Archiv pro rubriku: Akce

17

Docent Peter Pavúk přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o Tróji

Čáslav – „Trója a nové archeologické projekty Univerzity Karlovy v západním Turecku ve městech Pergamon a Sardy“ bylo téma přednášky Petera Pavúka na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ podpořená městem Čáslav. A byla to doslova „archeologická lahůdka“, vždyť docent Pavúk je našim nejlepším odborníkem na tuto oblast a deset roků v ní prováděl vykopávky a výzkum!

Asi všichni si ze školních lavic pamatujeme bájné město Tróju, které objevil německý obchodník a amatérský archeolog Heinrich Schliemann. Na zaniklé město přišel způsobem, při kterém se dodnes tají dech. Jako zdroj mu posloužilo Homérovo dílo Iliada. Nikdo nevěřil, že toto dílo není dílem fantazie. Na rozdíl od Schliemanna, kterého všichni považovali za snílka či dokonce blázna.

On byl ale přesvědčen, že Iliada není pouhým mýtem, ale popsaná historická událost. Došel totiž k závěru, že vyvěrající prameny na úpatí pahorku Hissarlik v dnešním Turecku jsou shodné s těmi, které popisuje Homér. Intuice, badatelské nadání a perfektní znalost téměř každého slova Iliady Schliemanna dovedly k objevení bájné Tróji. Dokázal totiž sestavit chronologii bitvy o Tróju a podle toho logicky určit vzdálenosti jednotlivých míst.

Peter Pavúk v Čáslavi představil nejnovější výzkumy vedené pracovníky Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy v dnešním západním Turecku. V přednášce se zmínil o svých osobních zkušenostech nejen na nových vykopávkách v Tróji, ale také v městech Pergamon a Sardy z doby bronzové. Přiblížil také objevení doposud neznámého města Kaymakci.

Doc. PhDr. Peter Pavúk, Ph.D. vystudoval pravěkou, středověkou a klasickou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Zabývá se hlavně egejskou a anatolskou dobou bronzovou, je specialistou na keramické nálezy, chronologii a mezikulturní vztahy. Kromě výzkumu v Tróji se zúčastnil archeologických výzkumů na ostrově Samothráké, v Pergamu, na lokalitě Kaymakci a v Sardách. Podílí se na řešení řady grantů, vystupuje na konferencích a publikuje v odborných časopisech.

Populární téma a nejlepší odborník na danou tématiku. To byl vynikající koktejl, který čáslavští posluchači ocenili dlouhým potleskem!

Vladimír Havlíček

4 7 8 DSCN2099 DSCN2097 DSCN2096 DSCN2093

5

Docent Zdeněk Vojtíšek přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o náboženství

Čáslav – „Nová náboženství současnosti“ byl název přednášky Zdeňka Vojtíška na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akce proběhla pod taktovkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednášejícímu se podařila na první pohled neuvěřitelná věc. Vyvrátil zakořeněný stereotyp, že jsme ateistický národ.

Doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Th.D. je religionista zabývající se současnými podobami náboženství a novými náboženskými hnutími a také psychoterapeut. Je vedoucím katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a šéfredaktorem populárně odborného časopisu Dingir.

„Říká se, že jsme národ převážně ateistický. Přitom je u nás velké množství náboženských skupin, takže to vypadá jako protimluv. Ve skutečnosti česká společnost není více ateistická, než ostatní v Evropě,“ uvedl docent Vojtíšek. „Češi totiž rádi projevují odpor k církvím jako k institucím a myslí si, že církve jsou dogmatické, represivní a dokonce chtivé majetku. Zmenšování významu církví jako institucí ale neznamená, že duchovního života ubývá. Má jen jiné formy a je méně viditelný,“ zhodnotil současnou situaci doktor Vojtíšek.

Podle názoru přednášejícího lze v současném náboženském životě vysledovat dva trendy, které lze označit jako „zbožnost objektivní pravdy“ a „zbožnost subjektivní zkušenosti“. První termín reprezentuje předmoderní a moderní hodnoty. Je to, zjednodušeně řečeno, zbožnost klasická, konzervativní, tak jak ji známe po staletí. Druhý termín reprezentuje postmodernitu a její hodnoty. Nečerpá z monoteistických tradic, ale z tradic esoterických.

„Tyto dva typy náboženského života, tedy zbožnosti, neexistují v krystalické podobě, navzájem se prolínají. Odděleně je prezentuji pouze z didaktických důvodů,“ reagoval Zdeněk Vojtíšek na připomínky posluchačky, které se nelíbila ostrá hranice mezi těmito typy zbožností.

A právě pochopení těchto dvou principů dává odpověď na otázku, jestli jsou Češi, Moravané a Slezané ateistější, než ostatní národy. Nejsou. Jen nesmíme usuzovat podle první tradiční skupiny, která je logicky více viditelná. Druhou skupinu není tolik vidět, je však početnější a neustále se zvětšuje. Hlavním důvodem je hledání kořenů a východisek v přelomové postmaterialistické společnosti.

Vladimír Havlíček

20 6  25 30  35

1 David Tuma

David Tuma přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o oborách

Čáslav – „Vývoj loveckých a chovných obor“ byl název přednášky Davida Tumy, kterou zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ na Nové scéně Dusíkova divadla. Přednášejícího uvedl starosta spolku Filip Velímský spolu s jednatelkou Drahomírou Novákovou.

Mgr. David Tuma, Ph.D. je památkář a archeolog z Národního památkového ústavu, publikuje a pořádá výstavy o industriálních areálech, technických památkách a loveckých zařízeních. V Čáslavi představil knihu, kterou nazval „Zlatý věk obor“.

Přednášející popsal historii loveckých obor od starověku na Předním a Dálném východě, ve Středomoří, až po středověkou a novověkou Evropu. Ale především se zaměřil na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války.

Obory a obornictví mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. První zmínky o zřizování obor na našem území pocházejí již z druhé poloviny 13. století. Rozmach zaznamenalo obornictví od století patnáctého. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se v našich zemích obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. V tomto období byly ve velkém zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska.

Doktor Tuma představil nejvýznamnější lovecká zařízení na našem území, kterými jsou obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Největší ohlas samozřejmě vzbudily obory v Žehušicích, ve Žlebech a také areál zámku Kačina. Dále popsal způsoby lovu zvěře, typické stavby pro obory a kompoziční principy.

Obory jsou příkladem přetváření krajiny člověkem při dlouholetém procesu jejího osidlování a kultivace. To, co dnes vnímáme jako přírodu, je totiž kulturní krajina nesoucí stopy více než tisíciletého vývoje. A právě z terénních výzkumů mapujících tuto přetvořenou krajinu a dlouhodobého studia historických pramenů vychází poctivá práce doktora Davida Tumy. Čáslavské publikum ji ocenilo „nekonečným“ potleskem.

Vladimír Havlíček

8 5 Filip Velímský 49 46 42 35 30 48