Archiv autora: Vladimír Havlíček

2

„Žabaře“ Zdeňka Špinara si připomněli v Čáslavi

Čáslav – Výročí úmrtí rodáka a „žabaře“ Zdeňka Špinara si v srpnu připomínají v Čáslavi nejen fandové paleontologie.

Prof. RNDr. Zdeněk Vlastimil Špinar, CSc. se narodil 4. dubna 1916 v Čáslavi a zemřel 14. srpna 1995 v Prysku u České Kamenice. Byl významným českým paleontologem, proslavil se především jako specialista na fosilní obojživelníky, zejména žáby. Paleontologii obojživelníků a jejich evoluci věnoval celý profesní život.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze vychoval několik generací paleontologů se zaměřením nejen na obratlovce, ale i bezobratlé. Spolupracoval s Josefem Augustou a především s akademickým malířem Zdeňkem Burianem. Jejich obrazy dinosaurů a brontosaurů si ze školních lavic pamatujeme snad všichni.

Napsal řadu knih populárně vědeckého zaměření a několik objemných vysokoškolských učebnic. Přispíval do odborných časopisů celého světa. Celý život zůstal čáslavským patriotem a na své rodiště byl náležitě hrdý. Rád se vracel na abiturientské srazy čáslavského gymnázia, které absolvoval před válkou.

Jeho rodný dům v Pražské ulici byl zbourán začátkem sedmdesátých let minulého století, stával zhruba naproti dnešní restaurace Bílá růže. Celý život byl vyznavačem skautingu, toto hnutí formovalo jeho postoje, především vlastenectví.

Zdeněk Špinar byl celosvětově uznávaným odborníkem ve svém oboru. V Čáslavi, ovšem kromě odborné veřejnosti, upadl v zapomnění. Napravme to a vzpomeňme na nejznámnějšího českého „žabaře“ z Čáslavi!

Vladimír Havlíček

1 prof. Špinar DSCN9379 DSCN9391 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Esperantisté se sešli ve Vrdech u Čáslavi při odhalení pamětní desky F. Lorence

Zbyslavský rodák František Lorenc, ovládající přes 100 jazyků, se proslavil až v Brazílii.

Na Štědrý den roku 1872 se ve Zbyslavi v rodině chudého mlynářského dělníka narodil František Lorenc, který již od dětství prokazoval mimořádný talent ke studiu cizích jazyků. Ty se učil především při své každodenní 6 km dlouhé cestě do Čáslavi, kde navštěvoval měšťanskou školu a později i 4 třídy gymnázia. Již při gymnazijní zkoušce v Kolíně prý prokázal mimo jiné znalosti všech slovanských jazyků, řečtiny a latiny, ale překládal v té době i z čínštiny, hebrejštiny a aramejštiny. Jako 18letý nemajetný student vydal v r. 1890 vlastním nákladem v tiskárně tehdejšího pardubického starosty Hoblíka první učebnici mezinárodního jazyka esperanto pro Čechy.

Pro svou činnost mezi sociálně demokratickou mládeží byl pronásledován rakouskouherskou policií a v r. 1893 tajně emigroval do Brazílie, kde prožil v nelehkých podmínkách zbytek svého života (zemřel v r. 1957). Tam působil jako ředitel školy, spisovatel duchovní literatury, překladatel – polyglot, léčitel a filantrop. Je dosud neobjasněnou záhadou, jak mohl tak daleko od civilizace mít přístup k tolika informacím a zanechat po sobě tak rozsáhlé dílo. V Brazílii je dosud znám a ctěn, a to nejen mezi esperantisty – jsou po něm pojmenovány ulice, ale např. i nakladatelství Lorenz v Rio de Janeiro, lingvistický institut v Porto Allegre či kulturní dům a knihovna ve městě Dom Feliciano, kde žil.

Ke zmíněné poslední iniciativě se připojila i obec Vrdy, k níž Lorencova rodná Zbyslav nyní administrativně náleží. 8. července se na zaplněném prostranství před místní knihovnou konal slavnostní ceremoniál k uctění slavného rodáka a při této příležitosti odhalení jeho pamětní desky od Zdeňka Myslivce a přejmenování knihovny na Knihovnu Františka Vladimíra Lorence ve Vrdech. Akce probíhala v úzké spolupráci s Českým esperantským svazem. Proto se na ni sjely z celé republiky i téměř čtyři desítky uživatelů tohoto mezinárodního jazyka a ctitelů Lorencova díla, kteří si v rámci doprovodného programu se zájmem prohlédli i památky města Čáslav a obec Zbyslav. Čestným hostem ceremoniálu byla rovněž generální konzulka ČR v Brazílii Pavla Havrlíková, která ve svém projevu zmínila, že Lorenc je v Brazílii dosud třetí nejznámější osobností českého původu (po bývalém prezidentu Kubitschekovi a Janu Antonínu Baťovi). Mezi pozdravnými gratulacemi do Vrdů byly i dopisy ze zmíněných institucí z Brazílie, nesoucích Lorencovo jméno.

Součástí programu byly i poutavá přednáška Petra Chrdleho, který v loňském roce ve svém nakladatelství KAVA-PECH vydal o Lorencovi v češtině a esperantu životopisnou knihu od prof. Novobilského, a premiéra promítání brazilského dokumentárního filmu o Lorencovi v českém dabingu. Přednáška i film budou v blízké době zpřístupněny na internetu široké veřejnosti.

S Lorencovým dílem se budou moci návštěvníci obce a knihovny stručně seznámit na stálém výstavním panelu, který připravila kurátorka výstav v Muzeu esperanta ve Svitavách Pavla Dvořáková. Navázaná spolupráce obce Vrdy s českými a brazilskými esperantisty bude i nadále pokračovat za účelem šíření většího povědomí o u nás neprávem zapomenutém zbyslavském géniovi.

PhDr. Pavla Dvořáková

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

146

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

6

Ve Vrdech odhalili pamětní desku F. V. Lorencovi

Vrdy/Zbyslav – Slavnostní odhalení pamětní desky Františka Vladimíra Lorence proběhlo na knihovně ve Vrdech, ta nese od 1. července jeho jméno. Pamětní deska s reliéfem F. V. Lorence je dílem sochaře a restaurátora Zdeňka Myslivce.

Vrdovští tak uctili zbyslavského rodáka Františka Lorence – pedagoga, překladatele, básníka, novináře, lékaře, léčitele, filozofa, filantropa a především geniálního polyglota, tedy znalce mnoha jazyků. Ovládal jich osmdesát aktivně, plus dvacet čtyři pasivně.

Lorenc emigroval ve svých 20 letech do Brazílie, kde strávil zbytek života a stal se třetí nejznámější osobností českého původu v této zemi, vedle brazilského prezidenta Juscelino Kubitscheka de Oliveira a Jana Antonína Bati.

Lorenc věnoval velkou pozornost mezinárodnímu jazyku esperanto, jehož první učebnici pro Čechy vydal na svůj náklad ještě za svého pobytu v Čechách. Patří mezi jazykovědce a esperantisty světového formátu.

Při odhalování pamětní desky promluvila generální konzulka ČR v Brazílii inženýrka Pavla Havrlíková, odborník na život a dílo doktor Petr Chrdle, autor pamětní desky Zdeněk Myslivec a další. V budově knihovny byl promítán film o životě tohoto filantropa, byl připraven autobus, který odvážel zájemce k prohlídce rodného domku ve Zbyslavi.

Je chvályhodné, že se vrdovští věnují této osobnosti, která je v Česku neprávem pozapomenuta. Velké poděkování patří magistře Petře Kobelové z místní knihovny, která má největší zásluhu na zorganizování celé akce.

Vladimír Havlíček

5 7 36 16 14 9 45 DSCN6468 DSCN6469

DSCN6490