Čáslav – „Antikrist“, s podtitulem „Andělé nebo démoni: husité jako aktéři apokalyptických událostí“. To byl název přednášky doktorky Pavlíny Cermanové, která se konala v úterý 13. října ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Pokračovala tak série přednášek věnovaných husitství, organizovaná Muzejním a vlastivědný spolkem “Včela Čáslavská”, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Doktorka Cermanová posluchače přivítala slovy: „Jsem ráda, že mohu přednášet v husitském městě Čáslavi, kde byly na Čáslavském sněmu přijaty čtyři artikuly pražské, což je program k nápravě církve a křesťanské společnosti jako celku. Čáslavané mají tak k husitství blíže, než obyvatelé jiných měst.“

Podle doktorky Cermanové bylo husitské reformní myšlení do značné míry svázáno s výkladem apokalyptických proroctví jako předpovědi a obrazu soudobých událostí. Zejména husitský radikalismus byl výrazně formován apokalyptickou rétorikou a aktualizací apokalyptických figur v konkrétním času a prostoru husitských Čech. Přednáška byla zaměřena na husitské čtení apokalyptických proroctví, jež přispělo nejen k větší dynamice událostí, ale také k vytvoření jasně definovaného obrazu radikální husitské obce. Dalšími tématy přednášky byly: prezentace moci prostřednictvím podoby Antikrista, středověké apokalyptické myšlení, dějiny zbožnosti, koncepty elitního vědění ve středověku, či konstrukt postavy „proroka“, jenž svou duchovní autoritou zprostředkoval význam apokalyptického proroctví širšímu publiku, čímž mu umožnil jeho praktický dosah. Podle závěrů doktorky Cermanové bylo husitské reformní myšlení výrazně formováno apokalyptickou rétorikou, což přispělo k radikalizaci celého hnutí. V procesu šíření reformních myšlenek, formulovaných v apokalyptických obrazech, byla bezpodmínečně nutná postava „proroka“, a tou byl sám Jan Hus.

Mgr. Pavlína Libichová Cermanová, Ph.D. vystudovala historii na Filozofické fakultě UK v Praze, studovala na prestižních univerzitách v Německu, Rakousku a Francii. Zabývá se problematikou středověkého apokalyptického myšlení, protetické literatury, dějin zbožnosti a konceptů elitního vědění ve středověku. Působí v Centru medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Je členkou redakční rady časopisu Studia mediaevalia Bohemica a členkou Husovy společnosti. Působí na FF UK v Praze. Jako editorka a spoluautorka se podílela na vzniku rozsáhlé publikace Husitské století, jež vyšla v roce 2014.

Podle názoru posluchačů byla přednáška doktorky Cermanové jednou z nejzajímavějších přednášek letošního roku, a to nejen z důvodů odborné erudovanosti, ale především kvůli obrovskému entuziasmu, nadšení, zápalu.

Vladimír Havlíček

Čáslav – Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ zorganizoval pro všechny příznivce historie přednášku doktora Pavla Soukupa na téma „Promluvy, plakáty, popěvky a posměšky v mediální kampani doby Husovy“. Přednáška se konala v úterý 15. září ve výstavní síni na Žižkově náměstí, s podporou Městského muzea a knihovny Čáslav. Přednášku zahájila jednatelka spolku doktorka Drahomíra Nováková za přítomnosti současného dlouholetého předsedy profesora Petra Charváta.

Přednáška na toto netradiční téma byla zaměřena na popis a rozbor, dnes bychom s nadsázkou řekli prostředků „mediální prezentace“, kterou využíval Jan Hus a jeho stoupenci. Není pochyb, že na začátku 15. století, kdy ještě neexistoval knihtisk a kdy téměř celá společnost byla negramotná, to nebyl lehký úkol. Tím, že Jan Hus se svými stoupenci vybudoval akceschopnou „mediální skupinu“, předběhl dobu o několik století.

Doktor Pavel Soukup přednášku uzavřel konstatováním: „Mistr Jan Hus a po upálení jeho stoupenci vytvořili z dnešního pohledu s malými technickými možnostmi účinnou mediální strategii, která ovlivňovala historii v podstatě až do bitvy na Bílé hoře“.

Mgr. Pavel Soukup, Ph.D. vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, svou diplomovou práci věnoval tématu ideálu křesťanského rytířství ve středověkých Čechách. Poté při Ústavu českých dějin FF UK obhájil disertační práci o reformním kazatelství v pozdně středověkých Čechách s důrazem na studie o nejstarších kázáních Jakoubka ze Stříbra. Pavel Soukup působí aktuálně v Centru medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR, kde se specializuje na středověkou náboženskou literaturu, svaté války a křížové výpravy, pozdně středověkou herezi, zvláště husitství a teologické polemiky. Patří k editorům velké monografie Husitské století. Studoval na zahraničních univerzitách, je členem několika redakčních rad, přednáší na Univerzitě Karlově i v zahraničí. Je autorem historických monografií, překládá do češtiny.

V letošním roce si připomínáme šestisté výročí upálení církevního reformátora Mistra Jana Husa. Během tzv. „roku Jana Husa“ bylo řečeno mnoho, byl natočen třídílný film, uspořádáno nespočet přednášek, ale pouze doktor Pavel Soukup se na tohoto národního hrdinu podíval z jiného úhlu, z pohledu využití „mediálních nástrojů“ 15. století. A o to byla přednáška zajímavější.

Vladimír Havlíček

„Zdeněk Jelínek – Historik s charismatem,“ to byl název přednášky doktora Lukáše Provaze v čáslavské výstavní síni na Žižkově náměstí. Přednášku zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav. „V postavě historika Zdeňka Jelínka se vlastně propojila Čáslav s Kutnou Horou,“ konstatovala jednatelka spolku „Včela Čáslavská“ doktorka Drahomíra Nováková při úvodním proslovu.

PhDr. Zdeněk Jelínek, CSc., se narodil v roce 1936 v Kutné Hoře, kde absolvoval gymnázium, poté vystudoval Filozoficko-historickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako učitel českého jazyka, dějepisu, němčiny a ruštiny na základní a střední škole v Uhelné Příbrami a Kutné Hoře.

Roku 1968 se zapojil do obrodného procesu Pražského jara. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy byl Zdeněk Jelínek z politických důvodů propuštěn ze zaměstnání. Na pokyn Státní bezpečnosti v Kutné Hoře nesehnal žádné zaměstnání, aby se uživil, začal pracovat jako skladník v čáslavském hotelu Grand. Přestože byl neustále sledován příslušníky StB, nenechal se zlomit a kolegové na něho vzpomínají jako na veselého a přátelského člověka, který pomáhal například studentům s diplomovými pracemi.

V roce 1978 mu bylo umožněno díky odvaze vedení Regionálního muzea v Kolíně vrátit se k profesi historika. Po roce 1990 pracoval jako ředitel Vojenského historického muzea v Praze a zároveň zástupce náčelníka Historického ústavu ČSA, dále působil na Univerzitě Karlově. Jako znalec vážné hudby předsedal Společnosti Jana Kubelíka. Zdeněk Jelínek zemřel roku 1994 v Praze v pouhých 57 letech, pohřben je v Kutné Hoře. Za své celoživotní působení, morální a občanské postoje byl jmenován čestným občanem Kutné Hory in memoriam.

Doktor Zdeněk Jelínek patřil mezi znalce středověkého dolování v Kutné Hoře a regionálních dějin Kutnohorska a okolí. Je řazen mezi přední české odborníky na historii protinacistického a protifašistického odboje. Zvláštní pozornost věnoval paravýsadkům a partyzánskému hnutí, o němž nasbíral obrovský soubor autentických vzpomínek. Zaměřil se také na tematiku heydrichiády a holocaustu a publikoval velké množství příspěvků i monografií, v době zákazů pod cizími jmény.

O tom, že doktor Jelínek měl smysl pro humor či recesi svědčí i příhoda s vizitkou. Nechal si totiž vyrobit vizitky s nápisem PhDr. Zdeněk Jelínek – skladník a ty rozeslal známým a přátelům. Samozřejmě, Státní bezpečnost to vyhodnotila jako provokaci a následoval trest.

Jelínkův charakter se projevil také v nových, již svobodných poměrech. Když jako ředitel vojenského muzea byl nabádán svými nadřízenými, aby propustil některé členy komunistické strany, tak se jich zastal se slovy, že hodnotí odbornost a nikoli členství v jakékoli straně. Takto se zastal například kosmonauta Vladimíra Remka. S ohledem na skutečnost, že byl přes dvacet roků perzekvován Státní bezpečností, vyhazován ze zaměstnání, sledován a odposloucháván, je to postoj vskutku obdivuhodný.

Doktor Lukáš Provaz je odborníkem na dílo Zdeňka Jelínka, o jeho životě a díle vydal knihu s názvem „Historik s charismatem“ s podtitulem „Život a dílo Zdeňka Jelínka.“ V publikaci na základě archivních pramenů zachycuje jeho dílo a životní osudy, kniha byla prodávána i během přednášky.

Přednášky se zúčastnila téměř dvacítka posluchačů a vzhledem k tomu, že v posledním roce na Kutnohorsku a Kolínsku proběhlo několik přednášek o této bezesporu renesanční osobnosti, je to úspěch. A to byl doktor Jelínek v Čáslavi v podstatě za trest! Přednáška sklidila obrovský potlesk, nejen kvůli preciznímu zpracování a přednesu doktora Provaze, ale hlavně jako ocenění práce a životních postojů doktora Zdeňka Jelínka.

Vladimír Havlíček