Archiv pro rubriku: Akce

15

„Čáslav za třicetileté války“ bylo téma přednášky Jany Vaněčkové

Čáslav – Přednášku na téma „Čáslav za třicetileté války“ uspořádal pro členy klubu, ale také pro širokou veřejnost „Klub rodáků a přátel města Čáslavě“. V aule Gymnázia a SOŠPg Čáslav přednášela Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora.

PhDr. Jana Vaněčková pracovala jako historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Čáslav s její historií zná „jako své boty“, vždyť dříve pracovala v čáslavském Městském muzeu!

Doktorka Vaněčková tak pokračovala v sérii akcí, které připomínají čtyřsté výročí bitvy u Čáslavi. Ta se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Při této první velké bitvě třicetileté války se utkala armáda Českého království, složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti, s armádou vídeňských Habsburků.

O vlastní bitvě toho bylo při letošních oslavách řečeno mnoho. Dokonce proběhla rekonstrukce bitvy „ve velkém stylu“. Doktorka Vaněčková se však nezaměřila na vlastní bitvu, ale na její důsledky pro čáslavské obyvatele. Čáslav se stala chudým, rozbořeným městem a vzpamatovávala se v podstatě až do osmnáctého století.

Jana Vaněčková popsala drancování čáslavských domů a utrpení jejich obyvatel. Městem procházela jedna armáda za druhou a každá si něco odnesla. Vojáci dokonce Čáslavany mučili, jen aby jim prozradili úkryty potravin, ošacení či domácích zvířat. Nejhůře si počínali švédští vojáci posilnění alkoholem, není divu, že dodnes se děti straší slovy „když budeš zlobit, přijde na tebe Švéd!“

Přednášející ale také popsala důvod krutosti vojáků. Nejmladší vojáci byli právě vojáci švédských armád. Byli to mladíci, mnohdy sotva po pubertě, kteří byli násilím naverbováni ze švédských rodin a po krátké vojenské přípravě posláni na frontu. A právě takoví vojáci, s „vymytým“ mozkem a v kombinaci s všudepřítomným alkoholem, vynikali v brutalitě. Podle doktorky Vaněčkové to byli vlastně také oběti. A to by mohlo být mottem přednášky: „Válka nemá vítězů, jen poražených!“

Vladimír Havlíček

8 40 15

5

Profesor Václav Matoušek přednášel v Čáslavi o bojištích třicetileté války

Čáslav – Václav Matoušek přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Archeologický výzkum bojišť třicetileté války“. Přednáška se uskutečnila ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav na Nové scéně Dusíkova divadla.

Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc je archeolog a vysokoškolský pedagog. Na Fakultě humanitních studií působí na Katedře sociální a kulturní ekologie. Zabývá se archeologií pravěku a novověkou archeologií, mezi jeho badatelská témata patří mj. výzkum jeskyní v Českém krasu a především výzkum bojišť třicetileté války. „Teď si uvědomuji, že třicetiletou válkou se zabývám rovných třicet let!“ konstatoval s úsměvem profesor Matoušek.

Václav Matoušek pokládá archeologický výzkum první velké bitvy třicetileté války u Čáslavi za důležitý. Střet se odehrál v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Utkali se zde vojáci stavovské armády s vojáky císařskými, a to vše v přibližně šestidenním boji. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky. Ti se snažili do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který byl zahájen v květnu defenestrací úředníků z oken Pražského hradu.

Při své práci profesor Matoušek zdůrazňuje krajinný aspekt válečných konfliktů. „To je možné především u dílčích témat, například u mezioborového zkoumání rytin bojišť třicetileté války,“ upřesňuje. A dále dodává: „Hlavním motivem je příslušná válečná událost, ale zároveň je zasazená do konkrétní krajinné kompozice.“ Velkým pomocníkem jsou v současné archeologii moderní technologie a také těm byla věnovaná část přednášky.

Na závěr proběhla diskuze a také představení poslední knihy přednášejícího. Jeden ze členů spolku požádal o dataci keramického střepu, který našel v terénu. „Dvanácté století!“ konstatoval profesor bez mrknutí oka. „Je to zkrátka profík!“ prohlásil při dlouhém děkovném potlesku jeden z posluchačů.“

Vladimír Havlíček

20 15 10 50

1

Filip Velímský přednášel o hradu Chlum u Čáslavi

Čáslav/Chlum – „Hrad Chlum, aneb výzkum málo známého sídla velmi známého rodu“ byl název přednášky Filipa Velímského, zorganizované „Muzejním a vlastivědným spolkem Včela Čáslavská“. Akce se uskutečnila ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav v budově Nové scény Dusíkova divadla.

Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Není divu, že kromě členů spolku přišlo na přednášku velké množství posluchačů z řad veřejnosti. Zbytky prastarého hradu se zachovalým podzemím v obci Chlum, nedaleko Zbýšova na Čáslavsku, je lákavé téma. A jméno známého archeologa, který je odborníkem na kutnohorský okres, její atraktivitu jenom umocnilo.

Hrad Chlum je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Rozsáhlý hrad byl opevněn příkopem na západní straně. Na zbylých stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, protože svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl později zrušen.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studna, vyhloubená ve skále. Podle doktora Velímského je to ale spíše cisterna vykopaná ve skále, která nemá vlastní pramen, ale je do ní sváděna voda z okolní skály. Ve skále je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu.

Každý hrad má svá tajemství. A není tomu jinak ani na hradě Chlum. Podle pověsti je v rozsáhlém sklepení zakopán poklad! Ale rozhodně ho nehledejte, spíše jen obdivujte um a šikovnost našich předků.

A na závěr dvě překvapení. Jednatelka spolku, doktorka Drahomíra Nováková „práskla“, že ještě letos bude v Chlumu nainstalován informační panel. Hlavní zásluhu na jeho vzniku má doktor Velímský. A tím druhým překvapením byly lebky pánů z Chlumu – Blaha a Mstislava, které si měli posluchači přednášky možnost prohlédnout.

Vladimír Havlíček

19 20 30 1 DSCN763 DSCN7701 DSCN7683 DSCN7641 DSCN7640