Kliment Čermák a ti druzí. To je název výstavy k 100. výročí úmrtí Klimenta Čermáka, která byla zahájena vernisáží 28. března 2017 ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Cílem výstavy je přiblížit život a práci tohoto čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa. „Výstavu jsme vytvořili jako interaktivní. Chtěli jsme veřejnost seznámit s životem a dílem nejen Klimenta Čermáka, ale také s dalšími významnými pedagogy regionu,“ uvedla vernisáž výstavy její autorka doktorka Drahomíra Nováková.

Vernisáž zahájil hrou na flétnu bakalář Filip Jerie. Poté promluvila doktorka Drahomíra Nováková o významu Klimenta Čermáka a poděkovala za zapůjčení exponátů, bez kterých by se výstava nemohla uskutečnit. Pracovníkům Městského muzea Čáslav patří velké poděkování za přípravu a instalaci výstavy. Ta byla věnována nejen Klimentu Čermákovi, ale všem učitelům, jejichž práce je náročná a mnohdy nedoceněná. Jako ilustrace školství z dob minulých byla vystavena školní lavice s perem a kalamářem. Však si ji někteří návštěvníci vyzkoušeli a do úzké lavice odvážně zasedli. A věděli jste, že učitelé měli pro zvláštní příležitosti učitelskou uniformu? Také ta byla vystavena a dočkala se zájmu a údivu.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

Vladimír Havlíček

„Žehušice a Jan Václav Stich“ byl název přednášky magistra Aloise Sojky, která se konala v aule Gymnázia a SOŠPg Čáslav. Pořadatelem byl Klub rodáků a přátel města Čáslavě. „Přestože pětatřicet let bádám o Václavu Stichovi, ještě mnoho informací z jeho života je neznámých. Těší mě ale, že se mi podařilo založit tradici červnových hudebních festivalů nazvaných Slavnosti lesního rohu,“ uvedl přednášku Alois Sojka.

Hudební skladatel, houslista a virtuos na lesní roh Jan Václav Stich, známý pod pseudonymem Giovanni Punto, je rodákem ze Žehušic. Narodil se zde 28. září 1746 jako Jan Nepomucký Václav, zemřel 16. února 1803 v Praze. Stich byl hudebně nadaným synem kočího na žehušickém panství hraběte Jana Josefa Antonína z Thunu. Ten ho poslal do učení ve hře na lesní roh do Prahy a do Drážďan. Poté absolvoval početná turné po evropských zemích, kde si získal věhlas virtuosa na lesní roh. Setkal se s Wolfgangem Amadeem Mozartem a vystupoval na koncertech s mladým Ludwigem van Beethovenem, který pro něj zkomponoval sonátu opus 17 pro lesní roh a klavír. V roce 1802 navštívil s  Janem Ladislavem Dusíkem Čáslav, kde spolu koncertovali.

Na jeho počest se v Žehušicích pořádá každoročně Festival J. V. Sticha Punto – Slavnost lesního rohu. Ministerstvo školství propůjčilo žehušické škole název Základní škola Jana Václava Sticha-Punto. Na jeho rodném domě v Žehušicích je zasazena pamětní deska. Také v Čáslavi na světoznámého virtuosa nezapomněli a v roce 2008 mu odhalili pamětní desku na náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Magistr Alois Sojka, který v Žehušicích léta působil v roli ředitele ZŠ, se také zasadil o vytvoření lavičky se sochou Václava Sticha. Tu slavnostně odhalil v loňském roce v Žehušicích. Na přednášce byl přítomen také čáslavský výtvarník, restaurátor a především světově uznávaný mozaikář, pan František Tesař. Ten zavzpomínal na dvě mozaiky, které vytvořil na téma Punto-Stich pro městys Žehušice.

Vyprávění „puntologů“ Aloise Sojky a Františka Tesaře bylo zajímavé, patří jim obrovské poděkování za připomínání virtuosa Giovanniho Punta.

Vladimír Havlíček

„Sedlec s podtitulem příběh podivuhodného místa Kutné Hory“ byl název přednášky Aleše Pospíšila, kterou zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Akce se konala 14. března 2017 ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav. Přednáška byla spojena s prezentací stejnojmenné publikace.

PhDr. Aleš Pospíšil je kutnohorský památkář, historik umění a vysokoškolský pedagog. Je pracovníkem památkové péče Národního památkového ústavu a působí také jako regionální publicista. Narodil se 25. listopadu 1974 v Kutné Hoře, kde žije doposud. Vystudoval obor dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze. Hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu jsou vrcholně a pozdně gotická sakrální a profánní architektura, urbanismus středověkých měst, historické materiály a stavebně-historický průzkum, teorie a dějiny památkové péče a praktická památková péče.

Na knize, kterou představil početným čáslavským posluchačům, se dále podíleli památkář Ing. Jan Žižka, archeolog dr. Filip Velímský, statik Ing. Vít Mlázovský a mnoho dalších. Kniha byla koncipována jinak, než dosavadní publikace, které končily zrušením kláštera. Nejen, že popisuje historii kláštera až do současnosti, ale zaobírá se dějinami celého Sedlce. „Základem knihy je expozice Proměny kláštera v Sedlci. Ta využívá počítačových vizualizací a rekonstrukcí architektury“, uvedl Aleš Pospíšil. „A rozhodně sedlckou expozici navštivte“, dodal.

Vladimír Havlíček