Archiv pro rubriku: Akce

8

Vernisáž výstavy „Čáslav 1918“

Čáslav – Vernisáž výstavy k 100. výročí vzniku Československé republiky s názvem „Čáslav 1918“ se konala ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Akci uspořádalo Městské muzeum a knihovna Čáslav za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Výstava bude přístupná až do 10. června 2018. Scénář výstavy je dílem doktorky Drahomíry Novákové, grafiku vytvořil magistr Zdeněk Mazač, instalace se spolu s Drahomírou Novákovou zhostil Tomáš Hnátek.  Za zapůjčení materiálu patří zvláštní poděkování panu Slavomíru Vyčítalovi z Nové Lhoty.

Výstava mapovala nejen vznik Československa roku 1918, ale celé období První republiky. Kromě knih a fotografií byly vystaveny také věci běžné potřeby z doby po vzniku republiky. Návštěvníci výstavy se tak mohou „přenést“ do doby před sto lety.

Doktorka Drahomíra Nováková popsala vyhlášení republiky, život v prvních dvaceti letech a také vznik výstavy: „Výstavu jsme uspořádali z našich zdrojů, kromě předmětů zapůjčených panem Slavomírem Vyčítalem. A za to bych mu chtěla poděkovat.“ Slavomír Vyčítal z Nové Lhoty zapůjčil dokumenty, které se týkají návštěvy Tomáše Garrigua Masaryka v Čáslavi roku 1922. Masaryk při té příležitosti převzal záštitu nad odhalením pamětní desky legionáři Bedřichu Havlenovi na jeho rodném domě v Nové Lhotě. Bedřich Havlena byl popravený italský legionář a byl pokládán za hrdinu zahraničního odboje.

Slavomír Vyčítal popsal, jak se dostal k uvedeným materiálům: „Majitelka rodného domu Havleny potřebovala udělat jeho odhad. Tak jí říkám. Já bych ti ten odhad udělal, ale bude to něco za něco. Já ho udělám, ale dostanu od tebe všecky věci, co se týkají Havleny.“ Takovýmto způsobem se dostaly vzácné dokumenty k rukám pana Vyčítala, který je tím pravděpodobně zachránil. On to komentoval velice skromně: „Není to žádný zázrak, byla to povinnost občana, aby se dostaly dalším generacím.“

Všem, kteří se podíleli na vzniku výstavy, patří velké poděkování. A kdo sklidil největší úspěch? Na tom se shodli všichni jednoznačně – pan Slavomír Vyčítal! Nejen, že zachránil vzácné dokumenty, které nezištně zapůjčil, ale ještě poutavě popsal dobu, o které byla výstava.

Vladimír Havlíček

11 7 10 65 45 35 31 130 120 95 80 5

Pozvánka - gen. Moravec

Bude pokřtěna kniha o čáslavském rodákovi Františku Moravcovi

Čáslav/Přerov – Kniha o čáslavském rodákovi Františku Moravcovi, autorovi plánu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, bude slavnostně pokřtěna 28. dubna na zámku v Přerově.

Autorem je Jaroslav Skopal, „fanda“ do historie, renesanční člověk a také aktivní činovník Sokola. Kniha bude obsahovat nejen dosud nezveřejněné informace, které autorovi poskytla Moravcova rodina, ale také velké množství fotografií a vzpomínky generálova synovce Václava Moravce mladšího, který žije v Chotusicích u Čáslavi. Role kmotrů se zhostí generálova vnučka Anita Moravec Gard, která žije ve Spojených státech, dále praneteř Marta Šenkapounová z Chotusic u Čáslavi a primátor města Přerova Vladimír Puchalský.

Na křest jsou zváni nejen Čáslaváci a Čáslavačky, ale všichni milovníci historie. A jestli nemáte čas nebo je Přerov příliš vzdálený? Nevadí, my vám přineseme reportáž, čáslavský hrdina, generál Moravec, si to zaslouží!

Vladimír Havlíček

Generál František Moravec na dobovém snímku s kolegy. 1922, park v Plzni, Vlasta a František Moravcovi s dcerou Tatianou F. Moravec s E. Benešem 1936 výlet na Šumavu, zleva František Moravec, Tatiana, medvěd, manžel babiččiny sestry pan Formánek, Hana, Libuše Formánková a její dva synové Pavel a Vilém Generál František Moravec se svými spolupracovníky ve Velké Británii. František Moravec, mjr. Harold Gibson, Alois Čáslavka, Benešův tajemník Prokop Drtina, Edvard Beneš, Sergej Ingr a Jaromír Smutný František Moravec se svými spolupracovníky ve Velké Británii, zleva Václav Sláma, Vladimír Cigna, Josef Bartík, František Moravec a Emil Strankmüller.Generál František Moravec v době před II. světovou válkou.

11

Petr Čornej přednášel v Čáslavi o pražské univerzitě

Čáslav – „Život na pražské předhusitské univerzitě“ bylo tématem přednášky profesora Petra Čorneje. Přednášku zorganizoval na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Pražskou univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých učení na sever od Alp a na východ od Paříže. Univerzita Karlova tak náleží k starým evropským univerzitám. Původně byla rozdělena na část českou a německou. Na německé působil např. profesor Albert Einstein, na české např. profesor Tomáš G. Masaryk.

Starosta spolku doktor Filip Velímský přivítal profesora Čorneje jako „starého“ známého, vždyť přednášel v Čáslavi již podesáté! Vystoupení bylo věnováno letošnímu kulatému výročí založení pražské univerzity, později pojmenované jako Karlova. Profesor popsal situaci nejen při založení prvního vysokého učení v českých zemích před 670 lety, ale také každodenní život studentů a učitelů, dále přiblížil způsob středověké výuky a poodhalil život na tehdejších kolejích. V neposlední řadě představil zapomenuté, leč evropsky významné učence, kteří vyučovali na pražské univerzitě.

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc., se narodil roku 1951 v Praze. Po maturitě na Střední vzdělávací škole absolvoval historii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval jako odborný asistent, vědecký pracovník a později jako zástupce ředitele v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1991 zahájil pedagogickou dráhu. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých monografií, popularizačních prací i učebních textů. Předmětem jeho odborného zájmu jsou dějiny a historiografie pozdního středověku.

A nebyl by to Petr Čornej, kdyby nepoukázal alespoň na jednu záhadu. Již přes sedmdesát let totiž probíhá pátrání po ztracených insigniích Karlovy univerzity. Univerzitní žezla, medaile, zakládací listiny a archiválie zmizely na konci druhé světové války. Kam se poděly sedm set let staré symboly, patřící k imatrikulacím a promocím? Poslední stopa je zaznamenána ve vlaku, který byl bombardován americkým letectvem v Plzni. Objeví se někdy někde na aukci? Nebo jsou nenávratně zničeny?

Petr Čornej si získal přízeň odbornými znalostmi a poutavým a neformálním přednesem. A dobrá zpráva pro čáslavské publikum: „Profesor slíbil další přednášku v Čáslavi!“

Vladimír Havlíček

1 5 DSCN3765 8