Archiv autora: Vladimír Havlíček

Petr Hampl přednášel o čáslavském mozaikáři Františku Tesařovi

Čáslav – „Příběh mozaiky, který psal František Tesař“ byl název přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, která se konala 6. října na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi. O významném čáslavském mozaikáři přednášel člověk nanejvýš povolaný. Petr Hampl byl totiž po desetiletí nejen Tesařův žák, ale také kolega a přítel.

„Za všechno co umím, vděčím Františku Tesařovi,“ prohlásil MgA. Petr Hampl, mozaikář, restaurátor, malíř, pedagog a lektor výtvarných kurzů mozaiky, sgrafita a fresky. Během přednášky zdokumentoval život a dílo svého přítele, s kterým spolupracoval celou dekádu.

František Tesař se narodil 27. března 1936 v Čáslavi, zde 25. května 2022, zemřel. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor nástěnných technik. Byl významný český umělecký mozaikář, restaurátor historických skleněných mozaik, výtvarník a malíř. Jako čáslavský rodák zanechal ve svém rodném městě i po celé České republice nesmazatelnou stopu v podobě unikátních mozaikových děl. Byl držitelem prestižního titulu „Mistr uměleckého řemesla v oboru umělecká mozaika.“

Za všechna umělecká díla, která zdobí Čáslav v podstatě na každém kroku, si připomeňme alespoň některá. Je to městský znak vytvořený pro místní synagogu již v roce 1970. Dnes je umístěn na Městském úřadu v areálu Generále Eliáše. Tímto nádherným uměleckým dílem se navždy zapsal do historie Čáslavi. Z dalších uměleckých artefaktů připomeňme spoluautorství na dvou takzvaných „vítacích objektech“, umělecky ztvárněných siluet čáslavských věží při příjezdu do města. Ve spolupráci s architektem Zdeňkem Jiroutem navrhl Památník 21. pěšího pluku maršála Foche u bývalých čáslavských kasáren Jana Žižky. Společně pak pracovali i na nové úpravě památníku Matouše Ulického na místě bývalého popraviště. Na náměstí vytvořil meteorologickou stanici. Jeho mozaiky jsou i na místním hřbitově. Za své stěžejní dílo považuje František Tesař Pomník obětem válek a totalit v Mahenově ulici. Kámen s otvorem a ostnatým drátem symbolizuje oběti, zlatá niť vyjadřuje naději, optimismus, světlo v tunelu. Dalo by se říci, že neokázale, kouskem kamenu vystihl historii dvacátého století, historii naplněnou tragédiemi i nadějí.

Spokojená, že dílo Františka Tesaře našlo pokračovatele, byla i jeho dcera Jana, která se přednášky zúčastnila. A také starosta Muzejního spolku Filip Velímský, který poděkoval přednášejícímu za pokračování díla čáslavského mozaikáře. A také za to, že vychovává další generace oboru, kterému po roce 1989 hrozil v Česku zánik. Že vyjádřil také názor posluchačů, dokazuje dlouhý dvojitý potlesk!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=M4JFm3ISx7s

https://www.youtube.com/watch?v=bCCEFRSjQMU

https://www.youtube.com/watch?v=pjENKXEWoR8

https://www.youtube.com/watch?v=FWNwfPwQ1YM

https://www.youtube.com/watch?v=U-RoN08dcO0

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

Doktor Radek Menoušek přednášel v Čáslavi na téma Giovanni Punto

Čáslav – „Jan Václav Stich – Punto, hornový virtuos, jehož sláva se dotkla nebe“ byl název přednášky Radka Menouška pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Přednáška se konala 22. září na Nové scéně Dusíkova divadla, za podpory divadla a města Čáslav.

PhDr. Radek Menoušek je muzikolog se specializací na dějiny, teorii a praxi barokní hudby, kunsthistorik se specializací na renesanční a barokní epochu, pedagog, hudební publicista, recenzent a kritik. Za bádání o životě a díle žehušického rodáka, který je známý po celém světě a ve své domovině je neprávem opomíjený, mu patří obrovské poděkování. Však ho také čáslavští posluchači a posluchačky odměnili dlouhým dvojitým potleskem!

Fenomenální hudební skladatel, houslista a virtuos na lesní roh Jan Václav Stich, známý pod pseudonymem Giovanni Punto, je rodákem ze Žehušic u Čáslavi. Narodil se zde 28. září 1746, zemřel 16. února 1803 v Praze. Stich byl hudebně nadaným synem kočího na žehušickém panství hraběte Jana Josefa Antonína z Thunu. Ten ho poslal do učení ve hře na lesní roh do Prahy a do Drážďan. Poté absolvoval početná turné po evropských zemích, kde si získal věhlas virtuosa na lesní roh. Setkal se s Wolfgangem Amadeem Mozartem a vystupoval na koncertech s mladým Ludwigem van Beethovenem.

V roce 1802 navštívil s Janem Ladislavem Dusíkem Čáslav, kde spolu koncertovali. Na jeho počest se v Žehušicích pořádá každoročně festival J. V. Sticha Punto – Slavnost lesního rohu. Ministerstvo školství propůjčilo žehušické škole název Základní škola Jana Václava Sticha – Punto. Na jeho rodném domě v Žehušicích je zasazena pamětní deska. Dále byl v obci instalován pomník, který byl pojat jako lavička, na které sedí Jan Václav Stich. Také v Čáslavi na světoznámého virtuosa nezapomněli a v roce 2008 mu odhalili pamětní desku na náměstí Jana Žižky z Trocnova v místě, kde uspořádal koncert s Janem Ladislavem Dusíkem.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=RCReEch583o

https://www.youtube.com/watch?v=XpN8Ecf163s

Vladimír Havlíček

Tomáš a Filip Velímští přednášeli v Čáslavi o „Kutnohorském židovském pokladu“

Čáslav/Kutná Hora – Už jste slyšeli o tzv. „Kutnohorském židovském pokladu“? Neslyšeli? Není divu, přestože mezi odborníky je tento depot velmi ceněný, pro laickou veřejnost je neznámý. A právě to se snažili napravit v neděli 21. června Tomáš a Filip Velímští, otec a syn, přednáškou v čáslavské synagoze. Přednášky budou pokračovat a informace budou vydány ve vědeckém časopise Historického ústavu Akademie věd ČR Mediaevalia historica Bohemica a také v zahraničí.

Jedná se o jeden z nejlépe dochovaných souborů středověkých stříbrných nádob z první poloviny 14. století. Podařilo se identifikovat jeho majitele, kterým byl Viflin, příslušník rodiny židovských finančníků z Curychu. Poklad byl nalezen za nejasných okolností zazděný u komína v některém z rekonstruovaných gotických domů v Kutné Hoře. Je datován do poloviny 14. století, jeho uložení zjevně souviselo s vlnou pogromů v roce 1349.

Bohužel ale kvůli zatajení nálezu depotu a poté jeho rozchvácení nelze spolehlivě určit místo jeho uložení, ani celkové složení depotu, z něhož se podařilo dohledat jen soubor stříbrných nádob. Poklad byl během dalších desítek let rozprodán a roztroušen do celého světa, například do Norimberka a New Yorku. Nejen proto je jedním z nejpozoruhodnějších ve středověké Evropě. Nevíme ani, jakými cestami se depot dostal na místo uložení v Kutné Hoře, zda ho ukryl sám Viflin, nebo někdo jiný, jestli nedal předměty někomu do zástavy. Nelze ani vyloučit možnost, že depot byl uložen druhotně až někdy koncem 16. století.

A kde se dnes nacházejí předměty, o kterých víme, že byly určitě v depotu? V roce 1983 se na obálce dražebního katalogu v Londýně objevily tři stříbrné nádoby, které dal do dražby anonymní privátní držitel, a bylo u nich uvedeno, že byly nalezeny v Kutné Hoře. Konvici na víno a konvici na vodu koupil soukromý sběratel za 60 500 a 22 100 liber. Od té doby nejsou dostupné a vytratily se z povědomí. Dvojitý koflík koupilo Metropolitan Art Museum v New Yorku za 132 000 liber a je pokládán za jeden z nejcennějších artefaktů muzea. V roce 2006 byl zapůjčen a vystaven v Praze na výstavě Karel IV. Císař z Boží milosti. Sadu pěti pohárů koupilo v roce 1968 Germanisches Nationalmuseum v Norimberku. Podle informací, které nelze ověřit dal poháry do dražby antikvář, emigrant z Prahy vystupující pod jménem Vladimír Zacharias – Zachariáš.

Poklad objevený v 50. letech v Kutné Hoře a jeho historie je fascinující. Už se nikdy s jistotou nedozvíme, jak došlo k jeho uložení a proč nebyl poté vyzvednut. Depot tudíž pravděpodobně nikdy nebude k vidění pohromadě a tudíž ho nelze ani vyfotografovat. Proto je obrázek, kde jsou nalezené artefakty pohromadě, vytvořen umělou inteligencí. O to je „Kutnohorský židovský poklad“ zajímavější a záhadnější!

Doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. se narodil v Rumunsku, ale v dětském věku se přestěhoval s rodiči zpět do Čech. Je archeologem zabývajícím se středověkem a také problematikou vzniku a vývoje měst na území Čech. Dále se věnuje středověkému osídlení a počátku šlechty, středověké kultuře a vzniku dědičné pozemkové držby. Vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, pracoval jako archeolog středověku v muzeu v Kutné Hoře. Dále pracoval jako vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Od roku 1993 působil jako pedagog a vedoucí katedry historie Filozofické fakulty UJEP, napsal řadu publikací.

Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR v Praze. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Na závěr dobrá zpráva. Chcete vidět alespoň část depotu na vlastní oči? Máte k tomu jedinečnou příležitost, na výstavě v Národním muzeu v Praze je aktuálně vystaven soubor stříbrných pohárů!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=n2vDriMA0IQ

Text, foto a video Vladimír Havlíček