Archiv pro rubriku: Akce

3 Filip Velímský

O cestě Klimenta Čermáka na Balkán přednášel Filip Velímský

Čáslav – „Robin jede k moři“ byl název přednášky, zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“ nejen pro členy spolku, ale pro širokou veřejnost na Nové scéně Dusíkova divadla. Pod romantickým názvem se skrývala cesta na Balkán čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa Klimenta Čermáka.

 A kdo mohl nejlépe popsat Čermákovy cesty na Balkán z let 1894, 1896 a 1900? Také starosta „Včely Čáslavské“, ale ten současný. Doktor Filip Velímský! Však také Filip Velímský neskrýval obdiv: „Je úžasný zážitek vidět v chorvatských pramenech práci Klimenta Čermáka. A číst, že rodák z Čáslavi měl obrovský vliv na založení a rozvoj archeologie nejen v Chorvatsku, ale také ve Slovinsku, Černé Hoře či Srbsku!“ A dále dodal: „Čermák sdílel výzkumy nejen s badateli z těchto lokalit, ale také z oblastí, kde se mluvilo německy či italsky. Dodnes je v těchto jazycích perfektně popsaný například čáslavský Hrádek.“

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna 1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla.

Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930. V předloňském roce byl v parku u Podměstského rybníku nainstalován informační panel, připomínající život a dílo Klimenta Čermáka. Autory jsou čáslavský mozaikář František Tesař a fotograf Miroslav Lepeška. K 100. výročí úmrtí Klimenta Čermáka se v Čáslavi konala výstava ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Kliment Čermák je nestor muzejnictví. Poznatky vědy propagoval také v povídkách, kterými působil zejména na mládež. Je neuvěřitelné, že člověk, který zemřel před více než sto lety, má vliv na veřejnost dodnes. A nejen na českou. Posluchače o tom ve „vypilované“ přednášce přesvědčil Čermákův pokračovatel Filip Velímský. Čermák by měl ze svých „Včelek“ radost!

Vladimír Havlíček

7 5 DSCN2725 12 11 10 Kliment Čermák

1 Kliment Čermák

15

Členové „Včely Čáslavské“ vyrazili na Tisou skálu

Čáslav/Bratčice/Chlum/Paběnice – Na vlastivědný výlet vyrazili členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a také zájemci o historii z řad veřejnosti. Hlavním cílem byla bývalá sopka, tedy Tisá skála u Bratčic. Výletníci navštívili také bojiště tzv. „Čáslavské bitvy“ u Bratčic, zříceninu hradu Chlum u Zbýšova a výlet zakončili u torza hradu v Paběnicích.

Tisá skála u Bratčic s nadmořskou výškou 392 metrů v minulosti sloužila jako rozhledna, z které byla vidět dokonce Čáslav a Kutná Hora. Dnes kvůli vysokým stromům není do kraje vidět, o to více se návštěvníci mohou kochat kouzlem této bývalé sopky. V 19. století bylo okolí skály upraveno v duchu romantických představ, aby lákalo k výletům či vyjížďkám na koni honoraci z nedalekého zámku Žleby. Smíšený les spolu se skalami dodávají Tisé skále neopakovatelné kouzlo. V okolí rostou duby, buky a habry, vyskytují se také lípy. Na obvodu kopce se nachází kamenné moře, tvořené stejně jako vlastní skála ortorulou. Ta vznikla přeměnou sopečných vyvřelin.

Jednou ze zastávek vlastivědného výletu bylo bojiště tzv. „Čáslavské bitvy“, která se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Jednalo se o první velkou bitvu třicetileté války, při které se utkali vojáci stavovské armády s vojáky císařskými. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky.

Výlet pokračoval na zříceninu hradu Chlum u Zbýšova, který je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Jeho zakladatelem byl Bleh, jeho synové Mstislav, Bun a Sezema používali již přídomek z Chlumu. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském Hrádku, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum.

Celý výlet byl ukončen v obci Paběnice, kde návštěvníky přivítal místní starosta Václav Kunášek. Cílem prohlídky byla dominanta obce, tedy barokní jednolodní chrám s polygonálním kněžištěm sv. Jakuba ze 17. století. Ale především torzo Paběnického hradu, který se rozkládal na místech současných domů.

Vlastivědný výlet, který pořádá Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ pro členy a veřejnost každoročně, byl úspěšný. Přinesl zábavu a dobrou pohodu, ale také nové informace a poučení v oblasti historie a přírody. Je to zásluha nejen jednatelky spolku Drahomíry Novákové a starosty spolku Filipa Velímského, ale především účastníků výletu!

Vladimír Havlíček

DSCN4410 DSCN4379 20 16 2

10

„Včela Čáslavská“ instalovala informační panely v Bratčicích a Chlumu

Čáslav/Bratčice/Chlum – První zastávka vlastivědného výletu byla u Bratčic u pomníku první bitvy třicetileté války, který byl instalován v loňském roce. K tomuto pomníku nyní přibyly dva  panely, které podrobně informují o tomto střetnutí a jsou připraveny k slavnostnímu odhalení naplánovanému na příští měsíc.

Čáslavská bitva se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Jednalo se o první velkou bitvu třicetileté války, při které se utkali vojáci stavovské armády s vojáky císařskými. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky. Ti se snažili do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který byl zahájen v květnu defenestrací úředníků z oken Pražského hradu. Při bitvě bylo masivně používáno dělostřelectvo, byly vybudovány polní pevnůstky se sítí okopů. Prvenstvím bylo, že to byla první zákopová válka v historii.

Hrad Chlum je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, jeho synové Mstislav, Bun a Sezema používali již přídomek z Chlumu. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském Hrádku, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studna, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu.

Poslední zastávkou byly Paběnice, kde z bývalého hradu zbylo už jen torzo zdi v zahradě domu za obecním úřadem.

Všem, kteří se zasloužili o výrobu a instalaci informačních panelů patří poděkování. Členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ se tak úspěšně snaží přiblížit historii široké veřejnosti.

Vladimír Havlíček

4 6 DSCN4447 DSCN4465 DSCN4473 DSCN4474

DSCN4477