Archiv pro měsíc: Srpen 2017

5

Panel připomíná čáslavského rodáka Klimenta Čermáka

Informační panel, připomínající život a dílo čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa Klimenta Čermáka, byl nainstalován v parku u Podměstského rybníku.

Autory díla jsou čáslavský mozaikář František Tesař a fotograf Miroslav Lepeška. Panel byl umístěn jen pár desítek metrů od jiného panelu, věnovanému čáslavskému rodákovi, spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi, autorovi Lišky Bystroušky.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

A dobrá zpráva na závěr. Čáslavští uvažují, že po revitalizaci parku budou postupně umisťovat další informační panely, na kterých budou představováni významní čáslavští rodáci. Je tak možné, že se park na Valech změní v „park rodáků“.

Vladimír Havlíček

DSCN7579 DSCN7576 15 10

20

Příběh dvou moří v lomu v obci Brloh

Je možné se projít po břehu moře a pozorovat příbojem omleté skály těsně za hranicí kutnohorského okresu? Že to není možné? Ale je. Jedná se totiž o pozůstatky rovnou dvou moří v lomu v obci Brloh, za kutnohorskou Semtěší, směrem na Přelouč.

Stačí jen zavřít oči a s trochou fantazie můžeme slyšet hukot dvou moří. To první omývalo zdejší břeh před 450 až 490 miliony lety. Na počátku druhého útvaru prvohor se totiž zdejší území nacházelo v místech mělkého moře. Podnebí bylo mírné až chladné, se zřetelnými výkyvy výšky mořské hladiny. Moře bylo obydleno bezobratlými živočichy, nejznámější zástupci jsou trilobiti, ramenonožci, měkkýši a hlavonožci. Druhé moře, které se zde nacházelo, bylo druhohorní, jedná se tedy o období před 95 miliony lety. Toto svrchnokřídové moře bylo také mělké, ale výrazně teplejší. Jen pro zajímavost, v této době se po Zeměkouli vesele proháněli dinosauři.

Dnes můžeme na srázech lomu vidět slepence, prachovce a pískovce, při troše stěstí nalézt třeba trilobita a sledovat tak geologický příběh o dávných moří. Lom Brloh je součástí unikátní geologické stezky, která mapuje celou historii planety Země. Však je také řada zkamenělin z místního lomu uložena v Národním muzeu v Praze.

Do roku 2014 byl ale lom zarostlý náletovými dřevinami, byl používán jako smetiště a dokonce se v něm nacházelo více než sto betonových panelů. O změnu se postaral Národní geopark Železné hory s pomocí obce a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. A všech místních občanů, především hasičů. Vyčistili skalní stěny od vegetace a dokonce je omyli tlakovou vodou. Lomu tak navrátili podobu, jakou měl po ukončení těžby kamene.

Až se budete chtít projít po okraji moře, v místech bývalých písečných pláží, z nichž vystupují pobřežní skály, o které se láme příboj, vyražte do obce Brloh. Do lomu, který se příznačně jmenuje „U dvou moří“. A zavřete oči……

Vladimír Havlíček

DSCN7364 17 7 5

3 Vnučka Anita Moravec Gard, její dcera Alicia Frances Carter

Anita Moravec Gard navštívila Čáslav

Čáslav přivítala vzácnou návštěvu, potomky čáslavského rodáka, generála Františka Moravce. Z USA přiletěla jeho vnučka Anita Moravec Gard s dcerou Alicií Frances Carter. A víte, že na Floridě pobíhají pejsci, kteří slyší na jména Párek a Zelí? A kočka se jménem Pivo?

Ale než se dostaneme k pejskům, začněme vážněji. Čáslavský rodák František Moravec je autorem plánu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedený československými výsadkáři. Však je také Čáslav na svého rodáka patřičně hrdá a jeho památka je v Čáslavi připomínána. Důkazem je název nejvýznamnější čáslavské třídy, ta byla přejmenována na ulici Generála Františka Moravce.

František Moravec pracoval jako vojenský zpravodajec a proto není náhoda, že jeho jméno nese skupina speciálních sil Armády ČR. A vojenské zpravodajství uděluje čestnou medaili s jeho jménem k ocenění svých příslušníků. A právě k 601. skupině speciálních sil v Prostějově, která nese jméno „Generála Františka Moravce“, zavítala paní Anita s dcerou. Po návštěvě vojáků byly přijaty primátorem města a prohlédly si prostějovskou radnici s věží. Odpoledne proběhlo setkání a beseda se členy Sokola Přerov. Před odletem se Anita zúčastnila mezinárodní vzpomínkové akce „Prague Tour – Operation Anthropoid 1942“. Do programu se ještě vešel hrad Bouzov, pražské památky a ZOO. Na akcích dámy doprovázela praneteř Marta Šenkapounová se synem Pavlem a rodinná přítelkyně Eliška Tomsová. Setkání v Prostějově se zúčastnili prasynovec Ivan Moravec s manželkou Věrou. Marta Šenkapounová návštěvu Moravy uzavřela: „U 601. skupiny speciálních sil nám připravili opravdu důstojné uvítání a v Přerově na radnici bylo přijetí neskutečné, dali si velkou práci s přípravou. Srdečná byla návštěva rodiny pana Jaroslav Skopala, děkuji mu za šíření odkazu mého prastrýce.“

Ani na Kutnohorsku se Anita a Alicia rozhodně nenudily. Při návštěvě dědečkova rodného města Čáslavi, se poklonily památce obětem protinacistické operace Percentage u Koudelova. Cílem této akce bylo předat odboji radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Na pomníčku jsou uvedena jména místních občanů, kteří pomohli vysazenému parašutistovi a zaplatili za to životem: František Pavelka, František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Alicia si zaběhala v lesoparku Vodranty, chtěla poznat místo působení Jarmily Kratochvílové. Dále se zajímaly o místo, kde žil režisér Miloš Forman. Také navštívily památky Kutné Hory, včetně dolu Osel a noční prohlídky kostnice. A především navštívily své příbuzné, které do Chotusic sezvala Marta Šenkapounová, praneteř generála Moravce.

A na závěr něco veselejšího. Jak to, že paní Anita dala svým pejsků jména, která nemá asi žádný jiný domácí miláček na světě? Je to jednoduché. Ani Alicia, ani Anita, kromě dětských říkánek, česky neumí. Maminka Tatiana, která zemřela v loňském roce, samozřejmě češtinu ovládala. Ale dejme slovo Anitě Moravec Gard: „Chtěla jsem, aby se psi jmenovali česky. A tak jsem se maminky zeptala na dvě česká slova. A maminka řekla – Párek a Zelí. A pak jsem se zeptala na třetí pro kočičku. A maminka řekla Pivo. Škoda, že už kočku Pivo nemám, měla jsem ji ráda.“ Paní Anita nám prozradila jméno pejska, kterého si teprve pořídí – Hořčice. Jistě bude zajímavé slyšet, jak toto těžké české slovo vyslovují Američané.

Drobná úsměvná příhoda se jmény pejsků a kočičky nejen vypovídá o smyslu pro humor, ale především symbolicky vyjadřuje vztah paní Anity k zemi svých předků. Je to úcta ke kořenům, respekt k národu, který se dokáže semknout a obhájit. A mimochodem, přestože paní Moravcová neumí česky, její znalost české historie je taková, že mnozí z nás by jí mohli závidět. Nejen Anitě Moravec Gard, Martě Šenkapounové, ale všem, kteří se starají o odkaz Františka a Václava Moravcových, patří velké poděkování! Dokazují totiž, že nejsme národ Bretschneiderů a Čurdů, ale Kubišů a Moravců! A na závěr vzkaz paní Anity Moravcové: „Užívejte si svobody, studujte historii a važte si lidí, kteří nám ji vybojovali!“

Vladimír Havlíček

4 Anita Moravec Gard, publicista Vladimír Havlíček, Alicia Frances Carter 2 Vnučka Anita Moravec Gard, praneteř Marta Šenkapounová, Alicia Frances Carter, rodinná přítelkyně Eliška Tomsová 1 Vnučka Anita Moravec Gard, praneteř Marta Šenkapounová, pravnučka Alicia Frances Carter, rodinná přítelkyně Eliška Tomsová a Václav MoravecGenerál František Moravec se svými spolupracovníky ve Velké Británii. Generál František Moravec na dobovém snímku s kolegy. F. Moravec s E. Benešem