Archiv pro rubriku: Historie

2

Tomáš a Filip Velímští přednášeli v Čáslavi o „Kutnohorském židovském pokladu“

Čáslav/Kutná Hora – Už jste slyšeli o tzv. „Kutnohorském židovském pokladu“? Neslyšeli? Není divu, přestože mezi odborníky je tento depot velmi ceněný, pro laickou veřejnost je neznámý. A právě to se snažili napravit v neděli 21. června Tomáš a Filip Velímští, otec a syn, přednáškou v čáslavské synagoze. Přednášky budou pokračovat a informace budou vydány ve vědeckém časopise Historického ústavu Akademie věd ČR Mediaevalia historica Bohemica a také v zahraničí.

Jedná se o jeden z nejlépe dochovaných souborů středověkých stříbrných nádob z první poloviny 14. století. Podařilo se identifikovat jeho majitele, kterým byl Viflin, příslušník rodiny židovských finančníků z Curychu. Poklad byl nalezen za nejasných okolností zazděný u komína v některém z rekonstruovaných gotických domů v Kutné Hoře. Je datován do poloviny 14. století, jeho uložení zjevně souviselo s vlnou pogromů v roce 1349.

Bohužel ale kvůli zatajení nálezu depotu a poté jeho rozchvácení nelze spolehlivě určit místo jeho uložení, ani celkové složení depotu, z něhož se podařilo dohledat jen soubor stříbrných nádob. Poklad byl během dalších desítek let rozprodán a roztroušen do celého světa, například do Norimberka a New Yorku. Nejen proto je jedním z nejpozoruhodnějších ve středověké Evropě. Nevíme ani, jakými cestami se depot dostal na místo uložení v Kutné Hoře, zda ho ukryl sám Viflin, nebo někdo jiný, jestli nedal předměty někomu do zástavy. Nelze ani vyloučit možnost, že depot byl uložen druhotně až někdy koncem 16. století.

A kde se dnes nacházejí předměty, o kterých víme, že byly určitě v depotu? V roce 1983 se na obálce dražebního katalogu v Londýně objevily tři stříbrné nádoby, které dal do dražby anonymní privátní držitel, a bylo u nich uvedeno, že byly nalezeny v Kutné Hoře. Konvici na víno a konvici na vodu koupil soukromý sběratel za 60 500 a 22 100 liber. Od té doby nejsou dostupné a vytratily se z povědomí. Dvojitý koflík koupilo Metropolitan Art Museum v New Yorku za 132 000 liber a je pokládán za jeden z nejcennějších artefaktů muzea. V roce 2006 byl zapůjčen a vystaven v Praze na výstavě Karel IV. Císař z Boží milosti. Sadu pěti pohárů koupilo v roce 1968 Germanisches Nationalmuseum v Norimberku. Podle informací, které nelze ověřit dal poháry do dražby antikvář, emigrant z Prahy vystupující pod jménem Vladimír Zacharias – Zachariáš.

Poklad objevený v 50. letech v Kutné Hoře a jeho historie je fascinující. Už se nikdy s jistotou nedozvíme, jak došlo k jeho uložení a proč nebyl poté vyzvednut. Depot tudíž pravděpodobně nikdy nebude k vidění pohromadě a tudíž ho nelze ani vyfotografovat. Proto je obrázek, kde jsou nalezené artefakty pohromadě, vytvořen umělou inteligencí. O to je „Kutnohorský židovský poklad“ zajímavější a záhadnější!

Doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. se narodil v Rumunsku, ale v dětském věku se přestěhoval s rodiči zpět do Čech. Je archeologem zabývajícím se středověkem a také problematikou vzniku a vývoje měst na území Čech. Dále se věnuje středověkému osídlení a počátku šlechty, středověké kultuře a vzniku dědičné pozemkové držby. Vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, pracoval jako archeolog středověku v muzeu v Kutné Hoře. Dále pracoval jako vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Od roku 1993 působil jako pedagog a vedoucí katedry historie Filozofické fakulty UJEP, napsal řadu publikací.

Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR v Praze. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Na závěr dobrá zpráva. Chcete vidět alespoň část depotu na vlastní oči? Máte k tomu jedinečnou příležitost, na výstavě v Národním muzeu v Praze je aktuálně vystaven soubor stříbrných pohárů!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=n2vDriMA0IQ

Text, foto a video Vladimír Havlíček

5 20 12 9 35 30 27 IMG_8165 IMG_8168

1 PhDr. Jiří Lukas

PhDr. Jiří Lukas přednášel o nálezu denárů pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“

„Nálezy mincí na Čáslavsku“ byl název přednášky Jiřího Lukase pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Akce se konala na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla s podporou města Čáslav, Dusíkova divadla a Městského muzea a knihovny Čáslav.

PhDr. Jiří Lukas je nejen historik, archivář a pracovník Muzea hlavního města Prahy, ale především jeden z nejlepších numizmatiků v Česku. Přednáška takového profesionála v kombinaci s tématem, kterým byl numismatický nález denárů evropského významu v Čáslavi, byl opravdu dobře namíchaný „numizmatický superkoktejl“! Však ho také posluchači ocenili opakovaným potleskem.

Koncem dubna, nebo začátkem května roku 1878 byla při obdělávání pole pana Sternwalda, ležícího severovýchodně od historického jádra Čáslavi, odkryta keramická nádoba obsahující kolem 360 převážně českých raně středověkých mincí. Místo známe přesně, dnes leží pod kolejemi místního nádraží. Část nálezu byla představena veřejnosti na archeologické výstavě uspořádané ve dnech 7. až 9. srpna 1880 v prostorách místní obecné školy.

Čáslavský nálezový soubor nemá ve světě obdoby. Nejen množství, ale především počet druhů českých a také moravských stříbrných denárů poskytuje dokonalý vhled do středověkého mincovnictví. Denáry se v současnosti nacházejí v čáslavském Městském muzeu, v muzeích po celé zemi, v soukromých sbírkách a část byla bohužel nenávratně „ztracena“.

Jiří Lukas a Miroslav Janata v rámci možností dodatečně zpracovali tento čáslavský depot, jejich studie byla publikována v Numismatických listech Národního muzea v roce 2021. Patří jim za to poděkování, Čáslav se tímto nálezem proslavila v celém numizmatickém světě. A kdo má největší zásluhu na uchování a šíření osvěty o „čáslavském pokladu“? Tehdejší i současní členové a členky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=QTY0jBrMlmE

https://www.youtube.com/watch?v=l2d9-0FWSn0

Vladimír Havlíček

6 17 16 15IMG_6848 IMG_6853 IMG_6858 IMG_6865 IMG_6857 IMG_6864 IMG_6856 IMG_6863 IMG_6855 IMG_6861 IMG_6854 IMG_6859

10

Mgr. Daniel Pilař přednášel o neolitickém sídlišti Dobřeň pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav/ Dobřeň – „Neolitické sídliště Dobřeň“ bylo téma přednášky Mgr. Daniela Pilaře z kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu AV ČR pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Přednášku se konala 10. března na Nové scény Dusíkova divadla za podpory jmenovaného divadla a Města Čáslav.

Nově objevené neolitické sídliště v Dobřeni u Suchdola nedaleko Kutné Hory, zkoumané v roce 2024, nabízí jedinečný pohled na každodenní život lidí před více než sedmi tisíci lety. Na místě archeologové našli půdorysy čtyř dlouhých domů a jámy, které sloužily k těžbě hlíny i jako pradávný odpadkový koš. V něm bylo rozbité keramické nádobí i kamenné nástroje. A víte, že už tehdy si obyvatelé sídliště vařili pivo?

Období neolitu, tedy mladší doby kamenné, bylo přelomovou epochou, během níž došlo k jedné z největších proměn v dějinách lidstva. Příchod prvních zemědělců a přechod k usedlému způsobu života ovlivnily také oblast dnešních Čech, kde dosud žily jen skupiny lovců a sběračů.

Tehdejší lidé používali kamenné nástroje při kácení stromů, zpracování dřeva a k porcování masa. Chovali krávy, ovce, kozy a prasata. Ale také lovili a sbírali plody. Pokrokem bylo, že část potravy si vypěstovali, starali se o zahrady a pole.

O existenci neolitického sídliště přímo na místě nic nevypovídalo, byla vidět pouze louka. Sídliště totiž není typické žádnou monumentální architekturou. Veškeré nálezy se nacházejí pod zemí. Sídliště bylo objevené až při stavbě kravína. Na archeology z Archeologického ústavu čeká krásná, ale mravenčí práce, při které budou zkoumat obrovské množství nálezů, kreseb, fotografií a 3D modelů.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=pMTl1OxLD80

https://www.youtube.com/watch?v=y85fbeiXxxA

Text, foto a video Vladimír Havlíček

5 40 IMG_5948 43 42 41 35 20 17