„Čáslavský rodák, skladatel a hudební publicista Silvestr Hipman pohledem dnešní doby“ byl název přednášky Petry Bělohlávkové pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ a veřejnost, která se konala 10. prosince na Nové scéně Dusíkova divadla. Letos si připomínáme padesáté výročí úmrtí tohoto, dnes téměř pozapomenutého, hudebního génia.
Podle PhDr. Petry Bělohlávkové, Ph.D je archiv skladatele v čáslavském Městském muzeu natolik rozsáhlý, že se musela zaměřit jen na určité úseky jeho života. Zvolila si jeho vztah k Čáslavi a působení na místní hudební scéně. Pro posluchače to byl velký zážitek, přednášející je nejen učitelkou hudby, ale je také Čáslavačka a dokonce členka „Včely Čáslavské“.
Silvestr Hipman se narodil 23. července 1893 v Čáslavi v rodině pokladníka cukrovaru. Po základní škole nastoupil na místní gymnázium, kde patřil k nejlepším žákům. V roce 1907 se celá rodina přestěhovala do dvojobce Vrdy – Bučice a právě zde ho místní farář Jan Limberský přivedl k hudbě. Další vliv na jeho hudební vývoj měl ředitel čáslavského kůru Josef Malý. Do roku 1951 své příjmení uváděl jako Hippmann. Je zajímavé, že v různých obdobích si jméno psal Silvestr či Sylvestr.
Po přestěhování do Prahy se stal žákem Adolfa Mikše, v Praze 16. března 1974 zemřel. Vystudoval práva na Karlově univerzitě a stal se úředníkem Všeobecného penzijního ústavu. Od dvacátých let minulého století doprovázel na klavír Emu Destinnovou, psal mnoho hudebních textů, fejetonů a hudebních kritik do různých časopisů. V Praze se podílel na založení Společnosti Antonína Dvořáka a Heroldova klubu. V roce 1940 založil ve svém rodišti „Čáslavské hudební středy“ a v témže roce zřídil pod patronací starosty Jana Spáčila „Dusíkův ústav pro výzkum a pěstování české hudební kultury v Čáslavi“.
Vliv na jeho tvorbu mělo přátelství s Bohuslavem Martinů, Josefem Sukem, Jaroslavem Seifertem, Leošem Janáčkem a dalšími. Hudební tvorba Hipmana je rozsáhlá. Komponoval skladby pro klavír, housle, flétnu, violu, violoncello, nechával se ovlivňovat především lidovou tvorbou. Nejvýznamnějším dílem, kterým vyjádřil svůj vztah k rodišti je Čáslavská suita, opus 11 pro dechový kvintet. Cyklus se skládá z těchto částí: Zahradní preludium, V kostelíčku sv. Alžběty, Tatínek zpíval, Pochodem na Kalabousek a Valčík ve Vodrantech.
Hipman je paradoxně známější v západní Evropě než v rodných Čechách. Dostat znovu do povědomí tohoto zapomenutého skladatele se pokouší také Petra Bělohlávková, za což jí patří poděkování.
Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=hGmVfyeZNpA
https://www.youtube.com/watch?v=mT2Oi1WmEGM
https://www.youtube.com/watch?v=2PIG6dSJE8A
Vladimír Havlíček
