Archiv autora: Vladimír Havlíček

26168091_1760147723996765_3866543371381877306_n

Před 75 lety byl popraven František Pavelka, hrdina z operace Percentage

Čáslav/Koudelov – 11. ledna 2018 uplynulo 75 let od popravy Františka Pavelky, prvního československého výsadkáře, vyslaného z Velké Británie, jemuž se podařilo seskočit v Protektorátu. Pavelkovi po seskoku v Koudelově u Čáslavi pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Také oni byli zatčeni a popraveni. Připomeňme si jejich odvahu a statečnost.

František Pavelka se narodil 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele. Po výcviku byl vybrán k splnění akce nazvané Percentage. Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a spojit se s velením odboje. V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek v noci z 3. na 4. října 1941 proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru Věrni zůstaneme na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal. Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis napsaný odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Když byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a poté předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.

Na hrdiny z Koudelova se v minulých desetiletích tak trochu zapomnělo. Je potěšující, že se ale „ledy hnuly“. 11. ledna loňského roku se podařilo uskutečnit v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi zádušní mši za Františka Pavelku a jeho spolupracovníky z Koudelova, kterou sloužil P. Mgr. Bohuslav Stařík. Akci inicioval Klub přátel a rodáků města Čáslavi spolu s historikem Vojtěchem Šustkem. Poděkování patří také lidem, kteří ze svých peněz postavili pomníček u Koudelova. A snad se v budoucnu podaří těmto čtyřem hrdinům z operace Percentage udělit čestné občanství Čáslavi. Pro mladou generaci by to bylo připomenutí, že svoboda není zadarmo, že se za ní musí bojovat. Tak, jak to udělali František Pavelka, František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina.

Vladimír Havlíček

2 11 26114289_1760147523996785_141912737975627483_n 26165551_1760147403996797_7710200160753916695_n

12

Cantica hrála v Lochách pro „Včelu Čáslavskou“

Lochy/Čáslav – Tradiční adventní koncert v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách uspořádal pro členy spolku a širokou veřejnost Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

S duchovní hudbou vystoupil kutnohorský soubor Cantica, vedený doktorem Štěpánem Kafkou. Posluchače přivítala jednatelka spolku doktorka Drahomíra Nováková. Připomněla úspěšné akce spolku v uplynulém roce, především instalaci informačního panelu právě o kostelíku sv. Bonifáce v Lochách. „Děkuji paní Karpíškové, dobré duši Lochů, bez které by tento koncert nemohl proběhnout. A hlavně souboru Cantica, s kterým je náš spolek personálně provázán. Náš starosta, doktor Filip Velímský,  je totiž jedním z členů souboru,“ dodala doktorka Nováková.

Sváteční slovo pronesl profesor Petr Charvát, bývalý starosta a čestný člen „Včely Čáslavské“. Profesor Charvát zavzpomínal: „Před třiatřiceti lety jsem na pozvání místního archeologického ústavu navštívil Cejlon. Náhodně jsem tam mluvil s mladíkem, asi dvacetiletým. Už ani nevím, o čem jsme si povídali, není to důležité. Ale při našem loučení mi řekl, že se za mě bude modlit. Nechci otevírat kontroverzní témata, ale v poslední době si na toho mladíka občas vzpomenu. A říkám si. Kdyby k nám utekl před válkou, dokázali bychom se za něj pomodlit, jako to udělal on? A hlavně, pomohli bychom mu? Odpovězme si každý upřímně, pravdivě na tuto otázku. Já jsem si při položení této otázky vzpomněl na biblickou větu, starou přes dva tisíce let.“ A jak zní ta věta? „Jedni druhých břemena neste,“ ukončil sváteční slovo emeritní starosta „Včely Čáslavské“.

Výtěžek z dobrovolného vstupného bude již tradičně věnován na opravu kostelíku sv. Bonifáce. Všem, kteří se zasloužili o zorganizování této tradiční akce, patří poděkování. Všechny přítomné zasáhl nejen hudební, ale také duchovní prožitek, umocněný duchovní hudbou souboru Cantica. K dobré pohodě a pocitu pospolitosti přispělo také komorní prostředí kostelíku, ale především setkání lidí s dobrým srdcem.

Vladimír Havlíček

DSCN9431 13 6 doktorka Drahomíra Nováková 5 profesor Petr Charvát 2 DSCN9412

5

Vlastimil Osoba přednášel v Čáslavi o Karlu Kněžourkovi

Vlastimil Osoba z Královéměsteckého okrašlovacího spolku přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška byla věnována Karlu Kněžourkovi, významnému českému ornitologovi, který působil na Čáslavsku a jehož stošedesáté výročí narození si letos připomínáme.

Přednášku uvedl Vlastimil Osoba slovy: „Jelikož se ornitologii věnuji od svých deseti let, nemohl jsem na Karla Kněžourka nenarazit. Nejvíce obdivuji jeho stěžejní dílo, kterým je Velký přírodopis ptáků.“ Nutno poznamenat, že Vlastimil Osoba jménem okrašlovacího spolku odhalil v Městci Králové pamětní desku na budově místního zdravotního střediska. A kdo byl vlastně Kněžourek, slovutný přírodovědec, pedagog a ornitolog, který působil na Čáslavsku, konkrétně ve Starkoči, Žlebech a v Litošicích?

Karel Kněžourek se narodil roku 1857 v Městci Králové a zemřel v roce 1920 ve Žlebech. Je pochován na malém hřbitůvku v nedalekých Markovicích. Patřil k pilné a skromné generaci českých venkovských kantorů. Působil  jako správce jednotřídní školy v Litošicích, poté  jako řídící učitel na dvoutřídní škole ve Starkoči a zbytek života jako řídící učitel na pětitřídní obecné škole ve Žlebech.

Publikoval přes pět set článků v přírodovědných časopisech, ale jeho celoživotním dílem je dvoudílný Velký přírodopis ptáků. Je to rozsáhlý, systematicky zpracovaný celek, který patří k základům české ornitologické literatury. Ani si neuvědomujeme, že dodnes používáme jeho pojmenování ptáků. V jeho době totiž ptáky nazývali lidé v každém kraji jiným dialektem, spousta jich měla dokonce pouze německé pojmenování. A právě Kněžourek pro německé názvy vymyslel česká slova a celkově názvosloví sjednotil. Nejen tuto jeho zásluhu připomněl Vlastimil Osoba při čáslavské přednášce ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Vladimír Havlíček

Karel Kněžourek se svými žáky v Litošici, r.1890. 15 10 DSCN9077 DSCN9071 DSCN9067