Archiv autora: Vladimír Havlíček

5

Vlastimil Osoba přednášel v Čáslavi o Karlu Kněžourkovi

Vlastimil Osoba z Královéměsteckého okrašlovacího spolku přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška byla věnována Karlu Kněžourkovi, významnému českému ornitologovi, který působil na Čáslavsku a jehož stošedesáté výročí narození si letos připomínáme.

Přednášku uvedl Vlastimil Osoba slovy: „Jelikož se ornitologii věnuji od svých deseti let, nemohl jsem na Karla Kněžourka nenarazit. Nejvíce obdivuji jeho stěžejní dílo, kterým je Velký přírodopis ptáků.“ Nutno poznamenat, že Vlastimil Osoba jménem okrašlovacího spolku odhalil v Městci Králové pamětní desku na budově místního zdravotního střediska. A kdo byl vlastně Kněžourek, slovutný přírodovědec, pedagog a ornitolog, který působil na Čáslavsku, konkrétně ve Starkoči, Žlebech a v Litošicích?

Karel Kněžourek se narodil roku 1857 v Městci Králové a zemřel v roce 1920 ve Žlebech. Je pochován na malém hřbitůvku v nedalekých Markovicích. Patřil k pilné a skromné generaci českých venkovských kantorů. Působil  jako správce jednotřídní školy v Litošicích, poté  jako řídící učitel na dvoutřídní škole ve Starkoči a zbytek života jako řídící učitel na pětitřídní obecné škole ve Žlebech.

Publikoval přes pět set článků v přírodovědných časopisech, ale jeho celoživotním dílem je dvoudílný Velký přírodopis ptáků. Je to rozsáhlý, systematicky zpracovaný celek, který patří k základům české ornitologické literatury. Ani si neuvědomujeme, že dodnes používáme jeho pojmenování ptáků. V jeho době totiž ptáky nazývali lidé v každém kraji jiným dialektem, spousta jich měla dokonce pouze německé pojmenování. A právě Kněžourek pro německé názvy vymyslel česká slova a celkově názvosloví sjednotil. Nejen tuto jeho zásluhu připomněl Vlastimil Osoba při čáslavské přednášce ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Vladimír Havlíček

Karel Kněžourek se svými žáky v Litošici, r.1890. 15 10 DSCN9077 DSCN9071 DSCN9067

DSCN8790

Archeologické hrátky na čáslavském Hrádku

„Archeologické hrátky na Hrádku“ byl název akce, která se uskutečnila v rámci Mezinárodního dne archeologie. Archeologickou akci, především pro děti, uspořádalo město Čáslav, Archeologický ústav Praha, muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, Městské muzeum a knihovna Čáslav a Rodinné centrum  Kopretina.

Pro rodiny s dětmi bylo připraveno několik stanovišť, kde děti plnily úkoly spojené s archeologií. Detektorem kovů hledaly depot mincí, které následně rýčem vykopaly. Pod odborným dohledem odkryly a zdokumentovaly hrob pravěkého lovce a také si vyrobily pravěký šperk. Také se proměnily v pravěké lovce a prakem či lukem si ulovily něco k snědku. Dále vyplňovaly různé kvízy a poznávaly nejrůznější vykopávky. Dokonce během dne nalezly originální archeologické artefakty, vždyť čáslavské hradiště Hrádek je místo s nejstarším osídlením města, sahající až do desátého století!

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Probíhá každoročně třetí sobotu v říjnu po celém světě. Nabízí archeologický program a aktivity návštěvníkům každého věku, ale především dětem. Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2014 se poprvé konal i v České republice.

Přestože je Mezinárodní den archeologie svátkem novodobým, v Čáslavi pevně zakořenil. A je to dobře. Děti se zábavnou formou dozvědí informace o historii od skutečných odborníků. Je to mnohem lepší, než informace z historicky pokřivených filmů například hollywoodské produkce. Poděkování patří všem, kteří se na akci podíleli. Odměnou jsou jim slova doktorky  Drahomíry Novákové z čáslavského muzea: „Dnešního archeologického dne se zúčastnilo více než padesát dětí, máme z toho obrovskou radost!

Vladimír Havlíček

20 15 7 22 30 25 DSCN8804 DSCN8834

2

Doktor Vladislav Razím přednášel o čáslavských hradbách

Tématem říjnové přednášky muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ byly čáslavské hradby. Přednášel doktor Vladislav Razím z Národního památkového ústavu, který se dlouhodobě zabývá opevněním středověkých měst.

Přednáška se konala ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav. Těžko bychom hledali většího odborníka na čáslavské hradební pásmo, doktor Razím se věnuje této problematice celoživotně. Však také promítal fotografie, na kterých na čáslavských valech byly ještě malé stromky. K tomu poznamenal: „Je velká škoda, že čáslavské valy, tedy prostor mezi Podměstským rybníkem a hradbami jsou zarostlé vysokými stromy. Naprosto výjimečné panorama tak zůstává skryto za jejich korunami.“

Doktor Razím popsal situaci po založení Čáslavi v polovině třináctého století a především vznik kamenných hradeb, o kterých máme první zmínku z roku 1307. Popsal návaznost při založení města na původní raně středověké osídlení, tedy na Hrádek, původní čáslavské hradiště z desátého století. Čáslavský Hrádek ve Vodrantech je vlastně torzo, původně byl spojen městem šíjí na místě dnešní hráze Podměstského rybníku. Tento obrovský masiv byl ve středověku odtěžen, nevíme přesně, v které době.

Největší prostor doktor Razím věnoval hradbám. Podle jeho názoru patří mezi jedny z nejzachovalejších v Česku. Přesto byly poničeny, a to ve třech etapách. „První vlna poškození přišla po třicetileté válce, druhá v devatenáctém století, kdy se město rozrůstalo,“ konstatoval. A dále dodal: „Třetí vlna přišla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy byly hradby v podstatě zality betonem. Spáry mezi kameny byly vyplněny cementovou směsí a tím bylo zamezeno vypařování vody. Voda se tak za tělesem hradeb hromadí a devastuje původní kameny. Situace je tak neudržitelná a zhruba do dvaceti let bude vyžadovat řešení.“

Doktor Razím upozornil na některé rarity, které nalezneme pouze v Čáslavi. Že se opevnění zachovalo ve třech prstencích, tedy hlavní hradby, parkanové a valy, to není nic zvláštního. Ale že některé parkanové bašty jsou pětihranné, se špičkou směrem od parkánu, to je zvláštní. „Možná je to vliv husitství,“ domnívá se doktor Razím. „Zrovna tak netušíme, proč později vložili do hradebního pásma čtverhrannou baštu, dnes je v ní čajovna Diakonie. A jen se domníváme, proč mají hned vedle stojící bašty čočkovitý tvar. Je to pravděpodobně důsledek existence kláštera, který zde stál.“

O čáslavských hradbách by se nechalo povídat dlouho. Díky zachovalým středověkým vedutám máme o původní fortifikaci velké množství informací. Je dobře, že v letošním roce započaly opravy poškozených úseků. Historické hradební pásmo je ozdobou Čáslavi a jistě to tak bude i v budoucnosti. Podíl na tom má také PhDr. Vladislav Razím.

Vladimír Havlíček

5 29 28 27 26 25