2

Tomáš a Filip Velímští přednášeli v Čáslavi o „Kutnohorském židovském pokladu“

Čáslav/Kutná Hora – Už jste slyšeli o tzv. „Kutnohorském židovském pokladu“? Neslyšeli? Není divu, přestože mezi odborníky je tento depot velmi ceněný, pro laickou veřejnost je neznámý. A právě to se snažili napravit v neděli 21. června Tomáš a Filip Velímští, otec a syn, přednáškou v čáslavské synagoze. Přednášky budou pokračovat a informace budou vydány ve vědeckém časopise Historického ústavu Akademie věd ČR Mediaevalia historica Bohemica a také v zahraničí.

Jedná se o jeden z nejlépe dochovaných souborů středověkých stříbrných nádob z první poloviny 14. století. Podařilo se identifikovat jeho majitele, kterým byl Viflin, příslušník rodiny židovských finančníků z Curychu. Poklad byl nalezen za nejasných okolností zazděný u komína v některém z rekonstruovaných gotických domů v Kutné Hoře. Je datován do poloviny 14. století, jeho uložení zjevně souviselo s vlnou pogromů v roce 1349.

Bohužel ale kvůli zatajení nálezu depotu a poté jeho rozchvácení nelze spolehlivě určit místo jeho uložení, ani celkové složení depotu, z něhož se podařilo dohledat jen soubor stříbrných nádob. Poklad byl během dalších desítek let rozprodán a roztroušen do celého světa, například do Norimberka a New Yorku. Nejen proto je jedním z nejpozoruhodnějších ve středověké Evropě. Nevíme ani, jakými cestami se depot dostal na místo uložení v Kutné Hoře, zda ho ukryl sám Viflin, nebo někdo jiný, jestli nedal předměty někomu do zástavy. Nelze ani vyloučit možnost, že depot byl uložen druhotně až někdy koncem 16. století.

A kde se dnes nacházejí předměty, o kterých víme, že byly určitě v depotu? V roce 1983 se na obálce dražebního katalogu v Londýně objevily tři stříbrné nádoby, které dal do dražby anonymní privátní držitel, a bylo u nich uvedeno, že byly nalezeny v Kutné Hoře. Konvici na víno a konvici na vodu koupil soukromý sběratel za 60 500 a 22 100 liber. Od té doby nejsou dostupné a vytratily se z povědomí. Dvojitý koflík koupilo Metropolitan Art Museum v New Yorku za 132 000 liber a je pokládán za jeden z nejcennějších artefaktů muzea. V roce 2006 byl zapůjčen a vystaven v Praze na výstavě Karel IV. Císař z Boží milosti. Sadu pěti pohárů koupilo v roce 1968 Germanisches Nationalmuseum v Norimberku. Podle informací, které nelze ověřit dal poháry do dražby antikvář, emigrant z Prahy vystupující pod jménem Vladimír Zacharias – Zachariáš.

Poklad objevený v 50. letech v Kutné Hoře a jeho historie je fascinující. Už se nikdy s jistotou nedozvíme, jak došlo k jeho uložení a proč nebyl poté vyzvednut. Depot tudíž pravděpodobně nikdy nebude k vidění pohromadě a tudíž ho nelze ani vyfotografovat. Proto je obrázek, kde jsou nalezené artefakty pohromadě, vytvořen umělou inteligencí. O to je „Kutnohorský židovský poklad“ zajímavější a záhadnější!

Doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. se narodil v Rumunsku, ale v dětském věku se přestěhoval s rodiči zpět do Čech. Je archeologem zabývajícím se středověkem a také problematikou vzniku a vývoje měst na území Čech. Dále se věnuje středověkému osídlení a počátku šlechty, středověké kultuře a vzniku dědičné pozemkové držby. Vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, pracoval jako archeolog středověku v muzeu v Kutné Hoře. Dále pracoval jako vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Od roku 1993 působil jako pedagog a vedoucí katedry historie Filozofické fakulty UJEP, napsal řadu publikací.

Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR v Praze. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Na závěr dobrá zpráva. Chcete vidět alespoň část depotu na vlastní oči? Máte k tomu jedinečnou příležitost, na výstavě v Národním muzeu v Praze je aktuálně vystaven soubor stříbrných pohárů!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=n2vDriMA0IQ

Text, foto a video Vladimír Havlíček

5 20 12 9 35 30 27 IMG_8165 IMG_8168

5

„Včela Čáslavská“ vyrazila do Golčova Jeníkova

Do Golčova Jeníkova vyrazili v úterý 16. června na vlastivědný výlet členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a také zájemci o historii z řad veřejnosti. Výlet se vydařil nejen díky historickým skvostům ve městě, zájmu účastníků výletu, ale také díky místním patriotům, kteří se s obrovským entuziasmem věnovali hostům z Čáslavi.

První zastávkou byl židovský hřbitov, který zásluhou místního správce patří k jednomu z nejudržovanějších v zemi. Není mnoho měst, kde se zachovaly současně hřbitov, synagoga a židovská čtvrť. Golčův Jeníkov mezi ně patří. A právě proto výlet pokračoval k synagoze ležící v bývalém ghettu, vedle se zachovala ješiva, tedy židovská škola.

Dále se návštěvníci vydali na prohlídku  hřbitovního kostela sv. Markéty Antiochijské z konce 13. století, který je nejstarší dochovanou stavební památkou ve městě. Pozornost přitahují především do zdi zabudované náhrobní kameny. Ty byly původně umístěny v presbytáři, po opravách v roce 1996 byly přemístěny do chrámové lodi.

Dalším zajímavým místem byla Goltzova tvrz. Jedná se o dvoupatrovou budovu  vystavěnou jako jednu z posledních věžovitých  tvrzí na našem území. Jejím autorem je Martin Maxmilián, svobodný pán z Goltze. Dříve sloužila jako rezidenční místo, po výstavbě pivovaru také jako sklad pro chmel. Budova následně chátrala a to až do roku 2004, kdy došlo k její rekonstrukci. Dnes slouží jako soukromé muzeum.

Výlet byl završen v děkanském kostele sv. Františka Serafínského z Assisi na náměstí. Ačkoliv byl postaven až v 19. století, první zmínky o původním kostelu se datují již do roku 1359. Ve svatostánku se nachází světová rarita. V lodi při hlavním vchodu pod kůrem jsou zavěšeny kosterní pozůstatky velryby grónské, jež si generál Goltz přivezl jako válečnou kořist z přístavu Stralsund v Severním moři. Vždy se tvrdilo, že to jsou obří žebra. Zjistilo se ale, že se jedná o pravou spodní čelist, lopatku a krční žebro asi padesátitunové samice druhu balaena mysticetus, v současnosti téměř vyhubeného. Jsou to nejstarší dochované pozůstatky velkého kytovce na našem území.

Z kostela se nechá vstoupit do lorety neboli svaté chýše. Ta zde stála ještě před zbudováním kostela a patří k nejkrásnějším v Česku. V loretě se dodnes uchovává dělová koule. V jedné z bitev třicetileté války málem zabila generála Goltze. Dopadla totiž jen kousek od místa, kde stál. Zbožný generál děkoval Panně Marii za záchranu a z vděčnosti věnoval kouli loretánské kapli.

Vlastivědný výlet byl úspěšný. Přinesl zábavu a také nové informace a poučení v oblasti historie. Nezbývá, než se těšit na vlastivědný výlet příští!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=3Q_sQ2f3ae4

https://www.youtube.com/watch?v=dc4W_bUe2Tk

https://www.youtube.com/watch?v=DMxkdGkadB8

https://www.youtube.com/watch?v=oGpCRhd7b_s

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

10 15 25 30 IMG_7899 35 46 IMG_7935 IMG_7915 40