Archiv autora: Vladimír Havlíček

5

Doktorka Drahomíra Nováková přednášela pro „Včelu Čáslavskou“ o čáslavském muzeu

„Městské muzeum v Čáslavi včera, dnes a zítra“ bylo téma přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Ta se konala 15. října na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi a členové spolku i posluchači z řad veřejnosti si doslova užili povídání Drahomíry Novákové z místního muzea.

Městské muzeum v Čáslavi patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách. Sídlí v  novorenesanční budově postavené přímo pro muzejní účely v roce 1884. Budovu projektoval inženýr František Tetřev a nákladem 23 000 zlatých postavil stavitel František Skřivánek. Stavbu financovala ze svého fondu Záložna čáslavská. Veřejnosti byla zpřístupněna 22. listopadu 1885.

Do nové patrové novorenesanční budovy s kopulí, která nese symbol české státnosti – zlacenou kopii Svatováclavské koruny, byly přeneseny bohaté přírodovědné sbírky Josefa Kaunického, mecenáše muzea, jenž daroval městu roku 1881 rozsáhlou sbírku přírodnin. Další částí byly sbírky shromážděné muzejním a archeologickým spolkem „Včela Čáslavská“, jejímž dlouhodobým předsedou byl muzejník, archeolog, učitel, národopisec a numismatik Kliment Čermák. Obě tyto sbírky byly po dlouhé období zcela odděleně a sloučeny byly až v roce 1910.

Původní exponáty se dochovaly do současnosti a jsou vystaveny v dobových vitrínách. Dokumentují způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce. Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2018 mobiliář Městského muzea a knihovny Čáslav za kulturní památku.

Není divu, že erudovaný výklad přednášející byl přijat s velkým nadšením. Vždyť PhDr. Drahomíra Nováková pracuje v Městském muzeu v Čáslavi od roku 2006 a jako jednatelka Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ od roku 2008! Odměnou za zajímavou a dobře připravenou přednášku byl dlouhý potlesk a především dlouhá diskuse, na které se ukázal zájem o historii a fungování čáslavského muzea. Nezbývá, než se těšit na nějakou další přednášku doktorky Drahomíry Novákové.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=PmMrBbT0fBU

https://www.youtube.com/watch?v=fcDYlG_MEfo

https://www.youtube.com/watch?v=NibtaoMhFbk

Vladimír Havlíček

7 10 50 9 40 61 59 57 70 65 80 75

1 Karel Kibic

Doktor Karel Kibic přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o kostelech v Jakubu a Záboří nad Labem

Čáslav/Jakub/Záboří nad Labem – Románské kostely v Záboří nad Labem a v Jakubu u Kutné Hory bylo téma přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška se konala 10. září na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi a členové spolku i posluchači z řad veřejnosti si nemohli přát lepšího odborníka, než Karla Kibice!

Ing. arch. Karel Kibic, Ph.D. z Národního památkového ústavu je totiž jedním z největších odborníků na středověkou venkovskou sakrální architektura na Kutnohorsku. Svědčí o tom mimo jiné několik publikací na toto téma, které napsal. Není bez zajímavosti, že ve své knize o sakrálních stavbách na Čáslavsku se věnuje také kostelíku sv. Bonifáce v Lochách, který je něco jako „mateřským kostelem“ Včely Čáslavské.

Při přednášce o románské sakrální architektuře přednášející nemohl opomenout čáslavský kostelík sv. Michala, který je včleněn do chrámu sv. Petra a Pavla. Kostelů, které vznikly přestavbou těch románských je celá řada. Ale aby byl původní kostel patrný pouhým okem, to je podle doktora Kibice pouze ve středočeské Čáslavi.

Dále se přednášejícím věnoval románským kostelům, které je bez nadsázky možno označit za sakrální stavby evropského významu. Tím prvním je kostel svatého Jakuba Staršího v Jakubu u Kutné Hory. Kostelík vysvěcený roku 1165 se pyšní řadou českých „nej“. Málokterá sakrální stavba tohoto stáří se může pochlubit autentikou, tedy listinou o vysvěcení. Místní svatostánek ano a dokonce je zde listina vystavena. Byla nalezena v roce 1846 a podle ní byl vysvěcen biskupem Danielem za účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Na jižní fasádě se nalézá největší soubor dochovaných románských plastik v České republice.

Druhou románskou stavbou je kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem. Podle nepotvrzených informací je možné, že byl postaven již kolem roku 1080 za vlády knížete Vratislava. Pravděpodobnější je však verze, že zde byla původně postavena kolem roku 1150 kaple Panny Marie, čtvercového půdorysu s apsidou a věží. Jisté je, že ještě před rokem 1200 byla k jižní stěně přistavěna otevřená předsíň. Po požáru v 17. století byla kaple přestavěna. A jaká je největší místní rarita? Tou je nádherný románský portál z 12. století. Je vytvořený z pískovce a opuky s figurálními a ornamentálními plastikami. Do místního kostela byl včleněn druhotně, odkud pochází je zatím obrovskou záhadou.

Přednáška Karla Kibice byla oceněna dlouhým potleskem a ještě delší diskusí. A posluchačům nezbývá, než se těšit na další přednášku odborníka na místní sakrální architekturu a hlavně zapáleného „srdcaře“ Karla Kibice!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=zyb05r8rSGQ

Text a foto Vladimír Havlíček

3 Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem a Kostel sv. Jakuba v Jakubu 5 7 15 9 Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem 11 Kostel sv. Jakuba v Jakubu 34 Portál kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem

5

„Včela Čáslavská“ výletovala v Ratajích nad Sázavou

Do Ratají nad Sázavou vyrazili na vlastivědný výlet členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a také zájemci o historii z řad veřejnosti. Především díky místním ochotným patriotům se návštěvníkům výletu otevřely také prostory běžným „smrtelníkům“ nepřístupné.

Městys Rataje nad Sázavou se nachází ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora. První písemná zmínka pochází z roku 1289. Mezi pamětihodnosti patří hrad Pirkštejn, Ratajský zámek, Kostel sv. Matouše, Kaple sv. Antonína, Kaple sv. Václava a městské opevnění. Městys dobře znají vodáci, milovníci Posázaví, historických památek, trampové a také hráči počítačové hry Kingdom Come: Deliverance. Děj se odehrává na pozadí skutečných historických událostí a také na reálných místech. Díky této hře není v kraji nouze o turisty doslova z celého světa.

Místní hrad Pirkštejn či Pirkenštejn známe z pohádky. Proslavila ho scéna, kdy princ Bajaja opouští zpustlé rodové sídlo, vkládá klíč pod kámen vedle hradní brány a vydává se do světa hledat štěstí jako němý zahradník. Návštěvníci dnes vyhledávají toto místo právě kvůli bráně, z které v pohádce na koni vyjíždí budoucí král Bajaja za princeznou v podání Magdy Vašáryové. Místní školu proslavil seriál Škola Na Výsluní v hlavní roli s herečkou Veronikou Žilkovou. Prvorepublikových filmů, kde se objevil městys, bylo natočeno několik. A není divu, vždyť v Ratajích se v té době scházela na výletech pražská „smetánka“.

„Včelí“ výletníci z Čáslavi si prohlédli místní zámek a sešli do zámeckého podzemí, kde je přivítaly dvě kostry. Poté se vydali do místního barokního kostela sv. Matouše. Dále pokračovali k hradu Pirkenštejn. Ti odvážní se „vydrápali“ po chatrných schodech na místní věž. Ti ještě odvážnější se „spustili“ do místního rozsáhlého podzemí. Poslední zastávkou byla prohlídka kamenného torza, které na první pohled není zajímavé. Ve skutečnosti se jedná o archeologickou superzáhadu! Je to zbytek románského kostela či není? Některé indicie tomu napovídají. Důkazy však chybí, alespoň prozatím.

Vlastivědný výlet pro členy spolku a veřejnost byl úspěšný. Přinesl zábavu, dobrou pohodu, ale také nové informace a poučení v oblasti historie. Je to zásluha především starosty spolku Filipa Velímského. Není divu, že každoročně přibývá výletníků z řad veřejnosti. Nezbývá, než se těšit na příští vlastivědný výlet!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=zc-nss3U90k

https://www.youtube.com/watch?v=unlVpW2PZ2E&t=1s

https://www.youtube.com/watch?v=ylXZuTisaXg

https://www.youtube.com/watch?v=vP8DvjTAVKc

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

10 15 40 DSCN6804 50 25 20 17 55 DSCN6819 DSCN6818