OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Esperantisté se sešli ve Vrdech u Čáslavi při odhalení pamětní desky F. Lorence

Zbyslavský rodák František Lorenc, ovládající přes 100 jazyků, se proslavil až v Brazílii.

Na Štědrý den roku 1872 se ve Zbyslavi v rodině chudého mlynářského dělníka narodil František Lorenc, který již od dětství prokazoval mimořádný talent ke studiu cizích jazyků. Ty se učil především při své každodenní 6 km dlouhé cestě do Čáslavi, kde navštěvoval měšťanskou školu a později i 4 třídy gymnázia. Již při gymnazijní zkoušce v Kolíně prý prokázal mimo jiné znalosti všech slovanských jazyků, řečtiny a latiny, ale překládal v té době i z čínštiny, hebrejštiny a aramejštiny. Jako 18letý nemajetný student vydal v r. 1890 vlastním nákladem v tiskárně tehdejšího pardubického starosty Hoblíka první učebnici mezinárodního jazyka esperanto pro Čechy.

Pro svou činnost mezi sociálně demokratickou mládeží byl pronásledován rakouskouherskou policií a v r. 1893 tajně emigroval do Brazílie, kde prožil v nelehkých podmínkách zbytek svého života (zemřel v r. 1957). Tam působil jako ředitel školy, spisovatel duchovní literatury, překladatel – polyglot, léčitel a filantrop. Je dosud neobjasněnou záhadou, jak mohl tak daleko od civilizace mít přístup k tolika informacím a zanechat po sobě tak rozsáhlé dílo. V Brazílii je dosud znám a ctěn, a to nejen mezi esperantisty – jsou po něm pojmenovány ulice, ale např. i nakladatelství Lorenz v Rio de Janeiro, lingvistický institut v Porto Allegre či kulturní dům a knihovna ve městě Dom Feliciano, kde žil.

Ke zmíněné poslední iniciativě se připojila i obec Vrdy, k níž Lorencova rodná Zbyslav nyní administrativně náleží. 8. července se na zaplněném prostranství před místní knihovnou konal slavnostní ceremoniál k uctění slavného rodáka a při této příležitosti odhalení jeho pamětní desky od Zdeňka Myslivce a přejmenování knihovny na Knihovnu Františka Vladimíra Lorence ve Vrdech. Akce probíhala v úzké spolupráci s Českým esperantským svazem. Proto se na ni sjely z celé republiky i téměř čtyři desítky uživatelů tohoto mezinárodního jazyka a ctitelů Lorencova díla, kteří si v rámci doprovodného programu se zájmem prohlédli i památky města Čáslav a obec Zbyslav. Čestným hostem ceremoniálu byla rovněž generální konzulka ČR v Brazílii Pavla Havrlíková, která ve svém projevu zmínila, že Lorenc je v Brazílii dosud třetí nejznámější osobností českého původu (po bývalém prezidentu Kubitschekovi a Janu Antonínu Baťovi). Mezi pozdravnými gratulacemi do Vrdů byly i dopisy ze zmíněných institucí z Brazílie, nesoucích Lorencovo jméno.

Součástí programu byly i poutavá přednáška Petra Chrdleho, který v loňském roce ve svém nakladatelství KAVA-PECH vydal o Lorencovi v češtině a esperantu životopisnou knihu od prof. Novobilského, a premiéra promítání brazilského dokumentárního filmu o Lorencovi v českém dabingu. Přednáška i film budou v blízké době zpřístupněny na internetu široké veřejnosti.

S Lorencovým dílem se budou moci návštěvníci obce a knihovny stručně seznámit na stálém výstavním panelu, který připravila kurátorka výstav v Muzeu esperanta ve Svitavách Pavla Dvořáková. Navázaná spolupráce obce Vrdy s českými a brazilskými esperantisty bude i nadále pokračovat za účelem šíření většího povědomí o u nás neprávem zapomenutém zbyslavském géniovi.

PhDr. Pavla Dvořáková

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

146

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

6

Ve Vrdech odhalili pamětní desku F. V. Lorencovi

Vrdy/Zbyslav – Slavnostní odhalení pamětní desky Františka Vladimíra Lorence proběhlo na knihovně ve Vrdech, ta nese od 1. července jeho jméno. Pamětní deska s reliéfem F. V. Lorence je dílem sochaře a restaurátora Zdeňka Myslivce.

Vrdovští tak uctili zbyslavského rodáka Františka Lorence – pedagoga, překladatele, básníka, novináře, lékaře, léčitele, filozofa, filantropa a především geniálního polyglota, tedy znalce mnoha jazyků. Ovládal jich osmdesát aktivně, plus dvacet čtyři pasivně.

Lorenc emigroval ve svých 20 letech do Brazílie, kde strávil zbytek života a stal se třetí nejznámější osobností českého původu v této zemi, vedle brazilského prezidenta Juscelino Kubitscheka de Oliveira a Jana Antonína Bati.

Lorenc věnoval velkou pozornost mezinárodnímu jazyku esperanto, jehož první učebnici pro Čechy vydal na svůj náklad ještě za svého pobytu v Čechách. Patří mezi jazykovědce a esperantisty světového formátu.

Při odhalování pamětní desky promluvila generální konzulka ČR v Brazílii inženýrka Pavla Havrlíková, odborník na život a dílo doktor Petr Chrdle, autor pamětní desky Zdeněk Myslivec a další. V budově knihovny byl promítán film o životě tohoto filantropa, byl připraven autobus, který odvážel zájemce k prohlídce rodného domku ve Zbyslavi.

Je chvályhodné, že se vrdovští věnují této osobnosti, která je v Česku neprávem pozapomenuta. Velké poděkování patří magistře Petře Kobelové z místní knihovny, která má největší zásluhu na zorganizování celé akce.

Vladimír Havlíček

5 7 36 16 14 9 45 DSCN6468 DSCN6469

DSCN6490

5

„František Moravec – čáslavský rodák“ je název knihy Oldřicha Skaláka

Čáslav – „Brigádní generál Františe Moravec – čáslavský rodák“ je název knihy, kterou vydal Oldřich Skalák symbolicky v roce 100. výročí vzniku republiky. Přestože kniha bude slavnostně pokřtěna a dodána do distribuce až v podzimních měsících, rádi ji představíme v předstihu.

František Moravec byl legionář, důstojník Československé armády a především šéf zpravodajské služby. Je považován za autora plánu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Narodil se 23. července 1895 v Čáslavi, zemřel 26. července 1966 ve Washingtonu. Jeho jméno nese skupina speciálních sil Armády ČR. Vojenské zpravodajství uděluje čestnou medaili s jeho jménem k ocenění svých příslušníků.

A jaký byl motiv k napsání knihy? Na to Oldřich Skalák odpovídá: „3. srpna 2012 můj přítel, pan Bohuslav Veselý, nalezl v dvorním traktu své rodinné vilky poblíž čáslavského náměstí při výkopových pracích šavli a bodák od francouzské pušky Lebel a tři dýky pocházející z období první světové války.“ A dále dodává: „Zbraně byly silně zkorodované, pouze chránič rukojeti šavle, vyrobený z bílého kovu, byl zachovalý včetně připevněného ozdobného zlatého střapce.“ Nález doktor Skalák předal k další identifikaci a k odborné expertize Janu Tetřevovi, kurátorovi sbírek a renomovanému odborníkovi na palné a chladné zbraně muzea v Pardubicích. Rovněž předal zkorodovanou schránku, ve které byly fotografie a dokumenty, ovšem silně poškozené stářím. „Nakonec jsme s panem Veselým vše předali do sbírek Vojenského historického ústavu v Praze, kde jsou předměty dnes vystaveny a zpřístupněny veřejnosti,“ upřesnil Oldřich Skalák.

Na základě uvedeného nálezu se začal doktor Skalák zajímat o čáslavského rodáka Moravce. Studoval nejen dostupnou literaturu, ale především archivní prameny, ke kterým nebyl dříve přístup. Také se seznámil s rodinou generála Moravce. Ke spolupráci s příbuznými se doktor Skalák vyjádřil: „Chtěl bych co nejsrdečněji poděkovat rodině generála Františka Moravce a to zejména paní Anitě Moravec Gard, vnučce pana generála za poskytnutí fotografií a dokumentů. Dále pak generálovu synovci panu Václavu Moravcovi a jeho dceři Martě Šenkapounové za poskytnutí fotokopií zpravodajských materiálů, rodinných fotografií a korespondence.“

Díky Moravcově rodině se ke čtenáři dostávají prostřednictvím knihy dosud nezveřejněné fotografie a dokumenty. To platí také o informacích. Autor uvádí na základě nově objevených archiválií a privátních informací na pravou míru některé skutečnosti, např. podíl Moravce či prezidenta Beneše na atentátu na Heydricha. Kromě nových informací o akci skupiny Anthropoid, píše autor o dalších souvislostech. Nové informace přináší například o legendárním, Moravcem řízeném agentovi A-54. Agent A-54, vlastním jménem Paul Thümmel, je v literatuře faktu líčen jako superagent s neomezenými možnostmi, který mj. vyzradil plány nacistického Německa. Pro někoho je hrdina, pro jiné „padouch“.

Osobnost generála Moravce byla složitá. Doba byla ještě složitější. Dodnes není celá řada skutečností a souvislostí objasněna. Díky bádání a „mravenčí“ práci autora, jsme o trochu blíže ke skutečnému obrazu událostí kolem atentátu na Heydricha. Doktor Oldřich Skalák není historik. Ale díky svému bádání, a to nejen o generálu Moravcovi, se může směle postavit po bok našich nejlepších historiků na období první a druhé světové války!

Vladimír Havlíček, reprofoto z knihy Brigádní generál Františe Moravec – čáslavský rodák

10 15 25 DSCN6182 DSCN6185 DSCN6194