Přejeme vám všem poklidný adventní čas!

Původně avizované téma Prvorepublikové vily v Kutné Hoře bylo přesunuto na příští rok.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Probíhá každoročně třetí sobotu v říjnu po celém světě. Nabízí archeologický program a aktivity návštěvníkům každého věku, ale především dětem. Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2014 se poprvé konal i v České republice.

Pro děti bylo připraveno několik stanovišť, kde plnily úkoly spojené s archeologií. Cílem bylo přiblížit život pravěkých a středověkých obyvatel Čáslavska. Na prvním stanovišti děti detektorem kovů hledaly depot mincí, či jiných kovových pokladů, které následně rýčem vykopaly. Na dalším stanovišti se děti alespoň na chvilku staly staviteli katedrál a jako středověké puzzle si sestavili náhrobek Jistislava z Chlumu. Také se proměnily v pravěké lovce a prakem, lukem či kuší si ulovily něco k snědku.

Další stanoviště je proměnilo ve zručné šperkaře či šperkařky, vyrobily si například šamanský náhrdelník. Velký zájem byl o stanoviště nazvané „malý archeolog“. A není divu, vždyť ho vedl skutečný archeolog Filip Velímský, který dětem ukázal a popsal kostru pravěkého bojovníka. Na posledním stanovišti si děti vlastnoručně vyválely a upekly placku, kterou dochutily medem, marmeládou, džemem nebo ořechy.

Po splnění úkolů na jednotlivých stanovištích děti dostaly sladkou odměnu. A také upomínkové předměty, které u dětí prohlubují vztah k archeologii. Skutečnou sběratelskou vzácností bylo pexeso a magnetka, vytvořené speciálně pro tuto akci. „Chtěli bychom každý rok vytvořit magnetku, která by byla vzpomínkou na Den archeologie v Čáslavi, byla originální a s konkrétním rokem,“ prozradil nám autor magnetek a pexesa Filip Velímský.

Archeologickou akci, především pro děti, uspořádalo město Čáslav, Archeologický ústav Praha, Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, Městské muzeum a knihovna Čáslav, Detektor centrála a Rodinné centrum Kopretina. Všem organizátorům, kteří se na úspěšném průběhu akce podíleli, patří poděkování.

Vladimír Havlíček

Zejména pro děti je zde připravena řada drobných aktivit, na své si přijdou i rodiče a prarodiče.

Těšíme se na vaši účast!

PhDr. Jiří Roháček, CSc. z Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i. je vědecký pracovník a vysokoškolský učitel a také archivář se zaměřením na středověkou a novověkou epigrafiku. Během přednášky představil čáslavské, kutnohorské a kolínské dochované historické nápisy od středověku do 18. století. Jsou totiž historickým pramenem pro poznání kulturněhistorického vývoje tří bezprostředně sousedících měst, v mnohém podobných, ale v mnohém velice odlišných.

Epigrafiku, tedy vědu o nápisech, zkoumá doktor Roháček z hlediska historického, uměleckohistorického, heraldického, genealogického a dalšího bádání. Přednášku oživil bohatou obrazovou dokumentací. Má z čeho čerpat, je totiž autorem řady odborných publikací, doplněných bohatou fotodokumentací.

Samozřejmostí v průběhu přednášky byly roušky, dezinfekce a odstupy. A přestože se mnozí zájemci nezúčastnili přednášky z důvodu nebezpečí nákazy covidem, sešla se dvacítka posluchačů. A rozhodně nelitovali. Přednáška překonala dosavadní rekordy, s diskuzí trvala přes dvě hodiny! Nekonečná diskuze a dlouhý potlesk byl největší odměnou pro etablovaného odborníka na epigrafiku – docenta Jiřího Roháčka!

Vladimír Havlíček

Zdeněk Petráň je numismatik a dlouholetý pracovník Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. V přednášce se věnoval letošním výročím dvou významných zákoníků, které ovlivnily evropské středověké mincovnictví, a to Hornímu zákoníku Václava II. a Schlikovskému Hornímu řádu.

MUDr. Zdeněk Petráň není člověk jedné profese. Vystudoval lékařskou fakultu na Univerzitě Karlově v Hradci Králové, je odborníkem na endoskopické metody. V Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře se věnuje především otázkám počátků ražby nejstarších českých mincí a problematice starověkého římského mincovnictví. Na tato témata publikoval více než stovku odborných statí.

Napsal řadu publikací, připomeňme například oblíbenou „Ilustrovanou encyklopedii české, moravské a slezské numismatiky“. Ta v encyklopedických heslech pojednává o všech známých ražbách včetně zahraničních, které u nás obíhaly, vysvětluje celou numismatickou terminologii, popisuje jednotlivé mincovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

A jak to bylo vlastně s tím názvem dolaru? Má skutečně české kořeny. Název totiž vznikl z německého jména českých stříbrných tolarů, ražených v Jáchymově. Mince byly nazývány německy joachimsthaler, zkráceně thaler nebo taler. Jméno vzniklo podle městečka Joachimsthal, tedy Jáchymův Důl, dnes Jáchymov. Lidé si časem začali název stříbrných mincí z Jáchymova zkracovat pouze na tolar. Po rozšíření platidla po celé Evropě vznikl dalším komolením název dolar. Ten z Evropy do Ameriky přivezli v 16. století Španělé.

Přednáška Zdeňka Petráně propojila témata dolování stříbra, mincovnictví a historie. Podrobně popsal dolování stříbra především v Kutné Hoře a Jáchymově. Závěr přednášky zaujal nejvíce. Vidět originální středověké mince, to se jen tak nevidí. Na přednáškách doktora Petráně je to však samozřejmostí. Však také po velkém potlesku přišlo pozvání od čáslavských „včel“ na další přednášku!

Vladimír Havlíček