Archiv autora: Vladimír Havlíček

1

Docent Jiří Roháček přednášel o historických nápisech pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – Víte, že ve středověkých nápisech se nerozlišovalo mezi písmeny v a u? A je v nich mnoho chyb, protože kameníci neuměli číst a psát a ti co to uměli, neuměli zase tesat? Nejen o tom přesvědčil doktor Jiří Roháček posluchače přednášky, kterou na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla zorganizoval s podporou města Čáslav Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská.

PhDr. Jiří Roháček, CSc. z Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i. je vědecký pracovník a vysokoškolský učitel a také archivář se zaměřením na středověkou a novověkou epigrafiku. Během přednášky představil čáslavské, kutnohorské a kolínské dochované historické nápisy od středověku do 18. století. Jsou totiž historickým pramenem pro poznání kulturněhistorického vývoje tří bezprostředně sousedících měst, v mnohém podobných, ale v mnohém velice odlišných.

Epigrafiku, tedy vědu o nápisech, zkoumá doktor Roháček z hlediska historického, uměleckohistorického, heraldického, genealogického a dalšího bádání. Přednášku oživil bohatou obrazovou dokumentací. Má z čeho čerpat, je totiž autorem řady odborných publikací, doplněných bohatou fotodokumentací.

Samozřejmostí v průběhu přednášky byly roušky, dezinfekce a odstupy. A přestože se mnozí zájemci nezúčastnili přednášky z důvodu nebezpečí nákazy covidem, sešla se dvacítka posluchačů. A rozhodně nelitovali. Přednáška překonala dosavadní rekordy, s diskuzí trvala přes dvě hodiny! Nekonečná diskuze a dlouhý potlesk byl největší odměnou pro etablovaného odborníka na epigrafiku – docenta Jiřího Roháčka!

Vladimír Havlíček

3 2 9 DSCN5896

2

Doktor Zdeněk Petráň z Českého muzea stříbra přednášel pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav„Název pro americký dolar pochází z městečka Jáchymov v malé zemičce uprostřed Evropy!“ Tato větička je snad ve všech amerických ekonomických publikacích. Alespoň tedy podle numizmatika Zdeňka Petráně, který o tom přesvědčil posluchače přednášky, kterou na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla zorganizoval s podporou města Čáslav Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská.

Zdeněk Petráň je numismatik a dlouholetý pracovník Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. V přednášce se věnoval letošním výročím dvou významných zákoníků, které ovlivnily evropské středověké mincovnictví, a to Hornímu zákoníku Václava II. a Schlikovskému Hornímu řádu.

MUDr. Zdeněk Petráň není člověk jedné profese. Vystudoval lékařskou fakultu na Univerzitě Karlově v Hradci Králové, je odborníkem na endoskopické metody. V Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře se věnuje především otázkám počátků ražby nejstarších českých mincí a problematice starověkého římského mincovnictví. Na tato témata publikoval více než stovku odborných statí.

Napsal řadu publikací, připomeňme například oblíbenou „Ilustrovanou encyklopedii české, moravské a slezské numismatiky“. Ta v encyklopedických heslech pojednává o všech známých ražbách včetně zahraničních, které u nás obíhaly, vysvětluje celou numismatickou terminologii, popisuje jednotlivé mincovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

A jak to bylo vlastně s tím názvem dolaru? Má skutečně české kořeny. Název totiž vznikl z německého jména českých stříbrných tolarů, ražených v Jáchymově. Mince byly nazývány německy joachimsthaler, zkráceně thaler nebo taler. Jméno vzniklo podle městečka Joachimsthal, tedy Jáchymův Důl, dnes Jáchymov. Lidé si časem začali název stříbrných mincí z Jáchymova zkracovat pouze na tolar. Po rozšíření platidla po celé Evropě vznikl dalším komolením název dolar. Ten z Evropy do Ameriky přivezli v 16. století Španělé.

Přednáška Zdeňka Petráně propojila témata dolování stříbra, mincovnictví a historie. Podrobně popsal dolování stříbra především v Kutné Hoře a Jáchymově. Závěr přednášky zaujal nejvíce. Vidět originální středověké mince, to se jen tak nevidí. Na přednáškách doktora Petráně je to však samozřejmostí. Však také po velkém potlesku přišlo pozvání od čáslavských „včel“ na další přednášku!

Vladimír Havlíček

5 7 8 35 50 59 Kutná Hora 70 Kutná Hora 72 Kutná Hora 83 Kutná Hora

1

Filip Velímský přednášel o kolínském chrámu sv. Bartoloměje pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav/Kolín – Květnový výlet Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ do kolínského chrámu sv. Bartoloměje byl zrušen. Čáslavské kreativní a flexibilní „včelky“ to ale vůbec nezaskočilo. Udělaly si náhradní přednášku o této významné sakrální stavbě na Nové scéně Dusíkova divadla!

Přednášky na téma „výsledky archeologického výzkumu kostela sv. Bartoloměje v Kolíně“, vedeného Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v loňském roce, se ujal odborník navýsost znalý. Tím byl starosta spolku, archeolog Filip Velímský. Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Takže čáslavští posluchači měli informace o loňském výzkumu kolínského chrámu takříkajíc „z první ruky“.

Raně gotický chrám sv. Bartoloměje v Kolíně byl postaven v druhé polovině třináctého století na místě staršího kostela. Zakladatelem byl král Přemysl Otakar II. Z této doby se dochovalo trojlodí a dvojice osmibokých věží na západní straně. V roce 1349 kostel vyhořel. Za jedenáct let po požáru povolal král Karel IV. svého dvorního architekta Petra Parléře, aby vystavěl nový katedrální chór na místě původního presbytáře. Roku 1504 byla přistavěna samostatně stojící hranolová zvonice, na kterou byly přeneseny zvony z poškozené severní věže. V druhé polovině 19. století proběhla radikální přestavba chrámu. V roce 1945 byl kostel poškozen výbuchem bomby při náletu.

Přednáška zaujala pětadvacet posluchačů a posluchaček nejen díky zajímavému zpracování a podání Filipa Velímského, ale také podobnostmi s čáslavskými památkami.

Bylo to také příjemné setkání po vynucené „koronavirové pauze“. Samozřejmostí v průběhu přednášky byly roušky, dezinfekce a odstupy. A naděje, že na podzim si členové spolku kostel sv. Bartoloměje v Kolíně prohlédnou osobně!

Vladimír Havlíček

5 12 25 DSCN2728 DSCN2736 DSCN2737 DSCN2739 DSCN2741