Archiv autora: redaktorka

Pozvánka na další říjnovou přednášku a oslavy MDA

Zatímco včerejší přednáška o Alexandru Dreyschockovi se poněkud vymykala obvyklému zaměření našich akcí, přednáškou profesora Václava Matouška se vracíme k původnímu archeologickému zaměření našeho spolku i k významné akci tohoto roku – připomínce třicetileté války a bitvy u Čáslavi. Přednáška Archeologický výzkum bojišť třicetileté války se koná v úterý 16. října od 17 hodin na Nové scéně Dusíkova divadla.

V sobotu 20. října se připojíme k oslavám Mezinárodního dne archeologie. Ve spolupráci s dalšími organizacemi za podpory Města Čáslav jsme připravili již třetí ročník Archeologických hrátek na Hrádku. Začínají v 10 hodin. Vstup je zdarma.

MDA 2018_001a

POZOR ZMĚNA!

Z vážných rodinných důvodů bohužel nemůže 9. 10. 2018 přijet na přednášku Mgr. Dita Hradcová. Dobrá zpráva je, že se tématu ujme členka našeho spolku dr. Petra Bělohlávková, která se hudebními dějinami našeho regionu dlouhodobě zabývá. Přednáška se koná v původně avizovaném termínu i čase.

Můžeme se těšit i na hudební ukázky!

PB

Pozvánka na přednášku o Alexandru Dreyschockovi

Říjnový program Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ otevře v úterý  9. 10. v 17 hodin přednáška Mgr. Dity Hradecké, která bude věnována klavírnímu virtuosu a skladateli evropského formátu, Alexandru Dreyschockovi.

Věhlasný pianista, který v první polovině 19. století koncertoval po celé Evropě a konkuroval dokonce i Franzi Lisztovi, upadl v zapomnění a jeho jméno je dnes známé nanejvýš několika odborníkům z hudebního světa. Skutečnost je o to smutnější, že se vytratil i z paměti lidí v jeho rodné obci – Žákách u Čáslavi. Přednáška, pořádaná pod záštitou Obce Žáky při příležitosti Dreyschockova letošního 200. výročí narození, nás s jeho životem a dílem  seznámí doslova hmatatelně – za klavírního doprovodu přednášející. Paní Dita Hradecká, která je v současnosti vedoucí redakce vážné a jazzové hudby ČRo Vltava, se Alexandrovi Dreyschockovi věnovala již v rámci diplomové práce, kterou ukončila studium hudební vědy na FF UK.

DHradecká

Alexander Dreyschock se narodil 16. října 1818 na auerspergském velkostatku v Žákách do rodiny vrchnostenského úředníka Josefa Pavla Dreyschocka, který zde pořádal hudební akademie na podporu chudinských ústavů. Na těchto akademiích vystupoval Alexander Dreyschock společně se svým o šest let mladším bratrem Raimundem, který se později stal virtuosem a profesorem hry na housle na konzervatoři v Lipsku.

Alexandrovým prvním učitelem hudby byl Josef Pospíšil, kantor ze třídy F. X. Pixise a D. Webera na pražské konzervatoři. Již v osmi letech hrál Alexander tak dobře, že mohl veřejně vstoupit. V deseti letech předvedl v Žákách na hudební akademii Mozartův klavírní koncert a předehru k Webrovu Čarostřelci.

V roce 1833 přichází do Prahy studovat klavír a kompozici k Václavu Janu Tomáškovi a stává se nejlepším z jeho žáků. Nejprve vystupuje na domácích hudebních večerech, které Tomášek pořádá ve svém malostranském bytě, a zde získává první důležité kontakty na osobnosti hudebního světa, které mu pomohou při první umělecké cestě. Ještě jako Tomáškův student koncertuje také ve veřejných pražských sálech. V březnu 1836 zahraje první větu Chopinova koncertu e moll a stává se tak prvním, kdo představil Chopinovo dílo Praze.

Ve svých dvaceti letech je Alexander Dreyschock hotovým pianistou. Vybaven doporučeními zahajuje v roce 1838 slavné turné po německých zemích, které začíná v Lipsku – významném centru hudebního života a kritiky a sídle Allgemeine musikalische Zeitung, kde si získává uznání. Buduje si pověst pokořitele všech myslitelných technických obtíží a budí zvědavost publika i tisku.

Téměř 30 let cestuje po Evropě: mezi nejčastější destinace jeho koncertů patří Německo, Rusko, Vídeň. Hraje v Bruselu, Paříži a Londýně, Holandsku, Belgii, v Dánsku, Švédsku, Polsku. Pravidelně se ovšem vrací do Prahy, kde má stálé sídlo, a vyučuje zde nadané žáky, mezi kterými je Vilém Blodek a Bedřich Smetana.

Po marných snahách zavést na pražské konzervatoři klavírní třídu odchází do Petrohradu na nově oteřenou konzervatoř a stává se jejím ředitelem a klavírním profesorem. Petrohradské klima však podrývá jeho zdraví, a proto se v roce 1868 odjíždí zotavit do Itálie. V předjaří následujícího roku umírá v Benátkách. Jeho ostatky jsou převezeny do Prahy a pohřbeny na pražském Olšanském hřbitově.

AD

Dreyschock byl pro svou technickou zdatnost srovnáván s Franzem Lisztem. Mezi jeho parádní kusy patřily vlastní variace pro levou ruku. Ostatně Dreyschockova enormně vycvičená levice se stala jakousi obchodní značkou či reklamním sloganem, ale i terčem mnoha anekdot. Anglický skladatel a virtuos Johann Baptist Cramer o něm řekl: „Dreyschock nemá levou ruku! No ano, má obě ruce pravé!“

Autorka textu: Dana Janotová