Archiv pro měsíc: Leden 2017

11

Docent Jan Dušek přednášel o aramejských nápisech v Sýrii

Čáslav – „Staroaramejské nápisy z okolí syrského Aleppa v době železné“ je název přednášky docenta Jana Duška, která se konala v přednáškovém sále městské knihovny. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Přednášejícího představil místopředseda spolku doktor Filip Velímský slovy: „Docenta Duška vítám v Čáslavi nejen jako uznávaného historika, ale také jako Čáslaváka. Stěhuje se totiž do našeho města.“

Doc. PhDr. Jan Dušek, PhD. učí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí také jako vědecký pracovník. Postgraduálně studoval v Izraeli, ve Francii a v Německu. Je předním odborníkem na hebrejskou a aramejskou historii, filologii, lingvistiku a epigrafiku. Z jeho mnoha ocenění připomeňme „Cenu Učené společnosti České republiky za mimořádnou badatelskou a překladatelskou práci,“ či „Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za projekt Aramejské rukopisy.“

Přednáška byla věnována staroaramejským nápisům, které vznikly v 8. století př. n. l. v okolí syrských měst Aleppo a Sefire, na území, které tehdy ovládalo aramejské království Arpad. Jedná se o nejstarší dosud známé staroaramejské nápisy, v kterých byly zachyceny mezinárodní smlouvy. Umožňují nám tak přímý vhled do politické situace v tehdejší Sýrii.

Aramejština je semitský jazyk používaný od 12. století př. n. l. kočovnými Aramejci. A právě tomuto národu se podařilo rozšířit svou řeč a kulturu po celém Blízkém východě a dokonce i za jeho hranice. V aramejštině jsou psány některé části Bible, aramejsky mluvil Ježíš Kristus. Byla užívána k mezinárodním obchodům a náboženským obřadům, později ji nahradila řečtina a latina. Dodnes je používána v několika oblastech Sýrie a Iráku.

Přednáška docenta Duška byla zajímavá, některé artefakty s nápisy v zahraničí osobně nafotil. Jsou umístěny v muzeích v Paříži, Bejrútu, Damašku a Alleppu. Především v syrském Alleppu není známo, v jakém stavu se momentálně nacházejí a jestli vůbec ještě existují. Alleppo je totiž v těchto dnech osvobozováno od tzv. Islámského státu. V této souvislosti člověka napadne pochybnost, jestli dnešní společnost je vyspělejší a pokrokovější, než ta v prvním tisíciletí př. n. l. Dynamitem a krumpáčema nedávno zničená hrobka proroka Jonáše v Sýrii a další nenávratně poškozené památky tuto pochybnost jenom prohlubují.

Vladimír Havlíček

65 DSCN1572 26 25 15 10

WEB2 včela veduta1

Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ založil facebookové stránky

Facebookové stránky založil muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, nalezneme je na odkazu https://www.facebook.com/Muzejn%C3%AD-a-vlastiv%C4%9Bdn%C3…/. Byl to krok, který následoval po založení stránek webových, ty nalezneme na odkazu www.vcelacaslavska.eu.

Stránky budou plnit požadavky na aktivní činnost spolku a především na dokumentování činnosti jeho členů. Stránky graficky a celkovým vzhledem reflektují historický význam a odkaz spolku, zároveň jsou však moderní a „přátelské“. Samozřejmě se budou dále vyvíjet a upravovat dle dalších nároků a požadavků.

„Včela Čáslavská“ je nejstarší muzejní spolek u nás, byl založen již v roce 1864 jako spolek pro sbírání památek a starožitností. Při výběru jména se jeho zakladatelé pravděpodobně inspirovali dílem slavného římského básníka Vergilia a chtěli jako pilné včelky sbírat a opatrovat památky minulosti. Jeho členové podnikali v Čáslavi a okolí první archeologické výzkumy, vydávali první muzeologické časopisy u nás a zasloužili se o výstavbu muzejní budovy v roce 1884 v Čáslavi. K největšímu rozmachu činnosti spolku došlo v poslední čtvrtině 19. století pod vedením učitele Klimenta Čermáka.

Další výraznou osobností byl archivář František Škrdle. Počátkem 50. let 20. století spolek zanikl. Byl obnoven až v roce 1991. Jeho současným dlouholetým předsedou je profesor Petr Charvát. Nynější činnost spolku se liší od jeho působení v minulosti. Hlavní důraz je kladen na osvětu. Spolek pořádá pravidelné přednášky, především o regionální historii a vlastivědné výlety do okolí Čáslavi.

Na tradice původní Včely navazuje péčí o památky, například o kostelík svatého Bonifáce v Lochách, který její zásluhou dostal v minulých letech novou střechu. Pracovní skupina pod vedením Jiřího Starého řadu let zkoumala čáslavské podzemí. Prostřednictvím svého místopředsedy doktora Filipa Velímského spolek pravidelně informuje veřejnost o nejnovějších archeologických výzkumech na území města. V poslední době spolek svou pozornost zaměřil na čáslavský Hrádek, nejstarší centrum osídlení na území města.

Vladimír Havlíček

1

Zádušní mše za parašutistu F. Pavelku a jeho spolupracovníky z Koudelova u Čáslavi

Čáslav – Zádušní mše za parašutistu Františka Pavelku a jeho spolupracovníky z Koudelova – Antonína Krejčího, Františka Kalinu a Františka Gráda, se konala 11. ledna v děkanském kostele sv. Petra a Pavla.

Mši za odbojáře popravené 11. ledna 1943 v sekyrárně věznice tzv. Lidového soudního dvora v Berlíně – Plötzensee, sloužil P. Mgr. Bohuslav Stařík. Zádušní mši inicioval Klub přátel a rodáků města Čáslavi spolu s historikem Vojtěchem Šustkem. Právě na přednášce doktora Vojtěcha Šustka, kterou Klub 10. listopadu loňského roku zorganizoval, padl návrh na uskutečnění mše. Mše se také zúčastnili zástupci 43. výsadkového praporu z Chrudimi. Chrudimští výsadkáři, potažmo Armáda ČR, se hrdě hlásí k odkazu Františka Pavelky. Poděkování patří všem, kteří se zasloužili o připomenutí hrdinství a statečnosti čtyř popravených, kteří ani neměli pohřeb. Alespoň částečně jsme tak splatili dluh, který máme vůči hrdinům z Koudelova, kteří padli za naši svobodu v protinacistické operaci Percentage.

Svobodník aspirant František Pavelka byl prvním parašutistou vysazeným v noci z 3. na 4. října 1941 v Protektorátu. Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele. Po výcviku byl vybrán k splnění akce nazvané Percentage. Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a umožnit tak navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a poselství ministra národní obrany, generála Sergeje Ingra, pro velení odboje. Po splnění úkolů se měl Pavelka přidat k domácímu odboji. V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru Věrni zůstaneme na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grád, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal. Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Navzdory obrovské brutalitě výslechů nikoho neprozradil. Když už byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a 5. srpna 1942 předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.

Na přednášce Vojtěcha Šustka se členové Klubu přátel a rodáků města Čáslavi rozhodli, že se pokusí zorganizovat zádušní mši za koudelovské, potažmo čáslavské odbojáře. Koudelov je totiž předměstská část Čáslavi. To se podařilo. Dalším přáním bylo, aby těmto čtyřem hrdinům z operace Percentage bylo uděleno čestné občanství Čáslavi. Uskuteční se i toto přání? Tak to už je v rukách vedení města Čáslav. Dodnes na Čáslavsku žijí potomci popravených odbojářů, všichni se zúčastnili zádušní mše. Jistě by je potěšilo, že se na hrdinství jejich rodičů nezapomnělo. A pro mladou generaci by to bylo připomenutí, že svoboda není zadarmo, že se za ni musí bojovat. A někdy přinést oběť nejvyšší. Tak, jak to udělali František Pavelka, František Grád, Antonín Krejčí a František Kalina.

Vladimír Havlíček

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=MZgz0FTaqLo

https://www.youtube.com/watch?v=4HIz9rkV6a0

Reportáž v České televizi:

45 36 35 30 21 11 9 7 6 5 3 2