PhDr. Jiří Lukas je nejen historik, archivář a pracovník Muzea hlavního města Prahy, ale především jeden z nejlepších numizmatiků v Česku. Přednáška takového profesionála v kombinaci s tématem, kterým byl numismatický nález denárů evropského významu v Čáslavi, byl opravdu dobře namíchaný „numizmatický superkoktejl“! Však ho také posluchači ocenili opakovaným potleskem.

Koncem dubna, nebo začátkem května roku 1878 byla při obdělávání pole pana Sternwalda, ležícího severovýchodně od historického jádra Čáslavi, odkryta keramická nádoba obsahující kolem 360 převážně českých raně středověkých mincí. Místo známe přesně, dnes leží pod kolejemi místního nádraží. Část nálezu byla představena veřejnosti na archeologické výstavě uspořádané ve dnech 7. až 9. srpna 1880 v prostorách místní obecné školy.

Čáslavský nálezový soubor nemá ve světě obdoby. Nejen množství, ale především počet druhů českých a také moravských stříbrných denárů poskytuje dokonalý vhled do středověkého mincovnictví. Denáry se v současnosti nacházejí v čáslavském Městském muzeu, v muzeích po celé zemi, v soukromých sbírkách a část byla bohužel nenávratně „ztracena“.

Jiří Lukas a Miroslav Janata v rámci možností dodatečně zpracovali tento čáslavský depot, jejich studie byla publikována v Numismatických listech Národního muzea v roce 2021. Patří jim za to poděkování, Čáslav se tímto nálezem proslavila v celém numizmatickém světě. A kdo má největší zásluhu na uchování a šíření osvěty o „čáslavském pokladu“? Tehdejší i současní členové a členky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=QTY0jBrMlmE

https://www.youtube.com/watch?v=l2d9-0FWSn0

Vladimír Havlíček

Na setkání se těšíme v úterý 12. 5. 2026 od 17:00 na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi.

Prof. RNDr. Zdeněk Vlastimil Špinar, CSc. se narodil 4. dubna 1916 v Čáslavi, kde prožil svá studentská léta, zemřel 14. srpna 1995 v Prysku u České Lípy. Byl významným českým paleontologem a také ornitologem, proslavil se především jako specialista na fosilní obojživelníky, zejména žáby. Paleontologii obojživelníků a jejich evoluci věnoval celý profesní život. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze vychoval několik generací paleontologů se zaměřením nejen na obratlovce, ale i bezobratlé. Spolupracoval s Josefem Augustou a s akademickým malířem Zdeňkem Burianem.

Napsal řadu knih populárně vědeckého zaměření a několik objemných vysokoškolských učebnic. Přispíval do odborných časopisů celého světa. Celý život zůstal čáslavským patriotem a na své rodiště byl náležitě hrdý. Rád se vracel na abiturientské srazy čáslavského gymnázia, které absolvoval před válkou. Jeho rodný dům v Pražské ulici byl zbourán v sedmdesátých letech, stával zhruba naproti dnešní restaurace Bílá Růže, dnes Kozlovny. Celý život byl vyznavačem skautingu, toto hnutí formovalo jeho postoje, především vlastenectví.

Není povolanějšího člověka, než Špinarova žáka a přítele Prof. RNDr. Zbyňka Ročka, DrSc, který by lépe představil osobnost a dílo svého učitele. Profesor Roček pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Navázal na Špinarovo dílo, zabývá se taktéž evolucí obojživelníků, především žab. V Čáslavi byl odměněn dlouhotrvajícím opakovaným potleskem!

A jaká je ta dosud nerozluštěná záhada? Zdeněk Špinar měl skautskou přezdívku Ran, kterou má také napsanou na svém hrobě. Její původ a význam nezná ani přednášející. Najde se v Čáslavi pamětník, který by tuto záhadu objasnil?

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=Vsh56kMZZf8

https://www.youtube.com/watch?v=c_VIhbBsdKc

https://www.youtube.com/watch?v=iahrnGeuHMg

Vladimír Havlíček

Na shledanou se budeme těšit v úterý 14. 4. 2026 od 17:00 na Nové scéně Dusíkova divadla.

Nově objevené neolitické sídliště v Dobřeni u Suchdola nedaleko Kutné Hory, zkoumané v roce 2024, nabízí jedinečný pohled na každodenní život lidí před více než sedmi tisíci lety. Na místě archeologové našli půdorysy čtyř dlouhých domů a jámy, které sloužily k těžbě hlíny i jako pradávný odpadkový koš. V něm bylo rozbité keramické nádobí i kamenné nástroje. A víte, že už tehdy si obyvatelé sídliště vařili pivo?

Období neolitu, tedy mladší doby kamenné, bylo přelomovou epochou, během níž došlo k jedné z největších proměn v dějinách lidstva. Příchod prvních zemědělců a přechod k usedlému způsobu života ovlivnily také oblast dnešních Čech, kde dosud žily jen skupiny lovců a sběračů.

Tehdejší lidé používali kamenné nástroje při kácení stromů, zpracování dřeva a k porcování masa. Chovali krávy, ovce, kozy a prasata. Ale také lovili a sbírali plody. Pokrokem bylo, že část potravy si vypěstovali, starali se o zahrady a pole.

O existenci neolitického sídliště přímo na místě nic nevypovídalo, byla vidět pouze louka. Sídliště totiž není typické žádnou monumentální architekturou. Veškeré nálezy se nacházejí pod zemí. Sídliště bylo objevené až při stavbě kravína. Na archeology z Archeologického ústavu čeká krásná, ale mravenčí práce, při které budou zkoumat obrovské množství nálezů, kreseb, fotografií a 3D modelů.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=pMTl1OxLD80

https://www.youtube.com/watch?v=y85fbeiXxxA

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Těšíme se na shledanou

připojujeme odkaz na portál Donio, kde je možné přispět dobrovolně a jakoukoli částkou na vydání pamětí Ing. Emila Picka.

https://donio.cz/pickovypameti

Emil Pick se narodil roku 1865 v Přehvozdí u Českého Brodu a zemřel roku 1945 v Chlumku u Golčova Jeníkova. Vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou a po působení v různých podnicích se v roce 1906 přistěhoval do Čáslavi, kde za účasti bratra Edmunda Picka založil Východočeskou továrnu na potraviny Emil Pick a spol. Podnik i přes těžké podmínky mezi světovými válkami rostl a tak došlo v roce 1927 k výstavbě nové továrny na umělé jedlé tuky. Podnik od roku 1926 nesl název Závody Kosmos, Emil Pick a spol.

Stopy působení Emila Picka a jeho rodiny jsou v Čáslavi patrné dodnes. Kromě továrny Kosmos, dnes Zenit, s.r.o., je to koupaliště v lesoparku Vodranty, které Emil a Pavel Pickovi v roce 1934 postavili na vlastní náklady a darovali městu. Pickova vila z roku 1928 patří k nejkrásnějším exemplářům prvorepublikové architektury, v současnosti je rekonstruována. Pickovi podporovali sociální a kulturní činnost ve městě. Pomohli například vybudovat Studentský domov, ozdravovnu pro děti, Marie Picková vedla dámský dobročinný spolek a spolu se snachou podporovala místní sirotčinec. Emil Pick působil i v zastupitelstvu města, podporoval umělce a díky jeho podpoře nezanikla za první republiky místní židovská obec. Byl také členem „Včely Čáslavské“, byl jmenován čestným občanem města.

Není bez zajímavosti, že jeho smrt je dosud zahalena tajemstvím. Nejsou známy podrobnosti jeho úmrtí. Známé je pouze místo, kterým je vila v Chlumku u Golčova Jeníkova, kde pobýval před 2. světovou válkou, i po ní. Zde ve svých 80 letech skonal v kruhu milující rodiny. Jeho tělo bylo uloženo do hrobu v Čáslavi vedle dcery Haničky, která zemřela ve svých nedožitých 16 letech na tuberkulózu. Emilova pohřbu se účastnilo, dle dochovaných záznamů, jen pár lidí. Jeho syn Pavel Pick se svou manželkou Mary emigrovali roku 1948 do Velké Británie a poté do Kanady.

Za všechny vděčné občany, kterým oblíbený továrník pomohl, uveďme slova paní Marty Šenkapounové: „Pan Pick podporoval i nadané jednotlivce. Můj dědeček PhMr. Václav Moravec krásně zpíval. Jako student gymnázia často vypomáhal i v divadle. Zpíval místo těch, kteří neměli hudební nadání. Pan Pick ho přemlouval, aby šel zpěv studovat, že mu studia zaplatí. Děda nakonec nabídku nepřijal a rozhodl se pro farmacii, ale té nabídky si velice vážil.“

Vzkaz ze zámoří nejen pro nadaného Radovana Kadlece, ale pro všechny Čáslaváky a Čáslavačky posílá paní Angela Pick Greenway: „Jako Emilova pravnučka mohu upřímně říci, že je dojemné vidět, jak se jeho život a odkaz dodnes uznává. Byl ztělesněním lásky a oddanosti rodině, podnikání a komunitě. Děkuji, že udržujete jeho památku živou.“

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=q76N1dFlBj8

https://www.youtube.com/watch?v=FF7xOw77ZQs

https://www.youtube.com/watch?v=l2CMvrTf3mM

Text, foto a videa Vladimír Havlíček