Kliment Čermák a ti druzí. To je název výstavy k 100. výročí úmrtí Klimenta Čermáka, která byla zahájena vernisáží 28. března 2017 ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Cílem výstavy je přiblížit život a práci tohoto čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa. „Výstavu jsme vytvořili jako interaktivní. Chtěli jsme veřejnost seznámit s životem a dílem nejen Klimenta Čermáka, ale také s dalšími významnými pedagogy regionu,“ uvedla vernisáž výstavy její autorka doktorka Drahomíra Nováková.

Vernisáž zahájil hrou na flétnu bakalář Filip Jerie. Poté promluvila doktorka Drahomíra Nováková o významu Klimenta Čermáka a poděkovala za zapůjčení exponátů, bez kterých by se výstava nemohla uskutečnit. Pracovníkům Městského muzea Čáslav patří velké poděkování za přípravu a instalaci výstavy. Ta byla věnována nejen Klimentu Čermákovi, ale všem učitelům, jejichž práce je náročná a mnohdy nedoceněná. Jako ilustrace školství z dob minulých byla vystavena školní lavice s perem a kalamářem. Však si ji někteří návštěvníci vyzkoušeli a do úzké lavice odvážně zasedli. A věděli jste, že učitelé měli pro zvláštní příležitosti učitelskou uniformu? Také ta byla vystavena a dočkala se zájmu a údivu.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

Vladimír Havlíček

„Žehušice a Jan Václav Stich“ byl název přednášky magistra Aloise Sojky, která se konala v aule Gymnázia a SOŠPg Čáslav. Pořadatelem byl Klub rodáků a přátel města Čáslavě. „Přestože pětatřicet let bádám o Václavu Stichovi, ještě mnoho informací z jeho života je neznámých. Těší mě ale, že se mi podařilo založit tradici červnových hudebních festivalů nazvaných Slavnosti lesního rohu,“ uvedl přednášku Alois Sojka.

Hudební skladatel, houslista a virtuos na lesní roh Jan Václav Stich, známý pod pseudonymem Giovanni Punto, je rodákem ze Žehušic. Narodil se zde 28. září 1746 jako Jan Nepomucký Václav, zemřel 16. února 1803 v Praze. Stich byl hudebně nadaným synem kočího na žehušickém panství hraběte Jana Josefa Antonína z Thunu. Ten ho poslal do učení ve hře na lesní roh do Prahy a do Drážďan. Poté absolvoval početná turné po evropských zemích, kde si získal věhlas virtuosa na lesní roh. Setkal se s Wolfgangem Amadeem Mozartem a vystupoval na koncertech s mladým Ludwigem van Beethovenem, který pro něj zkomponoval sonátu opus 17 pro lesní roh a klavír. V roce 1802 navštívil s  Janem Ladislavem Dusíkem Čáslav, kde spolu koncertovali.

Na jeho počest se v Žehušicích pořádá každoročně Festival J. V. Sticha Punto – Slavnost lesního rohu. Ministerstvo školství propůjčilo žehušické škole název Základní škola Jana Václava Sticha-Punto. Na jeho rodném domě v Žehušicích je zasazena pamětní deska. Také v Čáslavi na světoznámého virtuosa nezapomněli a v roce 2008 mu odhalili pamětní desku na náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Magistr Alois Sojka, který v Žehušicích léta působil v roli ředitele ZŠ, se také zasadil o vytvoření lavičky se sochou Václava Sticha. Tu slavnostně odhalil v loňském roce v Žehušicích. Na přednášce byl přítomen také čáslavský výtvarník, restaurátor a především světově uznávaný mozaikář, pan František Tesař. Ten zavzpomínal na dvě mozaiky, které vytvořil na téma Punto-Stich pro městys Žehušice.

Vyprávění „puntologů“ Aloise Sojky a Františka Tesaře bylo zajímavé, patří jim obrovské poděkování za připomínání virtuosa Giovanniho Punta.

Vladimír Havlíček