Archiv pro rubriku: Akce

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Esperantisté se sešli ve Vrdech u Čáslavi při odhalení pamětní desky F. Lorence

Zbyslavský rodák František Lorenc, ovládající přes 100 jazyků, se proslavil až v Brazílii.

Na Štědrý den roku 1872 se ve Zbyslavi v rodině chudého mlynářského dělníka narodil František Lorenc, který již od dětství prokazoval mimořádný talent ke studiu cizích jazyků. Ty se učil především při své každodenní 6 km dlouhé cestě do Čáslavi, kde navštěvoval měšťanskou školu a později i 4 třídy gymnázia. Již při gymnazijní zkoušce v Kolíně prý prokázal mimo jiné znalosti všech slovanských jazyků, řečtiny a latiny, ale překládal v té době i z čínštiny, hebrejštiny a aramejštiny. Jako 18letý nemajetný student vydal v r. 1890 vlastním nákladem v tiskárně tehdejšího pardubického starosty Hoblíka první učebnici mezinárodního jazyka esperanto pro Čechy.

Pro svou činnost mezi sociálně demokratickou mládeží byl pronásledován rakouskouherskou policií a v r. 1893 tajně emigroval do Brazílie, kde prožil v nelehkých podmínkách zbytek svého života (zemřel v r. 1957). Tam působil jako ředitel školy, spisovatel duchovní literatury, překladatel – polyglot, léčitel a filantrop. Je dosud neobjasněnou záhadou, jak mohl tak daleko od civilizace mít přístup k tolika informacím a zanechat po sobě tak rozsáhlé dílo. V Brazílii je dosud znám a ctěn, a to nejen mezi esperantisty – jsou po něm pojmenovány ulice, ale např. i nakladatelství Lorenz v Rio de Janeiro, lingvistický institut v Porto Allegre či kulturní dům a knihovna ve městě Dom Feliciano, kde žil.

Ke zmíněné poslední iniciativě se připojila i obec Vrdy, k níž Lorencova rodná Zbyslav nyní administrativně náleží. 8. července se na zaplněném prostranství před místní knihovnou konal slavnostní ceremoniál k uctění slavného rodáka a při této příležitosti odhalení jeho pamětní desky od Zdeňka Myslivce a přejmenování knihovny na Knihovnu Františka Vladimíra Lorence ve Vrdech. Akce probíhala v úzké spolupráci s Českým esperantským svazem. Proto se na ni sjely z celé republiky i téměř čtyři desítky uživatelů tohoto mezinárodního jazyka a ctitelů Lorencova díla, kteří si v rámci doprovodného programu se zájmem prohlédli i památky města Čáslav a obec Zbyslav. Čestným hostem ceremoniálu byla rovněž generální konzulka ČR v Brazílii Pavla Havrlíková, která ve svém projevu zmínila, že Lorenc je v Brazílii dosud třetí nejznámější osobností českého původu (po bývalém prezidentu Kubitschekovi a Janu Antonínu Baťovi). Mezi pozdravnými gratulacemi do Vrdů byly i dopisy ze zmíněných institucí z Brazílie, nesoucích Lorencovo jméno.

Součástí programu byly i poutavá přednáška Petra Chrdleho, který v loňském roce ve svém nakladatelství KAVA-PECH vydal o Lorencovi v češtině a esperantu životopisnou knihu od prof. Novobilského, a premiéra promítání brazilského dokumentárního filmu o Lorencovi v českém dabingu. Přednáška i film budou v blízké době zpřístupněny na internetu široké veřejnosti.

S Lorencovým dílem se budou moci návštěvníci obce a knihovny stručně seznámit na stálém výstavním panelu, který připravila kurátorka výstav v Muzeu esperanta ve Svitavách Pavla Dvořáková. Navázaná spolupráce obce Vrdy s českými a brazilskými esperantisty bude i nadále pokračovat za účelem šíření většího povědomí o u nás neprávem zapomenutém zbyslavském géniovi.

PhDr. Pavla Dvořáková

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

146

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

6

Ve Vrdech odhalili pamětní desku F. V. Lorencovi

Vrdy/Zbyslav – Slavnostní odhalení pamětní desky Františka Vladimíra Lorence proběhlo na knihovně ve Vrdech, ta nese od 1. července jeho jméno. Pamětní deska s reliéfem F. V. Lorence je dílem sochaře a restaurátora Zdeňka Myslivce.

Vrdovští tak uctili zbyslavského rodáka Františka Lorence – pedagoga, překladatele, básníka, novináře, lékaře, léčitele, filozofa, filantropa a především geniálního polyglota, tedy znalce mnoha jazyků. Ovládal jich osmdesát aktivně, plus dvacet čtyři pasivně.

Lorenc emigroval ve svých 20 letech do Brazílie, kde strávil zbytek života a stal se třetí nejznámější osobností českého původu v této zemi, vedle brazilského prezidenta Juscelino Kubitscheka de Oliveira a Jana Antonína Bati.

Lorenc věnoval velkou pozornost mezinárodnímu jazyku esperanto, jehož první učebnici pro Čechy vydal na svůj náklad ještě za svého pobytu v Čechách. Patří mezi jazykovědce a esperantisty světového formátu.

Při odhalování pamětní desky promluvila generální konzulka ČR v Brazílii inženýrka Pavla Havrlíková, odborník na život a dílo doktor Petr Chrdle, autor pamětní desky Zdeněk Myslivec a další. V budově knihovny byl promítán film o životě tohoto filantropa, byl připraven autobus, který odvážel zájemce k prohlídce rodného domku ve Zbyslavi.

Je chvályhodné, že se vrdovští věnují této osobnosti, která je v Česku neprávem pozapomenuta. Velké poděkování patří magistře Petře Kobelové z místní knihovny, která má největší zásluhu na zorganizování celé akce.

Vladimír Havlíček

5 7 36 16 14 9 45 DSCN6468 DSCN6469

DSCN6490

5

Pavel Novák přednášel v Čáslavi na téma „Zahrady v životě Chotků“

Čáslav – Pavel Novák přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Zahrady a parky v životě Chotků“. Přednáška se uskutečnila na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi.

Přednášejícího přivítal a představil starosta spolku doktor Filip Velímský. Představování bylo ale zbytečné. Neexistuje totiž snad jediný člen spolku, který by neznal PhDr. Pavla Nováka, CSc. z Národního zemědělského muzea. Doktor Novák je dlouholetým vědeckovýzkumným pracovníkem pobočky Národního zemědělského muzea na Kačině a těžko bychom hledali většího znalce historie chotkovského rodu.

Přednáška vycházela ze stejnojmenné publikace, která byla vydána v loňském roce a doktor Novák je jejím spoluautorem. Chotkové byli starý český šlechtický rod původem ze západních Čech. Evropského významu dosáhly aktivity Chotků v budování zámeckých parků na území střední a jižní Evropy. Mezi nejvýznamnější patří Veltrusy, Kačina či Dolní Krupá na Slovensku.

Pavel Novák představil všechny chotkovské zámky a zahrady, nejvíce pozornosti však věnoval zámku Kačina. Posluchače seznámil s budováním parku, s  jeho kompozicí, dřevinnou skladbou a současným stavem. Park zasadil do širších chotkovských krajinných úprav na Kutnohorsku, ty staví chotkovskou komponovanou krajinu po bok nejvýznamnějších zahradně architektonických děl v České republice.

Přednáška doktora Pavla Nováka zaujala nejen zajímavým tématem, ale především pečlivým zpracováním. Rozsáhlá obrazová dokumentace, do detailu zpracovaný text a také entuziasmus je ten nejlepší „koktejl“, který mohl doktor Novák čáslavským posluchačům namíchat. Však ho také ocenili nejen „palbou“ otázek v diskusi, ale rovnou trojitým potleskem.

Vladimír Havlíček

35 10 20 7 30      25

z