„Čáslavská privilegia“, to jsou nejstarší zachované listiny nevyčíslitelné hodnoty, které měly vliv na rozvoj královského města Čáslavi. A právě dvě ze čtyř privilegií mají „kulatiny“. 550 a 630 roků od jejich vydání českými králi, to už je pořádný důvod k oslavě a především k jejich připomenutí.
A to měla „Čáslavská privilegia“ namále! Při historicky největším čáslavském požáru v roce 1522 padlo ohni za oběť téměř celé město. V této době byly požáry ve více či méně dřevěných městech běžné, ale tento byl nejtragičtější. A když se osvícení čáslavští radní měli během několika minut rozhodnout, co zachránit, rozhodnutí jednoznačně padlo na privilegia. A díky tomuto prozíravému rozhodnutí si tyto listiny můžeme dodnes prohlížet. Jejich význam pro Čáslav je tak velký, že bychom je mohli srovnat snad jenom s významem korunovačních klenotů pro Českou republiku. A to je důvod, proč jsou uloženy na bezpečném místě, konkrétně ve Státním okresním archivu v Kutné Hoře. Při oslavách 750 výročí založení města Čáslavi byla privilegia na jeden den zapůjčena Městskému muzeu Čáslav. A čáslavské muzeum je za zvýšených bezpečnostních opatření vystavilo ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Díky vstřícnosti pracovníků archivu a muzea mohl originály privilegií nafotit autor tohoto článku.
A nyní můžeme představit slavné a vzácné „jubilantky“. 630 let slaví listina krále Václava IV. z 11. srpna 1386, která osvobozuje město Čáslav a jeho měšťany na tři léta, počínající nejbližším svátkem svatého Havla, od placení sta kop grošů ročně z královské berně.
550 let slaví listina krále Jiřího z Poděbrad z 1. listopadu 1466, která potvrzuje purkmistrům, radním, přísežným a celé obci města Čáslavi privilegia svých předchůdců, především právo jihlavské a listinu Václava IV. z roku 1398 a privilegia Jana, Karla, Václava, Zikmunda a Ladislava.
A pro úplnost si připomeňme další dvě vystavená privilegia. Tím úplně nejstarším a nejvzácnějším dokumentem je privilegium krále Jana Lucemburského ze 4. srpna 1341, kterým uděluje městu Čáslavi a jeho měšťanům právo trhu. Od tohoto roku se každoročně první neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie, tzn. 15. srpna, konal na čáslavském rynku jarmark. Privilegium je ztvrzeno jezdeckou pečetí na hedvábné žlutozelené šňůře.
Druhým nejstarším dokumentem je listina z 12. listopadu 1359, kterou český král Karel IV. ustanovuje, že prodá-li kdokoli z měšťanů a obyvatel města Čáslavi dům, pole nebo jiný nemovitý majetek, který vzdá na zahájeném soudu před rychtářem, staršími a přísežnými města a nový nabyvatel jej drží rok a den ode dne vzdání, nemůže takový majetkový převod již být nikým napaden. Je stvrzena majestátní císařkou pečetí na pergamenovém proužku.
Připomínejme si naši historii a buďme na ni hrdí. Výročí vydání „Čáslavských privilegií“ se k tomu přímo nabízí. Naši předci si významu privilegií vážili a tyto čtyři listiny opatrovali přes půl tisíciletí jako „oko v hlavě“. A při požárech, nejen při tom největším v roce 1522, pro jejich záchranu neváhali riskovat životy. „Čáslavská privilegia“ ovlivnila životy lidí nejen v Čáslavi, ale v celém regionu. Bez nich by nebyl zdaleka možný rozvoj Čáslavska, k jakému od jejich vydání došlo. Tím, že si připomínáme odkazy našich předků, ukazujeme, že si vážíme jejich práce, skutků a že si také vážíme sami sebe.
Vladimír Havlíček
