Archiv pro rubriku: Akce

DSCN4984

Andor Šándor besedoval v Čáslavi

Čáslav – Beseda a autogramiáda s bezpečnostním analytikem Andorem Šándorem proběhla v Galerii Městského muzea a knihovny Čáslav. O jeho oblibě svědčil přeplněný sál, lidé stáli i v sousední místnosti a na chodbě.

Přednášku zahájila ředitelka čáslavského muzea Soňa Dedíková, pokračoval čáslavský místostarosta magistr Daniel Mikš, akci zaštítil starosta a senátor inženýr Jaromír Strnad. Poděkování patří také bakalářce Anně Holubové.

Andor Šándor nepřijel na návštěvu, ale přijel domů! V Čáslavi totiž vyrostl a ještě před sedmi lety do ní jezdil za maminkou. Pro zajímavost, rodina bydlela ve vojenské „bytovce“ v ulici Jiřího z Poděbrad.

Generál inženýr Andor Šándor je bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR a uznávaný odborník na otázky bezpečnosti, hrozby terorismu a krizový management. Pravidelně poskytuje komentáře pro česká a zahraniční média, včetně televizních a rozhlasových zpravodajských a publicistických pořadů. V současné době působí jako soukromý analytik a poradce v oblasti bezpečnosti. Píše knihy, v kterých radí, jak přežít teroristický útok, výpadek elektrického proudu, nebo jak se vyvarovat nebezpečí při cestování.

V Čáslavi rozebral několik témat. Věnoval se kauze bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, kterého podle Velké Británie mělo otrávit Rusko. Podle Šándora to ale nemá logiku. Kdyby Rusové chtěli, mohli ho zlikvidovat před lety v ruském vězení. Dále se věnoval naší armádě, situací v Izraeli, odkud se právě vrátil a především „blackoutu“, tedy výpadku elektrického proudu. Na tuto problematiku je expertem, zpracoval analýzy, které se týkají nejen „blackoutu“ v Praze, ale také problematiky bezpečnosti metra.

V druhé části setkání proběhla diskuse, při které generál Šándor odpověděl na každý dotaz. A přidal svůj názor, který nevnucoval. A dokázal přiznat i neznalost. Na otázku, co si myslí o Istambulské úmluvě (jedná se o mezinárodní smlouvu iniciovanou Radou Evropy, která zavazuje podepsané státy k postupu vůči násilí na ženách pomocí prevence, jejich ochrany, stíhání zločinů a monitorování této kriminality) přiznal, že jí nezná. „Je to frajer“, složila mu poklonu při přiznání neznalosti jedna z posluchaček.

V Čáslavi se během roku koná mnoho besed a přednášek. Přednášející bývají vzdělaní, inteligentní, vtipní, mají nadhled, empatii, dokáží zaujmout. Je možné, aby všechny tyto vlastnosti měl jeden člověk? Je. Jmenuje se Andor Šándor.

Vladimír Havlíček

10 35 36 50 DSCN4976 DSCN4979 DSCN4981 DSCN4997 DSCN5000 DSCN5005 DSCN5007 DSCN5031

DSCN4936

Vernisáž k výstavě „Bitva u Čáslavi 1618“

Čáslav – Vernisáž výstavy „Bitva u Čáslavi 1618“ se konala 14. května v budově čáslavského muzea. Je to první akce, která odstartovala celoroční oslavy čtyřstého výročí čáslavské bitvy.

Vernisáž zahájil autor výstavy doktor Filip Velímský. Poděkoval dalšímu spoluautorovi, kterým je magistr Aleš Knápek z havlíčkobrodského regionálního muzea. Ten je v odborných kruzích pokládán za nejuznávanějšího odborníka na období třicetileté války. Na přípravě výstavy se dále podílely doktorka Drahomíra Nováková a doktorka Jarmila Valentová.

Výstava vznikla s podporou dobrovolného svazku obcí Mikroregion Čáslavsko, města Čáslavi, Středočeského kraje, obcí Horky a Bratčice, Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., Městského muzea a knihovny Čáslav, Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ a Akademie věd ČR.

První velká bitva třicetileté války se odehrála v těsném sousedství Čáslavi, v prostoru Horek, Potěh a Bratčic. Utkali se zde vojáci stavovské armády s vojáky císařskýmiv několikadenním boji, kdy bylo masivně používáno dělostřelectvo i polní pevnůstky se sítí okopů. Boje těžce postihly i okolní vesnice, které vojáci vypalovali a plenili. Jejich chování, z dnešního pohledu velmi  agresivní, bylo poplatné  své době.

Budeme-li věřit zprávě dobových novin, pak na bojišti zůstalo 1300 císařských a na 500 stavovských vojáků. Ztráty ale pokračovaly i po vlastní bitvě. Ustupující a značně vyčerpaná císařská armáda se stáhla až k Pelhřimovu. V opevněném ležení se mezi vysílenými vojáky rozšířila úplavice, která si vybírala desítky životů denně. Byl to důsledek nedostatku potravin, obutí a ošacení a také špatné hygieny. Oslabenou císařskou armádu napadalo české vojsko, které ji pronásledovalo. Výsledkem byl ústup do Rakous a částečně do Českých Budějovic, které zůstaly v rukou Habsburků.

Povědomí o této bitvě přežívá u místních dodnes. U Bratčic, směrem na Potěhy, stojí kaplička na památku obětem bitvy. V roce 2008 se uskutečnilo na bratčickém hřbitově slavnostní vysvěcení „Pietního parku“ s památníkem na tuto bitvu. Byly zde nainstalovány čtyři dřevěné kříže s nerezovými zvony, na nichž jsou vyryty křížky jako vzpomínka na vyhaslé životy a nápisy připomínající tuto krvavou událost. Na prvním křížku je nápis ,,Válka třicetiletá a hořkost po věky“, na druhém „Zde šly kroky vojáků války třicetileté“, na třetím „Stačí chvilku postát a tiše povzdechnout“ a na posledním je nápis „ Zde šli vojáci, aby přišel mír“.

Vladimír Havlíček

DSCN4961 DSCN4917 DSCN4916 DSCN4915 DSCN4913 DSCN4906 5 7 9 15 DSCN4951      DSCN4936

8

Vernisáž výstavy „Čáslav 1918“

Čáslav – Vernisáž výstavy k 100. výročí vzniku Československé republiky s názvem „Čáslav 1918“ se konala ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Akci uspořádalo Městské muzeum a knihovna Čáslav za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Výstava bude přístupná až do 10. června 2018. Scénář výstavy je dílem doktorky Drahomíry Novákové, grafiku vytvořil magistr Zdeněk Mazač, instalace se spolu s Drahomírou Novákovou zhostil Tomáš Hnátek.  Za zapůjčení materiálu patří zvláštní poděkování panu Slavomíru Vyčítalovi z Nové Lhoty.

Výstava mapovala nejen vznik Československa roku 1918, ale celé období První republiky. Kromě knih a fotografií byly vystaveny také věci běžné potřeby z doby po vzniku republiky. Návštěvníci výstavy se tak mohou „přenést“ do doby před sto lety.

Doktorka Drahomíra Nováková popsala vyhlášení republiky, život v prvních dvaceti letech a také vznik výstavy: „Výstavu jsme uspořádali z našich zdrojů, kromě předmětů zapůjčených panem Slavomírem Vyčítalem. A za to bych mu chtěla poděkovat.“ Slavomír Vyčítal z Nové Lhoty zapůjčil dokumenty, které se týkají návštěvy Tomáše Garrigua Masaryka v Čáslavi roku 1922. Masaryk při té příležitosti převzal záštitu nad odhalením pamětní desky legionáři Bedřichu Havlenovi na jeho rodném domě v Nové Lhotě. Bedřich Havlena byl popravený italský legionář a byl pokládán za hrdinu zahraničního odboje.

Slavomír Vyčítal popsal, jak se dostal k uvedeným materiálům: „Majitelka rodného domu Havleny potřebovala udělat jeho odhad. Tak jí říkám. Já bych ti ten odhad udělal, ale bude to něco za něco. Já ho udělám, ale dostanu od tebe všecky věci, co se týkají Havleny.“ Takovýmto způsobem se dostaly vzácné dokumenty k rukám pana Vyčítala, který je tím pravděpodobně zachránil. On to komentoval velice skromně: „Není to žádný zázrak, byla to povinnost občana, aby se dostaly dalším generacím.“

Všem, kteří se podíleli na vzniku výstavy, patří velké poděkování. A kdo sklidil největší úspěch? Na tom se shodli všichni jednoznačně – pan Slavomír Vyčítal! Nejen, že zachránil vzácné dokumenty, které nezištně zapůjčil, ale ještě poutavě popsal dobu, o které byla výstava.

Vladimír Havlíček

11 7 10 65 45 35 31 130 120 95 80 5