V úterý 17. května 2016 pořádá Včela Čáslavská tradiční vlastivědný výlet. Tentokrát zamíříme do Kolína a blízkých Libodřic. I letos pojedeme autobusem, který vyjede od vlakového nádraží v Čáslavi v 15.30. V 16 hodin jsme očekáváni na kolínské vodárenské věži, kde je objednána prohlídka. Na věž vede 196 schodů, takže zvažte své fyzické možnosti. Vstupné je 30 Kč. V 17 hodin plánujeme odjezd do Libodřic. Tamní Bauerova vila je jedinou venkovskou kubistickou vilou u nás. Postavena byla v letech 1912-14 podle projektu Josefa Gočára. Je zde vystavena údajně největší sbírka kubistické keramiky na světě. Vstupné je 60 korun. Předpokládaný návrat do Čáslavi je cca ve 20 hodin.

Upozornění: Od účastníků bude vybírán účastnický poplatek: členové 50, – Kč, od ostatních  100 Kč, ze kterého bude hromadně uhrazeno vstupné a částečně i doprava.

Pracovní skupina pro archeologii Čáslavska zahájila svou první terénní „expedicí“ program revize archeologických nemovitých památek na Čáslavsku. Cílem této aktivity je zjištění jejich aktuálního stavu, který byl naposledy kompletněji ověřován téměř před třiceti lety při aktualizaci státního seznamu nemovitých kulturních památek. Jejich aktuální  fotodokumentace by se také  měla stát základem kartotéky těchto lokalit spolu s dalšími údaji, která bude posléze k dispozici v čáslavském  muzeu a postupně bude doplněna i o lokality nezapsané v seznamu.

Revidovány byly tři opevněné terénní útvary chráněné zčásti skalními srázy nad Medenickým potokem (kat.ú. Lomec). Pro nezasvěceného turistu musí být tyto nečekané mohutné soustavy příkopů a valů v lese téměř zjevením. Při cestě od obce Lomec nacházíme nejprve miniaturní opevněnou polohu, jejíž nejdelší rozměr nepřesahuje 10 m, zato je však obehnána úctyhodným a skutečně nepřehlédnutelným příkopem a z jihu chráněna skalami.  V seznamu památek je sice zapsána jako „tvrziště Na Zelenici“, ale při pouhém pohledu je i laikovi jasné, že by v tomto prostoru mohla snad být umístěna jen nějaká nepříliš rozměrná věžovitá stavba. Při další cestě nad údolím asi po kilometru najdeme další terénní zbytky blíže neznámé fortifikace – hluboký příkop chránící polohu, o jejíž funkci rovněž nic nevíme, neexistují žádné stopy její případné zástavby, ani hmotné archeologické nálezy, které by ji pomohly datovat. Ještě dál, v místech, kde přes údolí již dohlédneme na kostelík v Třeboníně, existuje mohutná soustava valů a příkopů, z nichž jeden dosahuje až 8 m šířky a dodnes kolem tří metrů hloubky. Tato na S a SZ opevněná poloha vešla v odborné literatuře ve známost jako „Hrádek u Třebonína“. Ani odtud nemáme archeologické nálezy, nejčastěji je však spojována s funkcí tzv. refugia, tj. útočištného hradiště pro případy nouze obyvatelstva. Tento fortifikační útvar bývá také dáván do souvislosti s třebonínským Úbislavem, připomínaným na konci 12. století (1194), kam je datován i kostelík sv. Matouše. Z této doby by mohly být také opevněné polohy, ale zda jsou shodného stáří a je mezi nimi nějaká souvislost nebo zda první dvě jmenované jsou mladší nelze při absenci datovacího materiálu rozhodnout. Sporadické  a velmi nevýrazné střepy uložené v kutnohorském muzeu pocházejí pouze z první polohy a mladší stáří nedokládají.

Blíže viz: Smetánka, J. Škabrada: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum, Archeologické rozhledy 27, 1975. Časopis je k nahlédnutí v čáslavském muzeu.

Jarmila Valentová

Lomec

Milovníci geocachingu si mohou svou kešku ulovit nově také na čáslavském Hrádku. Sbíráním kešek se zabývají nejvíce lidé, kteří se rádi pohybují ve volné přírodě, a to lokalita na Hrádku splňuje na jedničku. Keškou většinou bývá vodovzdorná, plastová schránka, ve které je umístěn deník, do něhož se zapisují nálezci, a v některých schránkách dokonce čeká na nálezce dárek. Hledání této kešky, které vás zavede na nejstarší osídlené místo Čáslavi, můžete spojit s návštěvou expozice, jejíž myšlenkou je připomenout bohatou historii tohoto nenápadného kopce. A kde přesně kešku hledat? Souřadnice schránky jsou dostupné na stránce www.geocaching.com společně s radami od již úspěšných lovců.