich funkce je záhadou i pro odborníky. Existuje celá řada hypotéz a je také možné, že každý objekt sloužil či měl sloužit jinému účelu. Různá doba vzniku by to potvrzovala. Jedná se snad o tzv. refugia, tj. útočištné hradiště pro případy nouze obyvatelstva, kam by se místní obyvatelé ukryli například při průtahu vojsk? Jedna z dalších hypotéz říká, že vznik souvisí s těžbou kovů. Jako přijatelná a logická se jeví hypotéza, že se jedná o dokončená či nedokončená sídla venkovské šlechty. Kdo ví…..?

Přestože tyto tři hradiště na Čáslavsku jsou archeologickou a historickou raritou, nejsou dodnes důkladně prozkoumány. Podle archeologa Mgr. Filipa Velímského, Ph.D by mnohé napověděl výzkum místního potoka. Je možné, že v sedimentech by se mohly najít cenné nálezy. Každopádně tajemné „třebonínsko-lomecké“ hrady stojí za návštěvu a jistě není náhoda, že citliví lidé v této lokalitě cítí silnou pozitivní energii!

Text a foto Vladimír Havlíček

12 DSCN2674 DSCN2709 DSCN2707 DSCN2706 DSCN2708