Archiv pro rubriku: Akce

5

„Včela Čáslavská“ vyrazila do Golčova Jeníkova

Do Golčova Jeníkova vyrazili v úterý 16. června na vlastivědný výlet členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a také zájemci o historii z řad veřejnosti. Výlet se vydařil nejen díky historickým skvostům ve městě, zájmu účastníků výletu, ale také díky místním patriotům, kteří se s obrovským entuziasmem věnovali hostům z Čáslavi.

První zastávkou byl židovský hřbitov, který zásluhou místního správce patří k jednomu z nejudržovanějších v zemi. Není mnoho měst, kde se zachovaly současně hřbitov, synagoga a židovská čtvrť. Golčův Jeníkov mezi ně patří. A právě proto výlet pokračoval k synagoze ležící v bývalém ghettu, vedle se zachovala ješiva, tedy židovská škola.

Dále se návštěvníci vydali na prohlídku  hřbitovního kostela sv. Markéty Antiochijské z konce 13. století, který je nejstarší dochovanou stavební památkou ve městě. Pozornost přitahují především do zdi zabudované náhrobní kameny. Ty byly původně umístěny v presbytáři, po opravách v roce 1996 byly přemístěny do chrámové lodi.

Dalším zajímavým místem byla Goltzova tvrz. Jedná se o dvoupatrovou budovu  vystavěnou jako jednu z posledních věžovitých  tvrzí na našem území. Jejím autorem je Martin Maxmilián, svobodný pán z Goltze. Dříve sloužila jako rezidenční místo, po výstavbě pivovaru také jako sklad pro chmel. Budova následně chátrala a to až do roku 2004, kdy došlo k její rekonstrukci. Dnes slouží jako soukromé muzeum.

Výlet byl završen v děkanském kostele sv. Františka Serafínského z Assisi na náměstí. Ačkoliv byl postaven až v 19. století, první zmínky o původním kostelu se datují již do roku 1359. Ve svatostánku se nachází světová rarita. V lodi při hlavním vchodu pod kůrem jsou zavěšeny kosterní pozůstatky velryby grónské, jež si generál Goltz přivezl jako válečnou kořist z přístavu Stralsund v Severním moři. Vždy se tvrdilo, že to jsou obří žebra. Zjistilo se ale, že se jedná o pravou spodní čelist, lopatku a krční žebro asi padesátitunové samice druhu balaena mysticetus, v současnosti téměř vyhubeného. Jsou to nejstarší dochované pozůstatky velkého kytovce na našem území.

Z kostela se nechá vstoupit do lorety neboli svaté chýše. Ta zde stála ještě před zbudováním kostela a patří k nejkrásnějším v Česku. V loretě se dodnes uchovává dělová koule. V jedné z bitev třicetileté války málem zabila generála Goltze. Dopadla totiž jen kousek od místa, kde stál. Zbožný generál děkoval Panně Marii za záchranu a z vděčnosti věnoval kouli loretánské kapli.

Vlastivědný výlet byl úspěšný. Přinesl zábavu a také nové informace a poučení v oblasti historie. Nezbývá, než se těšit na vlastivědný výlet příští!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=3Q_sQ2f3ae4

https://www.youtube.com/watch?v=dc4W_bUe2Tk

https://www.youtube.com/watch?v=DMxkdGkadB8

https://www.youtube.com/watch?v=oGpCRhd7b_s

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

10 15 25 30 IMG_7899 35 46 IMG_7935 IMG_7915 40

1 PhDr. Jiří Lukas

PhDr. Jiří Lukas přednášel o nálezu denárů pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“

„Nálezy mincí na Čáslavsku“ byl název přednášky Jiřího Lukase pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Akce se konala na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla s podporou města Čáslav, Dusíkova divadla a Městského muzea a knihovny Čáslav.

PhDr. Jiří Lukas je nejen historik, archivář a pracovník Muzea hlavního města Prahy, ale především jeden z nejlepších numizmatiků v Česku. Přednáška takového profesionála v kombinaci s tématem, kterým byl numismatický nález denárů evropského významu v Čáslavi, byl opravdu dobře namíchaný „numizmatický superkoktejl“! Však ho také posluchači ocenili opakovaným potleskem.

Koncem dubna, nebo začátkem května roku 1878 byla při obdělávání pole pana Sternwalda, ležícího severovýchodně od historického jádra Čáslavi, odkryta keramická nádoba obsahující kolem 360 převážně českých raně středověkých mincí. Místo známe přesně, dnes leží pod kolejemi místního nádraží. Část nálezu byla představena veřejnosti na archeologické výstavě uspořádané ve dnech 7. až 9. srpna 1880 v prostorách místní obecné školy.

Čáslavský nálezový soubor nemá ve světě obdoby. Nejen množství, ale především počet druhů českých a také moravských stříbrných denárů poskytuje dokonalý vhled do středověkého mincovnictví. Denáry se v současnosti nacházejí v čáslavském Městském muzeu, v muzeích po celé zemi, v soukromých sbírkách a část byla bohužel nenávratně „ztracena“.

Jiří Lukas a Miroslav Janata v rámci možností dodatečně zpracovali tento čáslavský depot, jejich studie byla publikována v Numismatických listech Národního muzea v roce 2021. Patří jim za to poděkování, Čáslav se tímto nálezem proslavila v celém numizmatickém světě. A kdo má největší zásluhu na uchování a šíření osvěty o „čáslavském pokladu“? Tehdejší i současní členové a členky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=QTY0jBrMlmE

https://www.youtube.com/watch?v=l2d9-0FWSn0

Vladimír Havlíček

6 17 16 15IMG_6848 IMG_6853 IMG_6858 IMG_6865 IMG_6857 IMG_6864 IMG_6856 IMG_6863 IMG_6855 IMG_6861 IMG_6854 IMG_6859

1 Zbyněk Roček

Profesor Zbyněk Roček přednášel v Čáslavi o paleontologovi Zdeňku Špinarovi

Čáslav – Zbyněk Roček přednášel 14. března pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ o paleontologovi Zdeňku Špinarovi, který se před 110 lety narodil právě v Čáslavi a později studoval na místním gymnáziu. Přednáška byla poutavá, vždyť přednášející je Špinarův žák, dlouholetý asistent a přítel! Posluchači se také dozvěděli jednu, dosud nerozluštěnou, záhadu.

Prof. RNDr. Zdeněk Vlastimil Špinar, CSc. se narodil 4. dubna 1916 v Čáslavi, kde prožil svá studentská léta, zemřel 14. srpna 1995 v Prysku u České Lípy. Byl významným českým paleontologem a také ornitologem, proslavil se především jako specialista na fosilní obojživelníky, zejména žáby. Paleontologii obojživelníků a jejich evoluci věnoval celý profesní život. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze vychoval několik generací paleontologů se zaměřením nejen na obratlovce, ale i bezobratlé. Spolupracoval s Josefem Augustou a s akademickým malířem Zdeňkem Burianem.

Napsal řadu knih populárně vědeckého zaměření a několik objemných vysokoškolských učebnic. Přispíval do odborných časopisů celého světa. Celý život zůstal čáslavským patriotem a na své rodiště byl náležitě hrdý. Rád se vracel na abiturientské srazy čáslavského gymnázia, které absolvoval před válkou. Jeho rodný dům v Pražské ulici byl zbourán v sedmdesátých letech, stával zhruba naproti dnešní restaurace Bílá Růže, dnes Kozlovny. Celý život byl vyznavačem skautingu, toto hnutí formovalo jeho postoje, především vlastenectví.

Není povolanějšího člověka, než Špinarova žáka a přítele Prof. RNDr. Zbyňka Ročka, DrSc, který by lépe představil osobnost a dílo svého učitele. Profesor Roček pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Navázal na Špinarovo dílo, zabývá se taktéž evolucí obojživelníků, především žab. V Čáslavi byl odměněn dlouhotrvajícím opakovaným potleskem!

A jaká je ta dosud nerozluštěná záhada? Zdeněk Špinar měl skautskou přezdívku Ran, kterou má také napsanou na svém hrobě. Její původ a význam nezná ani přednášející. Najde se v Čáslavi pamětník, který by tuto záhadu objasnil?

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=Vsh56kMZZf8

https://www.youtube.com/watch?v=c_VIhbBsdKc

https://www.youtube.com/watch?v=iahrnGeuHMg

Vladimír Havlíček

10 Zdeněk Vlastimil Špinar IMG_6513 7 Rodný dům Zdeňka Špinara v Čáslavi 15 Rodný dům Zdeňka Špinara v Čáslavi IMG_6518 20 Zdeněk Vlastimil Špinar IMG_6514 IMG_6498 IMG_6504 IMG_6508 IMG_6525 Místo rodného domu Zdeňka Špinara v Čáslavi