Archiv pro rubriku: Akce

2

Lada Bartošová přednášela o divadelním životě v Čáslavi

Čáslav – „Divadelní život v Čáslavi“ byl název přednášky divadelní historičky Lady Bartošové, zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“. Letošní poslední přednáška se konala tradičně na Nové scéně Dusíkova divadla.

„K čáslavskému divadlu mám hluboký vztah, v podstatě jsem v jeho prostorách vyrostla. A určitě to mělo vliv na výběr školy a mého povolání,“ přiznala Lada Bartošová. A to je důvod, proč se jednalo o jednu z nejzajímavějších letošních přednášek pro členy spolku a veřejnost. Kombinace vztahu, přímo láskyplného, k čáslavskému divadlu a studia divadelnictví je ten nejlepší koktejl, který si mohli posluchači přát.

Mgr. Lada Bartošová vystudovala divadelní vědu na FF Masarykovy univerzity v Brně a pokračovala doktorským studiem na Katedře divadelní vědy FF Karlovy univerzity. Zabývá se starším českým divadlem, zejména scénografií, divadlem na českém venkově a ochotnickým divadlem.

Přednášející seznámila čáslavské posluchače s historií divadelnictví v Čáslavi. Není příliš známé, že v Čáslavi se hrálo divadlo na různých místech ještě před založením Dusíkova divadla. O těchto skutečnostech, o historii Dusíkova divadla a především o životě ochotníků povyprávěla během zajímavé přednášky. A na závěr prozradila překvapení. Při příležitosti 150. výročí založení čáslavského Dusíkova divadla připravuje knihu, která bude mapovat historii divadelního života v Čáslavi.

Díky divadelnictví Lada Bartošová získala další koníček. Když psala dizertaci, hledala k ní podklady v kutnohorském archivu, který se nachází v budově bývalé továrny Lidka. A tam zjistila, že stojí v místech, kde se vyráběla čokoláda Lidka, která se vyvážela do celého světa. A jelikož se tato věčně usměvavá dáma ničeho nezalekne, založila a s manželem úspěšně provozuje Muzeum kutnohorské čokolády a čokoládovnu.

Přednáška čáslavské publikum zaujala, puget s dlouhým potleskem byly zasloužené. Druhou kytici dostala od starosty Včely Čáslavské, Filipa Velímského, k životnímu jubileu členka spolku Jana Vaněčková.

Vladimír Havlíček

DSCN9631  6 31 1

1

„Mezinárodní den archeologie 2019″ na čáslavském Hrádku

Čáslav – Myslíte si, že archeologie je nezáživná či přímo nudná disciplína? O opaku se přesvědčili návštěvníci a návštěvnice akce nazvané „Archeologické hrátky na Hrádku“. Ta se uskutečnila v Čáslavi v rámci Mezinárodního dne archeologie již počtvrté. O skutečnosti, že tento mezinárodní „svátek archeologů“ v Čáslavi pevně zakořenil, svědčí, že archeologického dne se zúčastnilo více než padesát dětí.

Pro ně bylo připraveno několik stanovišť, kde plnily úkoly spojené s archeologií. Cílem bylo přiblížit život pravěkých a středověkých obyvatel Čáslavska. Na prvním stanovišti děti detektorem kovů hledaly depot mincí, či jiných kovových pokladů, které následně rýčem vykopaly. Na dalším stanovišti se děti alespoň na chvilku staly staviteli katedrál a jako středověké puzzle si sestavili náhrobek Jistislava z Chlumu. Také si mohly jako pravěcí lovci  prakem, lukem či kuší „ulovit“ něco k snědku.

Další stanoviště je proměnilo ve zručné šperkaře či šperkařky, vyrobily si například šamanský náhrdelník. Velký zájem byl o stanoviště nazvané „malý archeolog“. A není divu, vždyť skutečný archeolog Filip Velímský učil děti poznávat a datovat nejrůznější archeologické vykopávky. Na posledním stanovišti si děti vlastnoručně uválely a upekly placku, kterou dochutily medem, marmeládou nebo ořechy. Nutno přiznat, že mnozí tatínkové neodolali a za fandění dětí a maminek si také hrdě uváleli a upekli svoií placku. S tím ale bylo počítáno, „šéfka“ tohoto stanoviště Drahomíra Nováková z čáslavského muzea nám prozradila: „Těsto jsem zadělávala ze tří kil mouky!“

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Probíhá každoročně třetí sobotu v říjnu po celém světě. Nabízí archeologický program a aktivity návštěvníkům každého věku, ale především dětem. Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2014 se poprvé konal i v České republice.

Archeologickou akci, především pro děti, uspořádalo město Čáslav, Archeologický ústav Praha, Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, Městské muzeum a knihovna Čáslav, Detektor centrála a Rodinné centrum Kopretina. Všem organizátorům, kteří se na úspěšném průběhu akce podíleli, patří poděkování. Edukativní, tedy výchovnou, a současně zábavnou formou u dětí přispěli k vytvoření kladného vztahu k historii.

Vladimír Havlíček

  DSCN8986 DSCN8981 DSCN8973  DSCN8947  15   8 5 2

1 Pavel Dočekal

Pavel Dočekal přednášel o čáslavském evangelickém sboru

Čáslav – „Z historie evangelického kostela v Čáslavi“ byl název přednášky Pavla Dočekala na Nové scéně Dusíkova divadla. Akce proběhla pod taktovkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“.

O místním evangelickém sboru se zaměřením na 150. výročí založení evangelického kostela v Čáslavi přednášel odborník nejpovolanější. Bc. Pavel Dočekal vystudoval obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví na Univerzitě Hradec Králové. Historii čáslavského evangelického sboru se věnuje dlouhodobě.

Pavel Dočekal popsal historii sboru, která začala v nedalekých Močovicích. Tzv. Toleranční patent neumožňoval stavbu kostelů, ani vznik sborů v královských městech, proto byla Čáslav zapovězena. Z tohoto důvodu vznikl roku 1783 v Močovicích sbor, kterému hrabě Auersperg věnoval vyhořelou sýpku. Tu si evangelíci během jednoho roku opravili.

V roce 1861 byl vydán tzv. Protestantský patent, který zrovnoprávnil evangelíky s katolíky a umožnil přemístit sbor do Čáslavi. Velká část čáslavských katolíků si ale v Čáslavi evangelický kostel nepřála, proto byl pozemek pro kostel zakoupen třetí osobou. To umožnilo, aby byl v roce 1864 položen základní kámen nového kostela. Stavbu přerušila válka mezi Pruskem a Rakouskem v roce 1866. V tomto roce vyhořela v Močovicích modlitebna i s farou. Navzdory problémům se první bohoslužby konaly v novém čáslavském kostele o adventu roku 1866 a 6. července 1869 byl vysvěcen. Na vysvěcení se sjelo z Čech a Moravy několik tisíc lidí.

Na sbor byly postupně navázány další aktivity. Například byl v Čáslavi založen evangelický Učitelský ústav, který byl v Čechách a na Moravě jediným učilištěm svého druhu. V prvním období v ústavu pracoval jako duchovní autor Broučků Jan Karafiát. Ústav byl jedním z prvních, který na konci 19. století umožňoval vzdělání ženám. Dalšími aktivitami bylo založení ženského dobročinného spolku Marta a sirotčince Husův asyl. A také vydávání časopisu Hus.

Pavel Dočekal je přes své mládí něco jako „čáslavská živá chodící kronika“. Dokazuje to v řadě svých prací, v kterých se věnuje historii Čáslavi a předvedl to také na přednášce pro „Včelu Čáslavskou“. Doplnění přednášky o historická fakta starostou spolku Filipem Velímským a evangelickým farářem Jaroslavem Férem přednášku jen umocnilo.

Vladimír Havlíček

DSCN8906 5 10      evakostel