Archiv pro rubriku: Akce

Doktor Ladislav Jouza přednášel o konci války v Čáslavi pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – „Květen 1945 v Čáslavi“ bylo téma přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška se konala 20. května na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla a členové spolku i posluchači z řad veřejnosti si nemohli přát lepšího odborníka, než Ladislava Jouzu!

Čáslavský rodák přiblížil stěžejní události z průběhu osvobození Čáslavi v květnu roku 1945 a z následujících týdnů. Vyprávění na základě historických pramenů a vzpomínek pamětníků doplnil dobovými fotografiemi. Před zahájením přednášky účastníci položili při příležitosti ukončení druhé světové války věneček u pamětní desky v budově místní pošty.

Doktor Ladislav Jouza je vlastivědným pracovníkem a historikem Regionálního muzea v Kolíně. Je absolventem Gymnázia v Čáslavi a Vojenské politické akademie v Bratislavě. Studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V kolínském muzeu spravuje historickou a numismatickou sbírku a tzv. Macharovu knihovnu, což je rekonstruovaná pracovna a knihovna kolínského rodáka J. S. Machara. Zaměřuje se na novověké a moderní dějiny Kolínska a Kutnohorska se specializací na dějiny židovské komunity, odboj první a druhé světové války a novodobou husitskou tradici.

Pro odlehčení vážného tématu, jakým je válka, seznámil doktor Jouza posluchače s kuriózní příhodou. Je možné, že 8. května 1945 se na čáslavském náměstí objevili angličtí zajatci? Skutečně se to stalo. Během dopoledne přijel od Golčova Jeníkova zaplachtovaný nákladní automobil s bývalými anglickými zajatci. Čáslavští je přivítali srdečně, na dobových fotografiích je vidět, jak jim dávají košíky s jídlem a dokonce půllitry s pivem! Po vystoupení na radniční balkon jim místní projevili srdečné ovace.

Druhá světová válka byla největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva, v jejím průběhu zahynulo přes šedesát miliónů lidí. Válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, následky bojů bylo zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo. Likvidovány byly skupiny obyvatelstva, které neodpovídaly nacistickým představám, příkladem může být židovský a romský holocaust či vyhlazování slovanského obyvatelstva na okupovaných územích. A právě před hrůzami válek minulých i současných varoval doktor Ladislav Jouza!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=NoZJG7DkNfY

Vladimír Havlíček

Bc. Jana Vyčítalová a Ing. Soňa Krejčová přednášely o basilice Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

„Záchrana kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě“ byl název přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, která se konala 18. března 2025 na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Přednášely odbornice na slovo vzaté – Bc. Jana Vyčítalová a Ing. Soňa Krejčová z oddělení Technické správy památek Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora.

Přestože gruntecká pseudorománská bazilika je „co by kamenem dohodil“ od kraje Kutné Hory, nachází se v kolínském okrese. Bazilika stojí na místě původního kostela, zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahá až do 13. století. Kostel ale zchátral, do současnosti se z něj dochoval pouze zvon zhotovený kutnohorským zvonařem Ondřejem Ptáčkem na konci 15. století a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Od poloviny 19. století usilovali místní o založení nového kostela. S jeho stavbou se začalo z podnětu faráře Jana Záruby v roce 1905 na stejném místě, kde stál jeho předchůdce. Mezi iniciátory stavby byl královéhradecký biskup Josef Doubrava, který ovlivnil zejména podobu vnitřní výzdoby kostela. Výstavbu z větší části financoval majitel panství Býchory, světským patronem kostela byl houslový virtuos Jan Kubelík. Kostel postavil kolínský stavitel Jan Sklenář podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí.

Umělecky nejcennější z celého kostela je jeho vnitřní výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi, přímí žáci Alfonse Muchy. Interiér vymalovali za neuvěřitelné čtyři měsíce! Místní ještě dlouho vzpomínali, jak malíři vykupovali v obci vaječné žloutky, které přimíchávali do barvy. Bazilika, dominující grunteckému okolí, byla dostavěna v roce 1908, k bohoslužebnému provozu byla předána v roce 1914.

Další zajímavostí je hřbitovní zeď s neogotickým cimbuřím a neorománskou márnicí v jeho jižní části. V kostele byl uložen ostatkový kříž se vzácnou relikvií – zlomkem lebky sv. Prokopa. Po roce 1990 byly bohužel tyto cennosti nevyčíslitelné hodnoty zcizeny. Kuriózní je skutečnost, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký.

Na závěr prozradíme velkou raritu – kryptogram na fresce v presbytáři. Právě tam akademičtí malíři Marie a František Urbanovi vytvořili nejhezčí fresky, ovlivněné dílem Alfonse Muchy. Úryvek z bible se nachází na fresce s námětem klanění tří králů. Podívejte se pod biblický výjev, při kterém mudrci přicházejí s dary a klanějí se malému Ježíši. Musíme se soustředit, abychom viděli první písmeno, kterým je „A“ a ostatní nám vystoupí samo. Více neprozradíme. Záměrem autorů kryptogramu bylo, aby ho každý návštěvník baziliky rozluštil sám.

Podrobnosti o záchraně kostela najdete na stránkách https://kostelgrunta.cz/

Videa

https://www.youtube.com/watch?v=QXQRHOkXVfc

https://www.youtube.com/watch?v=GznX157D-lQ

Vladimír Havlíček

Doktorka Jana Vaněčková přednášela o Willenbergově rytině pro „Včelu Čáslavskou“

„Procházka Čáslaví podle Willenbergovy rytiny“ byl název přednášky Jany Vaněčkové, která se konala 14. ledna na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akci pro své členy a veřejnost zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ s podporou města Čáslav.

PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora je historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Pracovala také v čáslavském Městském muzeu, je členkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, velký kus práce odvedla v Klubu rodáků a přátel města Čáslavě.

Willenbergovy rytiny jsou obrovským pokladem nejen pro Čáslav. Díky nim víme, jak vypadala naše města před více než čtyřmi stovkami let. Královské město Čáslav mělo velké štěstí, Willenberg jeho vedutu také vytvořil.

Rytec a malíř Jan Willenberg se narodil 23. června 1571 v Třebnici a zemřel 3. října 1613 v Praze. Za svůj krátký život vytvořil mnoho vedut měst, hradů a zámků. Jeho díla zachycují místa v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Rakousku. Nejznámější je série vedut českých měst z roku 1602. V roce 1901 Antonín Podlaha Isidor Zahradník vydali toto dílo pod názvem „Pohledy na města, hrady a památné stavby Království Českého z počátku 17. století.“

A právě čáslavskou vedutu z tohoto díla rozebrala doktorka Jana Vaněčková. Posluchači se tak dozvěděli spoustu zajímavostí o Čáslavi. Nejen historii různých čtvrtí, domů, rybníků a hradeb. Ale také třeba, kde byla v místních hradbách branka pro kata či „myší díra“, kde byla městská šatlava či pranýř, odkud tekla voda do místní kašny, proč neměly čáslavské domy původně komíny, kde byl zakopaný poklad a také třeba proč se městu posměšně říkalo „prkenná Čáslav“.

Ostatně, celou přednášku si můžete pustit na videu na stránkách spolku. A nebo se s doktorkou Vaněčkovou vypravit na vycházku městem. Toulky Čáslaví totiž pořádá už roky a bude v nich pokračovat i nadále!

Vladimír Havlíček