Čáslav/Nové Dvory/Grunta/Kaňk – „Návštěva tří zdařilých restaurací“ bylo téma výletu Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Nebojte se, vážené členky a vážení členové a ani příznivci nejstaršího muzejního spolku u nás, založeného v roce 1864, rozhodně před poznáváním kultury a historie nedali přednost restauračním zařízením. Jedná se totiž o zdařilé zrestaurování tří kostelů na Kutnohorsku a Kolínsku!

Tyto sakrální stavby jsou opravdu jedinečnými nejen v rámci Středočeského kraje, ale celé České republiky. První zastávkou byl kostel sv. Anny v Nových Dvorech, druhou kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě a výlet byl završen návštěvou kostela sv. Vavřince na Kaňku.

Kostel sv. Anny v Nových Dvorech je raně barokní stavba postavená na kruhovém půdorysu s půlkruhovým presbytářem. Když se tento architektonický klenot začal před dvanácti lety opravovat, byl téměř na spadnutí. Mimo jiné bylo nutné vyrobit středověkou technologií kulatou dřevěnou konstrukci střechy. V její klenbě o průměru 18 metrů není jediný hřebík ani jiný kovový prvek. Zaujalo video z krypty kostela, které Filip Velímský natočil při archeologickém průzkumu podzemí stavby.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě není členům spolku neznámý. O jeho záchraně v letošním roce přednášeli pro spolek Jana Vyčítalová a Soňa Krejčová. Kvůli posunu podloží byl popraskaný kostel zachráněn „za minutu dvanáct“. Gruntecká pseudorománská bazilika je zajímavá nejen architektonicky, ale především secesní výmalbou, která nemá v Česku obdoby. Návštěvníci se seznámili s raritou – „Grunteckým kryptogramem“, který se nachází na dvou freskách v presbytáři. Pod tyto fresky akademičtí malíři Marie a František Urbanovi namalovali úryvek z bible. Musíme se soustředit, abychom viděli první písmeno, kterým je „A“ a ostatní vystoupí samo. Záměrem autorů kryptogramu bylo, aby ho každý návštěvník baziliky rozluštil sám. A to se společnými silami a s pomocí Filipa Velímského podařilo!

Kostel sv. Vavřince na Kaňku je pozdně gotická stavba barokně přestavěna počátkem 18. století, v roce 1873 byla loď upravena na trojlodní prostor a celek byl regotizován. Má výjimečný interiér, v kterém se dochovala část původního vybavení, například kazatelna s reliéfy a kované dveře. A právě na kamennou kazatelnu upozornil Filip Velímský. Mohutný artefakt stojí na slabém podstavci, takže budí dojem, jakoby se vznášel. Není mnoho kostelů, které by se takovou kazatelnou mohlo chlubit.

Poděkování patří všem, kteří zpřístupnili sakrální stavby členům spolku a jeho příznivcům a také starostovi spolku Filipovi Velímskému za odborný výklad. A především všem, kteří se rozhodli vzdělávat, něco se dozvědět a strávit příjemné odpoledne. Nezbývá, než se těšit na další výlet v roce 2026.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=z6V7WFAr-80

https://www.youtube.com/watch?v=ol5KPxhKMK0

https://www.youtube.com/watch?v=Tbh46PsbgzQ

https://www.youtube.com/watch?v=fbgPXP0WRN8

Vladimír Havlíček

Čáslav – „Květen 1945 v Čáslavi“ bylo téma přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška se konala 20. května na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla a členové spolku i posluchači z řad veřejnosti si nemohli přát lepšího odborníka, než Ladislava Jouzu!

Čáslavský rodák přiblížil stěžejní události z průběhu osvobození Čáslavi v květnu roku 1945 a z následujících týdnů. Vyprávění na základě historických pramenů a vzpomínek pamětníků doplnil dobovými fotografiemi. Před zahájením přednášky účastníci položili při příležitosti ukončení druhé světové války věneček u pamětní desky v budově místní pošty.

Doktor Ladislav Jouza je vlastivědným pracovníkem a historikem Regionálního muzea v Kolíně. Je absolventem Gymnázia v Čáslavi a Vojenské politické akademie v Bratislavě. Studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V kolínském muzeu spravuje historickou a numismatickou sbírku a tzv. Macharovu knihovnu, což je rekonstruovaná pracovna a knihovna kolínského rodáka J. S. Machara. Zaměřuje se na novověké a moderní dějiny Kolínska a Kutnohorska se specializací na dějiny židovské komunity, odboj první a druhé světové války a novodobou husitskou tradici.

Pro odlehčení vážného tématu, jakým je válka, seznámil doktor Jouza posluchače s kuriózní příhodou. Je možné, že 8. května 1945 se na čáslavském náměstí objevili angličtí zajatci? Skutečně se to stalo. Během dopoledne přijel od Golčova Jeníkova zaplachtovaný nákladní automobil s bývalými anglickými zajatci. Čáslavští je přivítali srdečně, na dobových fotografiích je vidět, jak jim dávají košíky s jídlem a dokonce půllitry s pivem! Po vystoupení na radniční balkon jim místní projevili srdečné ovace.

Druhá světová válka byla největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva, v jejím průběhu zahynulo přes šedesát miliónů lidí. Válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, následky bojů bylo zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo. Likvidovány byly skupiny obyvatelstva, které neodpovídaly nacistickým představám, příkladem může být židovský a romský holocaust či vyhlazování slovanského obyvatelstva na okupovaných územích. A právě před hrůzami válek minulých i současných varoval doktor Ladislav Jouza!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=NoZJG7DkNfY

Vladimír Havlíček