5

Profesor Václav Matoušek přednášel v Čáslavi o bojištích třicetileté války

Čáslav – Václav Matoušek přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Archeologický výzkum bojišť třicetileté války“. Přednáška se uskutečnila ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav na Nové scéně Dusíkova divadla.

Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc je archeolog a vysokoškolský pedagog. Na Fakultě humanitních studií působí na Katedře sociální a kulturní ekologie. Zabývá se archeologií pravěku a novověkou archeologií, mezi jeho badatelská témata patří mj. výzkum jeskyní v Českém krasu a především výzkum bojišť třicetileté války. „Teď si uvědomuji, že třicetiletou válkou se zabývám rovných třicet let!“ konstatoval s úsměvem profesor Matoušek.

Václav Matoušek pokládá archeologický výzkum první velké bitvy třicetileté války u Čáslavi za důležitý. Střet se odehrál v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Utkali se zde vojáci stavovské armády s vojáky císařskými, a to vše v přibližně šestidenním boji. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky. Ti se snažili do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který byl zahájen v květnu defenestrací úředníků z oken Pražského hradu.

Při své práci profesor Matoušek zdůrazňuje krajinný aspekt válečných konfliktů. „To je možné především u dílčích témat, například u mezioborového zkoumání rytin bojišť třicetileté války,“ upřesňuje. A dále dodává: „Hlavním motivem je příslušná válečná událost, ale zároveň je zasazená do konkrétní krajinné kompozice.“ Velkým pomocníkem jsou v současné archeologii moderní technologie a také těm byla věnovaná část přednášky.

Na závěr proběhla diskuze a také představení poslední knihy přednášejícího. Jeden ze členů spolku požádal o dataci keramického střepu, který našel v terénu. „Dvanácté století!“ konstatoval profesor bez mrknutí oka. „Je to zkrátka profík!“ prohlásil při dlouhém děkovném potlesku jeden z posluchačů.“

Vladimír Havlíček

20 15 10 50

Pozvánka na další říjnovou přednášku a oslavy MDA

Zatímco včerejší přednáška o Alexandru Dreyschockovi se poněkud vymykala obvyklému zaměření našich akcí, přednáškou profesora Václava Matouška se vracíme k původnímu archeologickému zaměření našeho spolku i k významné akci tohoto roku – připomínce třicetileté války a bitvy u Čáslavi. Přednáška Archeologický výzkum bojišť třicetileté války se koná v úterý 16. října od 17 hodin na Nové scéně Dusíkova divadla.

V sobotu 20. října se připojíme k oslavám Mezinárodního dne archeologie. Ve spolupráci s dalšími organizacemi za podpory Města Čáslav jsme připravili již třetí ročník Archeologických hrátek na Hrádku. Začínají v 10 hodin. Vstup je zdarma.

MDA 2018_001a

z20

Petra Bělohlávková přednášela o Alexandru Dreyschockovi ze Žák u Čáslavi

Čáslav – Petra Bělohlávková přednášela na Nové scéně Dusíkova divadla na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ a ve spolupráci s Obecním úřadem Žáky. Podtitul přednášky byl „Alexander Dreyschock – 200 let od narození klavírního virtuosa ze Žák“.

Příběh klavíristy a hudebního skladatele Alexandra Dreyschocka je příkladem toho, jak umí být historie nespravedlivá. Jméno virtuosa, který ve své době konkuroval Franzi Lisztovi, dnes zná nanejvýš několik odborníků. A to se snažila napravit právě PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D. z katedry hudební výchovy University Karlovy. Přednáška byla doplněna hudebními ukázkami, které paní doktorka doslova bravurně zahrála na zdjší koncertní křídlo.

Alexander Friedrich Hermann Dreyschock se narodil 16. října 1818 na auerspergském velkostatku v Žákách u Čáslavi do rodiny vrchnostenského úředníka Josefa Pavla Dreyschocka. V osmi letech hrál Alexander tak dobře na piano, že mohl veřejně vystoupit. V deseti letech předvedl v Žákách na hudební akademii Mozartův klavírní koncert a předehru k Webrovu Čarostřelci. V roce 1833 přichází do Prahy studovat klavír a kompozici k Václavu Janu Tomáškovi.

V roce 1838 zahajuje turné po německých zemích, které začíná v Lipsku – významném centru hudebního života, kde si získává uznání. Téměř 30 let cestuje po Evropě. Mezi nejčastější destinace jeho koncertů patří Německo, Rusko, Vídeň. Hraje v Bruselu, Paříži a Londýně, Holandsku, Belgii, v Dánsku, Švédsku, Polsku. Pravidelně se ovšem vrací do Prahy, kde má stálé sídlo, a vyučuje zde nadané žáky, mezi kterými je mj. Bedřich Smetana. Odjíždí do Petrohradu, kde se na nově otevřené konzervatoři stává jejím ředitelem a klavírním profesorem. Také je jmenován carským dvorním klavíristou. Ze zdravotních důvodů se v roce 1868 odjíždí zotavit do Itálie, kde v Benátkách 1. dubna 1869 umírá na tuberkulózu. Jeho ostatky jsou převezeny do Prahy a pohřbeny na pražském Olšanském hřbitově.

Alexander Dreyschock je v Česku téměř zapomenut. Dokonce se vytratil i z paměti lidí v jeho rodné obci – Žákách u Čáslavi, přestože tam dodnes stojí jeho rodný dům. Rodný dům čp. 2 se nalézá u hlavní brány, při vstupu do zemědělského statku. Během několika málo let se rodina přestěhovala do zámečku čp. 1, který stojí jen o několik desítek metrů dále. O šest let mladší bratr Raimund, který se později stal virtuosem a profesorem hry na housle na konzervatoři v Lipsku, se narodil již v tomto zámečku. Ze zámečku zůstaly v podstatě ruiny, přesto se ho nový majitel snaží citlivě opravit.

Díky Petře Bělohlávkové a Obecnímu úřadu Žáky se snad nejen na Čáslavsku podaří obnovit povědomí o tomto virtuosovi, který je v západní Evropě dodnes hrán. Snad největší zásluhu na „znovuobjevení“ Dreyschocka má muzikoložka a hudební publicistka magistra Dita Hradecká. A velký kus práce přímo „v terénu“ odvádí paní Dana Janotová ze Štrampouchu. Paní Janotová nám prozradila novinku, kterou si nemůžeme nechat pro sebe: „Připravujeme pamětní desku a po dohodě s majiteli bude umístěna na jednom z domu v Žákách, kde rodina žila!“

Vladimír Havlíček

10 Dana Janotová ze Štrampouchu bádá o Alexanderu Dreyschockovi 15 Jednatelka spolku Drahomíra Nováková přivítala Petru Bělohlávkovou DSCN9276 Dům Alexandera Dreyschocka v Žákách, kam se rodina přestěhovala DSCN9269 Rodný dům Alexandera Dreyschocka v Žákách

Dr_05 Dr_01 20181011_160259 Dr_03