Archiv autora: Vladimír Havlíček

1 David Tuma

David Tuma přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o oborách

Čáslav – „Vývoj loveckých a chovných obor“ byl název přednášky Davida Tumy, kterou zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ na Nové scéně Dusíkova divadla. Přednášejícího uvedl starosta spolku Filip Velímský spolu s jednatelkou Drahomírou Novákovou.

Mgr. David Tuma, Ph.D. je památkář a archeolog z Národního památkového ústavu, publikuje a pořádá výstavy o industriálních areálech, technických památkách a loveckých zařízeních. V Čáslavi představil knihu, kterou nazval „Zlatý věk obor“.

Přednášející popsal historii loveckých obor od starověku na Předním a Dálném východě, ve Středomoří, až po středověkou a novověkou Evropu. Ale především se zaměřil na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války.

Obory a obornictví mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. První zmínky o zřizování obor na našem území pocházejí již z druhé poloviny 13. století. Rozmach zaznamenalo obornictví od století patnáctého. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se v našich zemích obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. V tomto období byly ve velkém zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska.

Doktor Tuma představil nejvýznamnější lovecká zařízení na našem území, kterými jsou obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Největší ohlas samozřejmě vzbudily obory v Žehušicích, ve Žlebech a také areál zámku Kačina. Dále popsal způsoby lovu zvěře, typické stavby pro obory a kompoziční principy.

Obory jsou příkladem přetváření krajiny člověkem při dlouholetém procesu jejího osidlování a kultivace. To, co dnes vnímáme jako přírodu, je totiž kulturní krajina nesoucí stopy více než tisíciletého vývoje. A právě z terénních výzkumů mapujících tuto přetvořenou krajinu a dlouhodobého studia historických pramenů vychází poctivá práce doktora Davida Tumy. Čáslavské publikum ji ocenilo „nekonečným“ potleskem.

Vladimír Havlíček

8 5 Filip Velímský 49 46 42 35 30 48

4

Koncert „Včely Čáslavské“ v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách

Lochy/Čáslav – Tradiční adventní koncert v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách uspořádal pro členy spolku a veřejnost Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Sváteční slovo pronesl kaplan římskokatolické farnosti v Kutné Hoře Dmytro Romanovský. Připomněl význam adventu a nabádal ke ztišení a zklidnění v předvánočním čase. Čas adventu může být časem reflexe toho, odkud a kam směřujeme,“ řekl mimo jiné Dmytro Romanovský.

Pavel Štorek a Petr Václ zahráli na trubku a piano a zazpívali tradiční vánoční koledy. A vzali to opravdu napříč Evropou a skončili až v Americe. Zahráli totiž vánoční písně ze Španělska, Holandska, USA, ale největší úspěch měly samozřejmě koledy moravské a české.

Poděkování patří Římskokatolické farnosti v Kutné Hoře, která každoročně umožňuje zapůjčením kostelíku zdárný průběh koncertu. Na oplátku je kostelík sv. Bonifáce z drobných darů návštěvníků koncertu opravován. Dárci tak v minulých letech přispěli například na opravu střechy a stropu, který hrozil spadnutím. Také výtěžek z letošního koncertu bude věnován na jeho opravu.

Všem, kteří se zasloužili o zorganizování této tradiční akce, patří poděkování. Přítomné zasáhl v komorním prostředí kostelíku nejen hudební, ale také duchovní prožitek, umocněný hudbou Pavla Štorka a Petra Václa. „Slyšeli jsme vánoční koledy z celého světa. Je vidět, že jejich zpěv lidi spojuje. A o to jde. Dnes se spíše hledají věci, které nás rozdělují, hledejme ale raději věci, které nás spojují,“ řekla při závěrečném poděkování jednatelka spolku Drahomíra Nováková.

Vladimír Havlíček

2 6 8 10 15 17 DSCN9775

2

Lada Bartošová přednášela o divadelním životě v Čáslavi

Čáslav – „Divadelní život v Čáslavi“ byl název přednášky divadelní historičky Lady Bartošové, zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“. Letošní poslední přednáška se konala tradičně na Nové scéně Dusíkova divadla.

„K čáslavskému divadlu mám hluboký vztah, v podstatě jsem v jeho prostorách vyrostla. A určitě to mělo vliv na výběr školy a mého povolání,“ přiznala Lada Bartošová. A to je důvod, proč se jednalo o jednu z nejzajímavějších letošních přednášek pro členy spolku a veřejnost. Kombinace vztahu, přímo láskyplného, k čáslavskému divadlu a studia divadelnictví je ten nejlepší koktejl, který si mohli posluchači přát.

Mgr. Lada Bartošová vystudovala divadelní vědu na FF Masarykovy univerzity v Brně a pokračovala doktorským studiem na Katedře divadelní vědy FF Karlovy univerzity. Zabývá se starším českým divadlem, zejména scénografií, divadlem na českém venkově a ochotnickým divadlem.

Přednášející seznámila čáslavské posluchače s historií divadelnictví v Čáslavi. Není příliš známé, že v Čáslavi se hrálo divadlo na různých místech ještě před založením Dusíkova divadla. O těchto skutečnostech, o historii Dusíkova divadla a především o životě ochotníků povyprávěla během zajímavé přednášky. A na závěr prozradila překvapení. Při příležitosti 150. výročí založení čáslavského Dusíkova divadla připravuje knihu, která bude mapovat historii divadelního života v Čáslavi.

Díky divadelnictví Lada Bartošová získala další koníček. Když psala dizertaci, hledala k ní podklady v kutnohorském archivu, který se nachází v budově bývalé továrny Lidka. A tam zjistila, že stojí v místech, kde se vyráběla čokoláda Lidka, která se vyvážela do celého světa. A jelikož se tato věčně usměvavá dáma ničeho nezalekne, založila a s manželem úspěšně provozuje Muzeum kutnohorské čokolády a čokoládovnu.

Přednáška čáslavské publikum zaujala, puget s dlouhým potleskem byly zasloužené. Druhou kytici dostala od starosty Včely Čáslavské, Filipa Velímského, k životnímu jubileu členka spolku Jana Vaněčková.

Vladimír Havlíček

DSCN9631  6 31 1