Archiv pro měsíc: Listopad 2016

Pozvánka na adventní koncert

Tradiční adventní koncert v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách se letos koná v sobotu 10. prosince od 15 hodin. Vystoupí komorní pěvecký soubor Freetet z Kutné Hory. Vedle českých koled zazní i duchovní písně a spirituály. Sváteční slovo pronese farářka Českobratrské církve evangelické v Čáslavi, Mgr. Drahomíra Dušková.adventni-koncert_lochy_2016

10

Doktorka Hana Brzobohatá přednášela o bioarcheologii.

Bioarcheologie s podtitulem „skutečná výpověď lidských kosterních pozůstatků se stopami tělesného postižení“. To bylo téma přednášky doktorky Hany Brzobohaté, organizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“. Akce proběhla 15. listopadu 2016 ve výstavní síni na Žižkově náměstí, s podporou Městské knihovny a muzea Čáslav.

RNDr. Hana Brzobohatá, PhD je pracovnicí kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR a lidskými kosterními pozůstatky se zabývá dlouhodobě. Vystudovala antropologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 spolupracuje s archeology Regionálního muzea v Kolíně a od roku 2007 odborně zpracovává také antropologický materiál ze záchranných archeologických výzkumů na Kutnohorsku.

Bioarcheologie je u nás málo známý obor, který má však velkou budoucnost. Zahrnuje kombinace archeologie s biologií, ekologií a lékařstvím, používá veškeré vědecké analýzy biologických materiálů z archeologických vykopávek. Sleduje na základě archeologických materiálů vývoj člověka, vliv podmínek prostředí a sleduje také historii chování zvířat a pěstování rostlin. To vše má totiž vliv na stravovací zvyklosti a následně na vývoj chorob. Velkým pomocníkem jsou moderní analytické metody, například analýza DNA.

Přednáška kosterní antropoložky Hany Brzobohaté byla pojata spíše prakticky. Na prezentacích předvedla konkrétní nálezy kosterních pozůstatků jak ze zahraničí, tak především z Kutnohorska a Kolínska. Velké množství nálezů bylo objeveno díky budování kolínského obchvatu. Na fotografiích doktorka Brzobohatá předvedla nejrůznější tělesná postižení našich předků, jejich příčiny a důsledky. A to důsledky nejen pro postiženého jedince, ale především pro okolí. Tedy důsledky sociální a jejich dopad na tehdejší společnost a zpětně chování společnosti, tedy kmene, komunity k postiženému jedinci. A tady byl vidět zajímavý fenomén. Naši předci dokázali tělesně postižené „soukmenovce“ integrovat, dokázali jim pomoci, zapojit je do denního života, v žadném případě je neizolovali, jak se to děje mnohdy v naší moderní společnosti. Někdy takoví fyzicky postižení jedinci měli dokonce výsadní postavení, stali se z nich šamani, náčelníci, stařešinové apod. Doktorka Hana Brzobohatá to shrnula slovy: „V dnešním světě preferujeme fyzický vzhled, krásu, ale mnohdy se neumíme postarat o lidi, kteří tomu neodpovídají, nebo jsou dokonce postižení. Na rozdíl od našich předků. Měli bychom se z jejich chování, které potvrzují nálezy kosterních pozůstatků, poučit“.

Vladimír Havlíček

14 13 12 11

 

1

Doktor Vojtěch Šustek – operace Percentage

„První z Londýna“ byl název přednášky doktora Vojtěch Šustka, která se konala 10. listopadu v aule Gymnázia a SOŠPg Čáslav. Podtitul přednášky zněl: „Parašutista František Pavelka a jeho spolupracovníci z Koudelova v operaci Percentage“. Přednášku o parašutistickém výsadku u Koudelova a statečnosti Františka Grada, Antonína Krejčího a Františka Kaliny zorganizoval Klub rodáků a přátel města Čáslavě.

Mgr. Vojtěch Šustek, Ph.D. se narodil 26. února 1968 v Šumperku. Pracuje v pražském národním archívu a věnuje se oboru novodobých českých dějin a dějin odboje. Je předním odborníkem na období tragické pro naši zemi – období druhé světové války. Z doby Protektorátu Čechy a Morava se věnuje především okolnostem atentátu na protektora Reinharda Heydricha. Má zásluhu na vznik a odhalení pomníku obětem popravených v Mauthausenu v pražské Resslově ulici u kostela sv. Cyrila a Metoděje.

A kdo byl vlastně svobodník aspirant František Pavelka, první parašutista vysazený v noci z 3. na 4. října 1941 v Protektorátu? Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele. Po výcviku byl vybrán k splnění akce nazvané Percentage. Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a poselství ministra národní obrany, generála Sergeje Ingra pro velení odboje. Po splnění úkolů se měl Pavelka přidat k domácímu odboji. V důsleku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru Věrni zůstaneme na Chrudimsku, byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy. Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. Před soudem, který je poslal na smrt, dokonce prohlásili: „To by udělal každý slušný Čech“.

Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala postupně utahovat. Po první vlně zatýkání a brutálních výslechových metodách se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis od Pavelky odbojáři Františku Buršovi. Na základě této Buršovy chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. První pokus o zatčení Pavelky gestapu nevyšel, podařilo se mu uprchnout. Při druhém pokusu byl v jiném bytě zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Navzdory obrovské brutalitě výslechů nikoho neprozradil. Když už byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a 5. srpna 1942 byl předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině 11. ledna 1943 v Berlíně – Plötzensee. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Jeho matce bylo doručeno vyčíslení nákladů spojených s popravou.

Co říci na závěr. Před rokem 1989 byly činy západního odboje snižovány, zamlčovány a zkreslovány. Někteří historici v rámci těchto snah dokonce označili Pavelku za zrádce. Nebyly pro to ale důkazy. Kdyby zradil, proběhlo by zatýkání přesně v opačném pořadí, nebyl by mučen, nebyl by popraven. Byla to marná snaha o diskreditaci západního odboje. V Koudelově a v Čáslavi dodnes žijí potomci lidí, kteří Pavelkovi pomáhali, byli dokonce přítomni na přednášce. Konkrétně dcery pana Kaliny, které jako děti zažily brutální zatýkání svého otce a vnuci pana Grada. Svobodník, později kapitán Pavelka a jeho tři pomocníci z Koudelova přispěli svými činy k likvidaci říšského protektora a osvobození vlasti. Operace Percentage nevyšla podle původního plánu. To ale nesnižuje hrdinství Františka Pavelky, který se s obrovskou odvahou vydal na nepřátelské území s vědomím, že ho čeká téměř jistá smrt.

Někteří občané se spontánně složili a postavili obětem akce Percentage u Koudelova malý pomníček. Na jeho vznik měl hlavní zásluhu učitel z nedalekých Vrdů, magistr Miloslav Stibůrek. Bohužel, jeho odhalení se již nedožil. Na přednášce byl vznesen požadavek, aby všem čtyřem popraveným, kteří ani neměli pohřeb, bylo uděleno čestné občanství Čáslavi. Doktoru Vojtěchu Šustkovi patří poděkování za připomínání hrdinství a statečnosti Františka Pavelky, Františka Grada, Antonína Krejčího a Františka Kaliny.

Video pomníčku: https://www.youtube.com/watch?v=YWd7vYoDShw

Dokument ČT: https://www.youtube.com/watch?v=yWbpjd4AsE0

Vladimír Havlíček

8 7 6 5 4 3 2 9