Do Ratají nad Sázavou vyrazili na vlastivědný výlet členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a také zájemci o historii z řad veřejnosti. Především díky místním ochotným patriotům se návštěvníkům výletu otevřely také prostory běžným „smrtelníkům“ nepřístupné.

Městys Rataje nad Sázavou se nachází ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora. První písemná zmínka pochází z roku 1289. Mezi pamětihodnosti patří hrad Pirkštejn, Ratajský zámek, Kostel sv. Matouše, Kaple sv. Antonína, Kaple sv. Václava a městské opevnění. Městys dobře znají vodáci, milovníci Posázaví, historických památek, trampové a také hráči počítačové hry Kingdom Come: Deliverance. Děj se odehrává na pozadí skutečných historických událostí a také na reálných místech. Díky této hře není v kraji nouze o turisty doslova z celého světa.

Místní hrad Pirkštejn či Pirkenštejn známe z pohádky. Proslavila ho scéna, kdy princ Bajaja opouští zpustlé rodové sídlo, vkládá klíč pod kámen vedle hradní brány a vydává se do světa hledat štěstí jako němý zahradník. Návštěvníci dnes vyhledávají toto místo právě kvůli bráně, z které v pohádce na koni vyjíždí budoucí král Bajaja za princeznou v podání Magdy Vašáryové. Místní školu proslavil seriál Škola Na Výsluní v hlavní roli s herečkou Veronikou Žilkovou. Prvorepublikových filmů, kde se objevil městys, bylo natočeno několik. A není divu, vždyť v Ratajích se v té době scházela na výletech pražská „smetánka“.

„Včelí“ výletníci z Čáslavi si prohlédli místní zámek a sešli do zámeckého podzemí, kde je přivítaly dvě kostry. Poté se vydali do místního barokního kostela sv. Matouše. Dále pokračovali k hradu Pirkenštejn. Ti odvážní se „vydrápali“ po chatrných schodech na místní věž. Ti ještě odvážnější se „spustili“ do místního rozsáhlého podzemí. Poslední zastávkou byla prohlídka kamenného torza, které na první pohled není zajímavé. Ve skutečnosti se jedná o archeologickou superzáhadu! Je to zbytek románského kostela či není? Některé indicie tomu napovídají. Důkazy však chybí, alespoň prozatím.

Vlastivědný výlet pro členy spolku a veřejnost byl úspěšný. Přinesl zábavu, dobrou pohodu, ale také nové informace a poučení v oblasti historie. Je to zásluha především starosty spolku Filipa Velímského. Není divu, že každoročně přibývá výletníků z řad veřejnosti. Nezbývá, než se těšit na příští vlastivědný výlet!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=zc-nss3U90k

https://www.youtube.com/watch?v=unlVpW2PZ2E&t=1s

https://www.youtube.com/watch?v=ylXZuTisaXg

https://www.youtube.com/watch?v=vP8DvjTAVKc

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

„Václav Vladimír Jeníček, významná osobnost Čáslavska“ byl název přednášky historika Romana Pazderského pro členy a příznivce Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, na půdě Nové scény Dusíkova divadla.

„Obliba či neobliba člověka může být lokálně rozdílná. Jeníčka na Chrudimsku, především v rodné Luži, považují téměř za poloboha. Zato v Čáslavi se místním při vyslovení jeho jména otevírá nůž v kapse.“ Takto vtipně a přesto pravdivě vystihl přednášející kontroverzní povahu učitele, muzeologa, archeologa, konzervátora, restaurátora, kurátora, spisovatele, redaktora a publicisty Václava Vladimíra Jeníčka.

Jakyll a Hyde, dobro a zlo v jedné osobě. Jak jinak vyjádřit jednání a chování složité osobnosti národního buditele Jeníčka. Na jedné straně založil městskou knihovnu v Čáslavi, patnáct let byl jednatelem Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, starostou Sokola, c. k. konzervátorem památek, prosadil záchranu hradů Lipnice, Košumberk či Krakovec, publikoval, bádal, přednášel, stal se jakýmsi guru muzejníků. Jeho aktivity, a to v různých oborech, byly bezbřehé.

Na druhé straně byl manipulátorem, fabulátorem a mystifikátorem. Chlubil se funkcí kronikáře královského města Čáslav, přestože do kroniky nenapsal ani čárku. Kandidoval do říšského sněmu za neexistující stranu. Podle některých indicií dokonce údajně udával rakousko-uherské policii. Po vyloučení z „Včely Čáslavské“ posílal na spolek kontroly a žádal jeho rozpuštění.

Největší „majstrštyk“ byla jeho akce s tzv. „falešnou čáslavskou destičkou“. Při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla 21. listopadu 1910 bylo zedníky nalezeno několik kostí s kalvou v zazděném výklenku v podvěžní mariánské kapli. Naproti nálezu byl objeven artefakt se zprávou na deskách staré knihy: „Ossa incliti ducis Bohemiae Joannis Žižka in muro aversaris claudestine asservantur“, tedy „Kosti slavného vůdce českého Jana Žižky v protější zdi tajně se chovají“. Nález zedníci neprodleně ohlásili na faře i na radnici a do kostela dorazil starosta města, městský archivář a další lidé. Následně z Prahy přijela archeologická komise Akademie věd. Ředitel Zemského archivu v Praze Vojtěch Nováček, rovněž člen komise, záhy vyděsil přítomné. Když si prohlédl onu starobylou cedulku s latinským nápisem, prohlásil: „Pánové, tato destička jest pět dní stará!“ A dále dodal: „Nápis je psaný ocelovým perem a zcela novým inkoustem. Původce nápisu byl člověk, který nemá ani potuchy o latině, natož o historii. Kousek, který neznámý místní patriot provedl, nelze nazvati, než trestuhodnou hloupostí.“ Jak se později zjistilo, autorem naivního falza na destičce byl pravděpodobně místní učitel a zapálený vlastenec Václav Vladimír Jeníček. Jeho písmo bylo dokonce soudně zkoumáno a byla zjištěna podobnost s rukopisem na podvržené tabulce. Padělatel psal skutečně ocelovým perem a moderní tuší, avšak na skutečně starou desku. V dobré víře chtěl pomoci, místo toho se však jeho vinou nález Žižkových ostatků stal podezřelým a další půlstoletí byl zpochybňován.

PhDr. Roman Pazderský, Ph.D. je historik a publicista, který se formou nejrůznějších edukačních aktivit snaží přispívat k prohlubování vzdělanosti. Zabývá se zejména dějinami českého dějepisectví a historického myšlení 19. století v širším kontextu dějin moderní české společnosti. Mezi jeho badatelské oblasti dále patří teorie a metodologie historické vědy, didaktika dějepisu a regionální dějiny východních Čech. Učí také na Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické v Čáslavi a právě v Čáslavi se dostal k osobnosti V. V. Jeníčka. O tomto muzejníkovi měl totiž napsat čtyři odstavce. Časem z toho bylo přes čtyřicet stránek. A účastníkům besedy prozradil, že v budoucnu po dalším bádání zveřejní výsledky své práce.

Roman Pazderský je historik a právě proto osobnost V.V. Jeníčka nesoudí. A při svém bádání publikuje zjištění kladné i záporné. Nikdo není černobílý. Při diskusi dokonce navrhl, aby se v Čáslavi po Jeníčkovi jmenovala ulice. Zatím si tohoto vlastence a čáslavského patriota, který ve svém nadšení šel až za hranu, můžeme připomenout na místním hřbitově. Jeho urna spočívá v neudržovaném hrobě vedle manželky, rozené Maysslové.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=6uau8NuCu5Y

Text, foto a video Vladimír Havlíček