Dnes 1. února místostarosta našeho spolku dr. Filip Velímský vystoupí v Dačického domě v Kutné Hoře s přednáškou Kutnohorské dolování pohledem archeologie. Přednáška je součástí cyklu Povídání o památkách, je určená odborné i laické veřejnosti a začíná v 17 hodin.
Vstupné 40 Kč.
Čáslav – „Staroaramejské nápisy z okolí syrského Aleppa v době železné“ je název přednášky docenta Jana Duška, která se konala v přednáškovém sále městské knihovny. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.
Přednášejícího představil místopředseda spolku doktor Filip Velímský slovy: „Docenta Duška vítám v Čáslavi nejen jako uznávaného historika, ale také jako Čáslaváka. Stěhuje se totiž do našeho města.“
Doc. PhDr. Jan Dušek, PhD. učí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí také jako vědecký pracovník. Postgraduálně studoval v Izraeli, ve Francii a v Německu. Je předním odborníkem na hebrejskou a aramejskou historii, filologii, lingvistiku a epigrafiku. Z jeho mnoha ocenění připomeňme „Cenu Učené společnosti České republiky za mimořádnou badatelskou a překladatelskou práci,“ či „Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za projekt Aramejské rukopisy.“
Přednáška byla věnována staroaramejským nápisům, které vznikly v 8. století př. n. l. v okolí syrských měst Aleppo a Sefire, na území, které tehdy ovládalo aramejské království Arpad. Jedná se o nejstarší dosud známé staroaramejské nápisy, v kterých byly zachyceny mezinárodní smlouvy. Umožňují nám tak přímý vhled do politické situace v tehdejší Sýrii.
Aramejština je semitský jazyk používaný od 12. století př. n. l. kočovnými Aramejci. A právě tomuto národu se podařilo rozšířit svou řeč a kulturu po celém Blízkém východě a dokonce i za jeho hranice. V aramejštině jsou psány některé části Bible, aramejsky mluvil Ježíš Kristus. Byla užívána k mezinárodním obchodům a náboženským obřadům, později ji nahradila řečtina a latina. Dodnes je používána v několika oblastech Sýrie a Iráku.
Přednáška docenta Duška byla zajímavá, některé artefakty s nápisy v zahraničí osobně nafotil. Jsou umístěny v muzeích v Paříži, Bejrútu, Damašku a Alleppu. Především v syrském Alleppu není známo, v jakém stavu se momentálně nacházejí a jestli vůbec ještě existují. Alleppo je totiž v těchto dnech osvobozováno od tzv. Islámského státu. V této souvislosti člověka napadne pochybnost, jestli dnešní společnost je vyspělejší a pokrokovější, než ta v prvním tisíciletí př. n. l. Dynamitem a krumpáčema nedávno zničená hrobka proroka Jonáše v Sýrii a další nenávratně poškozené památky tuto pochybnost jenom prohlubují.
Vladimír Havlíček
Facebookové stránky založil muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, nalezneme je na odkazu https://www.facebook.com/Muzejn%C3%AD-a-vlastiv%C4%9Bdn%C3…/. Byl to krok, který následoval po založení stránek webových, ty nalezneme na odkazu www.vcelacaslavska.eu.
Stránky budou plnit požadavky na aktivní činnost spolku a především na dokumentování činnosti jeho členů. Stránky graficky a celkovým vzhledem reflektují historický význam a odkaz spolku, zároveň jsou však moderní a „přátelské“. Samozřejmě se budou dále vyvíjet a upravovat dle dalších nároků a požadavků.
„Včela Čáslavská“ je nejstarší muzejní spolek u nás, byl založen již v roce 1864 jako spolek pro sbírání památek a starožitností. Při výběru jména se jeho zakladatelé pravděpodobně inspirovali dílem slavného římského básníka Vergilia a chtěli jako pilné včelky sbírat a opatrovat památky minulosti. Jeho členové podnikali v Čáslavi a okolí první archeologické výzkumy, vydávali první muzeologické časopisy u nás a zasloužili se o výstavbu muzejní budovy v roce 1884 v Čáslavi. K největšímu rozmachu činnosti spolku došlo v poslední čtvrtině 19. století pod vedením učitele Klimenta Čermáka.
Další výraznou osobností byl archivář František Škrdle. Počátkem 50. let 20. století spolek zanikl. Byl obnoven až v roce 1991. Jeho současným dlouholetým předsedou je profesor Petr Charvát. Nynější činnost spolku se liší od jeho působení v minulosti. Hlavní důraz je kladen na osvětu. Spolek pořádá pravidelné přednášky, především o regionální historii a vlastivědné výlety do okolí Čáslavi.
Na tradice původní Včely navazuje péčí o památky, například o kostelík svatého Bonifáce v Lochách, který její zásluhou dostal v minulých letech novou střechu. Pracovní skupina pod vedením Jiřího Starého řadu let zkoumala čáslavské podzemí. Prostřednictvím svého místopředsedy doktora Filipa Velímského spolek pravidelně informuje veřejnost o nejnovějších archeologických výzkumech na území města. V poslední době spolek svou pozornost zaměřil na čáslavský Hrádek, nejstarší centrum osídlení na území města.
Vladimír Havlíček