Krásné léto!

Sejdeme se první zářijový víkend na čáslavských Dvorcích, jichž je náš spolek spolupořadatelem.

Detailní program najdete na www.formanovacaslav.cz/program/celorocni-doprovodny-program/dvorky-2/.

 

2

Docent Martin Šandera přednášel o Čáslavském sněmu pro Včelu Čáslavskou

Čáslav – Šestisté výročí Čáslavského sněmu bylo tématem přednášky historika Martina Šandery, zorganizované „Muzejním a vlastivědným spolkem Včela Čáslavská“. Akce se uskutečnila za podpory Města Čáslav v budově Nové scény Dusíkova divadla.

Není vůbec divu, že návštěvnost přednášky byla, navzdory tropickým vedrům, nadprůměrná. Přispělo k tomu spojení mimořádně významného tématu pro Čáslavany a osoby přednášejícího. Během sněmu se stala Čáslav na jeden týden nejdůležitějším městem zemí Koruny české! Je jen málo historiků, kteří o této významné události dokáží přednášet s takovou erudicí jako Martin Šandera. Průběh Čáslavského sněmu si ze školy pamatujeme asi všichni. Proto se docent Šandera zaměřil na důsledky sněmu, ale především na události, které mu předcházely.

Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph.D. působí v Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde přednáší české středověké a raně novověké dějiny. Jeho badatelské a publikační aktivity jsou zaměřeny především na problematiku české šlechty ve vrcholném a pozdním středověku, světské i duchovní elity v období husitské revoluce a vůdčí osobnosti polipanského bezvládí a poděbradské éry. Je autorem několika monografií a spoluautorem řady kolektivních děl.

Čáslavský sněm se konal 3. až 7. června 1421 za účasti Jana Žižky, který byl jedním ze dvou mluvčích táborských husitů. A nebyl to sněm ledajaký, byl to vlastně generální sněm zemí Koruny české, na němž zástupci husitů, české a částečně i moravské šlechty po pětidenním rokování přijali Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon. Artikuly pražské byly husitský program nápravy křesťanské společnosti. Dále byla v Čáslavi jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda, tvořená zástupci pánů, rytířů a měšťanů, která měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, dokud nebude zvolen nový král. Na sněmu byli přítomni také zástupci krále Zikmunda Lucemburského, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor. Byl však označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a za nehodného trůnu.

Po zajímavé přednášce historika Martina Šandery přišla dobrá zpráva. „V září budou v Čáslavi instalovány venkovní panely mapující historii Čáslavského sněmu,“ potěšil fandy historie starosta „Včely Čáslavské“ Filip Velímský.

Vladimír Havlíček

3 8 25 40 1 Freska na fasádě domu v Mahenově ulici

Čáslavský sněm se konal před 600 lety za účasti Jana Žižky.

1 Freska na fasádě domu v Mahenově uliciČáslav Sám Jan Žižka z Trocnova a Kalicha se před rovnými 600 lety procházel po Čáslavi! Proč přijel husitský hejtman do města, které se v budoucnu bude nazývat „Čáslav – město Žižkovo“? Byl tady pracovně, jak by se řeklo dnešním jazykem. Byl totiž jedním ze dvou mluvčích táborských husitů na tzv. Čáslavském sněmu, který se konal 3. až 7. června 1421v kostele sv. Petra a Pavla.

A nebyl to sněm ledajaký, byl to vlastně generální sněm zemí Koruny české, na němž zástupci husitů, české a částečně i moravské katolické šlechty po pětidenním rokování přijali Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon! Artikuly pražské byly husitský program nápravy křesťanské společnosti. Dále byla jmenována dvacetičlenná prozatímní vláda, tvořená zástupci pánů, rytířů a měšťanů, která měla spravovat věci veřejné do 28. září 1421, pokud do té doby nebude přijat nový král. Na sněmu byli přítomni také zástupci krále Zikmunda Lucemburského, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor. Byl však označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a za nehodného trůnu. Není divu, že nebyl, především zástupci husitů, přijat za krále a jeho korunovace byla prohlášena za neplatnou. Kvůli neshodám mezi radikálními a umírněnými husity se však záměry Čáslavského sněmu nepodařilo uskutečnit. Část šlechty, především moravské, od husitů odpadla a od smlouvy s českými „kacíři“ se distancovala. Prozatímní vláda tak v podstatě plnohodnotně nikdy nefungovala.

Přesto měl sněm pro Čáslav význam, hlavně kvůli přítomnosti Jana Žižky. Když husitský hejtman během Čáslavského sněmu chodil po dlažbě místního kostela, jistě ho nenapadlo, že v těchto místech budou jednou ukryty a poté objeveny jeho ostatky. A stalo se. Přestože byl slavnostně pohřben v Hradci Králové v chrámu sv. Ducha, byly později jeho ostatky tajně převezeny do Čáslavi a zde ukryty v místním kostele. A proto nebylo velkým překvapením, když byl při opravě kaple místními zedníky objeven zazděný výklenek s kalvou, tedy horní částí Žižkovy lebky, dalšími kostmi a artefakty. Dnes je vše uloženo v Žižkově síni na místní radnici.

Děkanský kostel sv. Petra a Pavla, kde se konal Čáslavský sněm, stojí v severozápadním rohu náměstí Jana Žižky z Trocnova ve středočeské Čáslavi. Jeho základem se stal románský kostelík sv. Michala z poloviny 12. století. Po založení města bylo rozhodnuto o vybudování většího chrámu. Ten byl několikrát, především po požárech, přestavován. V současnosti se jedná o trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, kaplí a věží. Z kostelíka sv. Michala je dnes sakristie. Přestože byl stavebně včleněn do nové stavby, jsou jeho kontury dodnes rozpoznatelné. Jan Žižka navštívil Čáslav několikrát. Jeho význam pro město potvrzuje Myslbekův pomník hejtmana uprostřed Žižkova náměstí, Žižkova brána, Žižkova síň, Žižkův háj, do nedávna Žižkovy kasárny a velkoplošná freska na fasádě domu v Mahenově ulici, kde je Jan Žižka zobrazen na Čáslavském sněmu před 600 lety.

https://www.youtube.com/watch?v=8_GseRdl5ok

https://www.youtube.com/watch?v=TrAPYUtPrVw

https://www.youtube.com/watch?v=sCx9HYtFtuo Celý příspěvek