Městské muzeum a knihovna Čáslav zorganizovali Muzejní noc pod názvem „Válka v muzeu“ v budově muzea v Husově ulici. Současně byla vernisáží zahájena výstava „Čáslav za I. světové války“. Výstava byla věnována stému výročí vypuknutí první světové války. Význam této války, nazývané „Velká“ je opomíjen, je ve stínu druhé světové války. Přitom jeden z důsledků tohoto celosvětového konfliktu byl vznik samostatného a svobodného Československa v roce 1918. Vernisáž zahájil Jiří Žaloudek, poté na dotazy odpovídal odborník na vojenskou historii major ve výslužbě Milan Lehečka. Zájem vzbudil pan major v.v. nejen svými odbornými odpověďmi na položené otázky, ale také dobovou uniformou, která navodila atmosféru první světové války. O historii války, o založení československých legií a vzniku republiky byl promítán dokumentární film. Na zahradě muzea byly připraveny akce pro děti. Mohly si zastřílet ze vzduchové pušky, házet maketou granátu nebo vyplňovat křížovky. Velký zájem byl o vynikající kotlíkový guláš, který uvařil a podával pan Tomáš Hnátek. Pro návštěvníky byly zpřístupněny veškeré sbírky muzea.

Čáslavská výstava ukázala nesmyslnost války, při které naši dědové a pradědové dokonce bojovali na obou válčících stranách. V průběhu první světové války bylo mobilizováno celkem přes 70 milionů mužů, zahynulo při ní téměř 10 milionů vojáků a 8,5 milionů civilistů. Důvodem k válce se stal atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu. Rakousko – Uhersko poté jako odvetu vyhlásilo válku Srbsku, čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí k světové válce. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu. Atentát byl ale pouze záminkou, protože politické napětí v Evropě sílilo již dlouho před ním. Po zvěrstvech, které válka přinesla zavládlo přesvědčení, že se lidstvo poučilo, byl to však omyl, za dvacet roků vypukla válka ještě větší a surovější.

Na dobových fotografiích jsme si připomněli nejen zaniklé čáslavské budovy a zákoutí, ale také atmosféru doby. Zaměstnanci čáslavského muzea připravili vernisáž, potažmo výstavu na vysoké kurátorské úrovni, s citem pro detail a historické souvislosti. Všem za to patří poděkování. V dnešní době, kdy se některé kruhy v zahraničí opět snaží vyvolat válku, je každé poukázání na její absurditu chvályhodné.

Vladimír Havlíček

„Trčkové z Lípy byli jedním z nejbohatších rodů v českém království, jejich pokladnice byly plné peněz na rozdíl od pokladnice královské, kde byla leda tak myš,“ takto vtipně a zábavně přednášel v čáslavské Výstavní síni doktor Zdeněk Beran. Historik Zdeněk Beran přijel do Čáslavi přednášet na pozvání muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ na téma Trčkové z Lípy na Čáslavsku. Doktor Beran přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, patří mezi největší odborníky na české šlechtické rody, známá je jeho badatelská a publikační činnost. To, že jeho přednáška zaujala, se potvrdilo při velkém množství dotazů po jejím ukončení.

Trčkové z Lípy byli českým vladyckým rodem, původem z nižší šlechty, pocházejícím z Lípy u Hradce Králové. V roce 1562 byl rod povýšen do panského stavu. První zprávy o Trčcích pocházejí z 15. století, kdy Mikuláš Trčka z Lípy, husitský válečník, koupil hrad Homoli u Náchoda. K tomu od krále Zikmunda získal vlašimské panství a několik vesnic. Jeho syn Burian Trčka se roku 1426 zúčastnil bitvy u Ústí nad Labem. Od roku 1457 byl jmenován  nejvyšším písařem. Burian byl zakladatelem lipnické větve rodu. Přikupuje další majetky jako Cheb, Lichnice a další statky. Díky královskému hejtmanovi Mikuláši II. Trčkovi z Lípy, který získal další rozsáhlá území, Trčkové bohatli a stávali se tak jedním z nejbohatších rodů v Čechách. Největší proslulosti dosáhli poslední Trčkové z Lípy, kteří rozmnožili statky z pobělohorských konfiskací. Poslední mužský člen rodu Jan Rudolf zemřel v roce 1634. Trčkové tak vymřeli po meči.

„Přednášky se zúčastnilo téměř čtyřicet lidí, to jsme nečekali a máme z toho radost,“ konstatovala doktorka Drahomíra Nováková, spoluorganizátorka přednášky.

Vladimír Havlíček

U příležitosti oslav 750 výročí založení města a zároveň 590 let, které v tomto roce uplynou od smrti Jana Žižky z Trocnova, byla vystavena jeho originální lebka. Tuto výjimečnou událost si nenechaly ujít nejen stovky Čáslavaček a Čáslaváků, ale i přespolních. Lebka je umístěna v kovové schránce ve výklenku Žižkovy síně a přišroubována těžkou mramorovou deskou. Naposledy byla vyndána a vystavena v roce 1994, tedy před dvaceti lety. Příští vyjmutí bude opět za dalších dvacet roků, je však možné, že výjimečně k této akci dojde za deset roků, při šestistém výročí úmrtí. O zorganizování celé akce se postaral hlavně pan Tomáš Hnátek z čáslavského Městského muzea, zároveň si zahrál postavu husitského hejtmana a celý den s obrovským nasazením prováděl sofistikovaný historický výklad. Ve čtyři hodiny odpoledne byla kalva za přítomnosti dokumentaristů z TV Čáslav uložena na další desetiletí do výklenku ve zdi.

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha se narodil kolem roku 1360 v jihočeském Trocnově a zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi. Tento významný husitský vojevůdce je pokládán za tvůrce vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu. Je považován za autora Vojenského řádu, dokumentu celoevropského vojenského významu.

V roce 1420  Jan Žižka ovládl město Čáslav. O rok později, ve dnech 3.-7. června, se v kostele sv. Petra a Pavla konal zemský, tzv. Čáslavský sněm. Na něm byl přijat husitský program a ustavena dvacetičlenná zemská vláda, v níž poprvé zasedli také zástupci měst. Členem této vlády byl zvolen i husitský hejtman Jan Žižka.

Důležitým objevem nejen pro Čáslav byl nález tzv. čáslavské kalvy při archeologickém průzkumu prováděném v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla. V chrámu byl nalezen 115 cm vysoký a 84 cm hluboký a široký výklenek, který byl podle architekta Kamila Hilberta vestavěný do zdi kostela při stavbě věže kolem roku 1450. Na dně výklenku byly nalezeny dvě zkřížené stehenní kosti, poškozená kalva a kus kameninové mísy. Kolem zkřížených kostí byly uloženy další zbytky kostí lebky a ostatní kostry, dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělého tkaniva. Nález obsahoval kosterní pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Po důsledných vědeckých analýzách bylo určeno, že se jedná o jeden z kosterních ostatků husitského vojevůdce. Při rekonstrukčních pracech byl přítomen profesor Jindřich Matiegka, jenž nalezené kosti prohlásil za ostatky Jana Žižky. Svůj závěr učinil na základě morfologických vlastností kostí, zejména jednookosti objevené mozkovny. V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Učiněné závěry potvrdily, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 50 ± 10 let. Dále bylo zjištěno poranění, které odpovídalo poranění utrpěnému u hradu Rábí. V 80. letech minulého století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález znova prozkoumán odbornými pracovníky. Výsledky přinesla tehdy ojedinělá paleoserologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřili muži, jehož věk odpovídal datu Žižkova narození, kolem roku 1360 a datu úmrtí v roce 1424.

Vazby husitského hejtman na Čáslav připomíná pomník Jana Žižky od Josefa Václava Myslbeka z roku 1881, název náměstí Jana Žižky z Trocnova, Žižkova síň, Žižkova brána a před několika lety namalovaný obraz Čáslavského sněmu na fasádě domu v místě nazývaném „Haufova ulička“.

Je málo osobností v naší historii, které vyvolávají tak protichůdné reakce jako Jan Žižka. Někteří ho obdivují jako vojevůdce a vlastence, jiní v něm vidí lapku, žoldáka a nelítostného vraha. Propaganda v době reálného socialismu ze zjevných ideologických důvodů učinila z Jana Žižky vůdce lidové armády a symbol odporu proti feudalismu, katolické církvi, přítele lidu a třídního bojovníka, čímž jeho obraz ještě více pokřivila. Pravděpodobně se historici nikdy neshodnou na významu této osobnosti. Každopádně Jan Žižka ovlivnil dějiny českých zemí a v Čáslavi zanechal výraznou stopu, o čemž svědčí obrovský zájem o prohlídku kalvy husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova a Kalicha.

Vladimír Havlíček