Archiv pro rubriku: Akce

Doktor Tomáš Somer přednášel o vilémovském klášteru

Přednášku Tomáše Somera na téma „Venkované, měšťané a nižší šlechtici v okolí vilémovského kláštera a na Čáslavsku v době předhusitské,“ zorganizoval muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Vilémov totiž v minulosti patřil do Čáslavského kraje. Zajímavé informace se členové spolku a široká veřejnost dověděli 13. září 2016 v sále městské knihovny na Kostelním náměstí. Přednášejícího uvedl a doplňoval svými zkušenostmi místopředseda spolku doktor Filip Velímský.

Mgr. Tomáš Somer, Ph.D. z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, se dlouhodobě zabývá historií vilémovského kláštera a lidí, kteří žili v jeho okolí. Na přednášce prezentoval monografii „Benediktinské opatství ve Vilémově“. V knize zmapoval spolu s Josefem Šrámkem a ve spolupráci s archeologem Miroslavem Kovářem dějiny málo známého benediktinského opatství ve Vilémově. V společném díle představili dějiny kláštera v dlouhém časovém období od jeho založení ve dvanáctém století až po zánik před polovinou století šestnáctého, vše zasadili do širších historických souvislostí.

Tomáš Somer je absolventem Univerzity Palackého v Olomouci, fakulty filozofie, kde studoval obor historie – starší dějiny. V současnosti na stejné fakultě přednáší středověkou historii. Specializuje se především na dějiny 13. století a hospodářské dějiny středověku. Absolvoval také gymnázium v Chotěboři, takže má k nedalekému Vilémovu velice blízko. A to je důvod, proč doktor Somer se svými spolupracovníky psal bezmála šest roků knihu o zaniklém a dnes již téměř zapomenutém benediktinském klášteru ve Vilémově. Při bádání objevili několik zajímavostí. Například zjistili, že od poloviny 15. do počátku 16. století žili v areálu kláštera komunitním náboženským životem utrakvisté, tedy kališníci. To byli stoupenci učení Jana Husa, zastánci „přijímání pod obojí způsobou“, tedy chleba i vína (kalicha) pro všechny, kněze i věřící. V té době byl klášter obsazen husity a dalším překvapujícím zjištěním bylo, že v klášteře pobýval i Jan Žižka z Trocnova.

A kde badatelé zjišťovali nové informace? Nejen, že se obraceli na odborníky v jednotlivých oborech, ale dostali se k pramenům, které nikdy předtím nebyly k dispozici. To byly například dokumenty papežské kanceláře publikované v edici Monumenta Vaticana. Dále využili výsledky zatím nepublikovaného stavebně historického průzkumu kláštera a průzkumy archeologů. Data, známé i neznámé prameny kombinovali, dávali do souvislostí, propojovali fakta a analogie. A výsledkem šestileté práce je moderně koncipované komplexní dílo, určené odborné i širší veřejnosti. Však také poctivou práci Tomáše Somera a jeho týmu spokojení čáslavští posluchači odměnili dlouhotrvajícím potleskem.

Vladimír Havlíček

„Čáslavská privilegia“ slaví kulatiny

„Čáslavská privilegia“, to jsou nejstarší zachované listiny nevyčíslitelné hodnoty, které měly vliv na rozvoj královského města Čáslavi. A právě dvě ze čtyř privilegií mají „kulatiny“. 550 a 630 roků od jejich vydání českými králi, to už je pořádný důvod k oslavě a především k jejich připomenutí.

A to měla „Čáslavská privilegia“ namále! Při historicky největším čáslavském požáru v roce 1522 padlo ohni za oběť téměř celé město. V této době byly požáry ve více či méně dřevěných městech běžné, ale tento byl nejtragičtější. A když se osvícení čáslavští radní měli během několika minut rozhodnout, co zachránit, rozhodnutí jednoznačně padlo na privilegia. A díky tomuto prozíravému rozhodnutí si tyto listiny můžeme dodnes prohlížet. Jejich význam pro Čáslav je tak velký, že bychom je mohli srovnat snad jenom s významem korunovačních klenotů pro Českou republiku. A to je důvod, proč jsou uloženy na bezpečném místě, konkrétně ve Státním okresním archivu v Kutné Hoře. Při oslavách 750 výročí založení města Čáslavi byla privilegia na jeden den zapůjčena Městskému muzeu Čáslav. A čáslavské muzeum je za zvýšených bezpečnostních opatření vystavilo ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Díky vstřícnosti pracovníků archivu a muzea mohl originály privilegií nafotit autor tohoto článku.

A nyní můžeme představit slavné a vzácné „jubilantky“. 630 let slaví listina krále Václava IV. z 11. srpna 1386, která osvobozuje město Čáslav a jeho měšťany na tři léta, počínající nejbližším svátkem svatého Havla, od placení sta kop grošů ročně z královské berně.

550 let slaví listina krále Jiřího z Poděbrad z 1. listopadu 1466, která potvrzuje purkmistrům, radním, přísežným a celé obci města Čáslavi privilegia svých předchůdců, především právo jihlavské a listinu Václava IV. z roku 1398 a privilegia Jana, Karla, Václava, Zikmunda a Ladislava.

A pro úplnost si připomeňme další dvě vystavená privilegia. Tím úplně nejstarším a nejvzácnějším dokumentem je privilegium krále Jana Lucemburského ze 4. srpna 1341, kterým uděluje městu Čáslavi a jeho měšťanům právo trhu. Od tohoto roku se každoročně první neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie, tzn. 15. srpna, konal na čáslavském rynku jarmark. Privilegium je ztvrzeno jezdeckou pečetí na hedvábné žlutozelené šňůře.

Druhým nejstarším dokumentem je listina z 12. listopadu 1359, kterou český král Karel IV. ustanovuje, že prodá-li kdokoli z měšťanů a obyvatel města Čáslavi dům, pole nebo jiný nemovitý majetek, který vzdá na zahájeném soudu před rychtářem, staršími a přísežnými města a nový nabyvatel jej drží rok a den ode dne vzdání, nemůže takový majetkový převod již být nikým napaden. Je stvrzena majestátní císařkou pečetí na pergamenovém proužku.

Připomínejme si naši historii a buďme na ni hrdí. Výročí vydání „Čáslavských privilegií“ se k tomu přímo nabízí. Naši předci si významu privilegií vážili a tyto čtyři listiny opatrovali přes půl tisíciletí jako „oko v hlavě“. A při požárech, nejen při tom největším v roce 1522, pro jejich záchranu neváhali riskovat životy. „Čáslavská privilegia“ ovlivnila životy lidí nejen v Čáslavi, ale v celém regionu. Bez nich by nebyl zdaleka možný rozvoj Čáslavska, k jakému od jejich vydání došlo. Tím, že si připomínáme odkazy našich předků, ukazujeme, že si vážíme jejich práce, skutků a že si také vážíme sami sebe.

Vladimír Havlíček

Magistr Aleš Knápek přednáší o čáslavské bitvě

Čáslav – „Bitva u Čáslavi v roce 1618“, to bylo téma přednášky magistra Aleše Knápka, která se konala 14. června ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Zorganizoval ji Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

V rámci přednášky se uskutečnila přímo v sále mimořádná výstava drobných mincí, nalezených nedávno u blízkých Horušic. Mince pocházejí ze začátku třicetileté války, žádná z nich není české provenience. Poctivý nálezce je objevil v rozsypu u křížení úvozových cest. Vypadá to, že se vysypaly z měšce jezdce na koni, cesta se totiž zvedá do kopce na hřeben Železných hor. Již nezjistíme, jestli byly mince ztraceny žoldnéřem, verbířem, obchodníkem, to zůstane tajemstvím.

První velká bitva třicetileté války se odehrála v těsném sousedství Čáslavi, v prostoru Horek a Bratčic. V září 1618 se zde utkali vojáci stavovské armády s vojáky císařskými. Střetnutí trvalo několik dnů. Bylo masivně používáno dělostřelectvo, byly vybudovány polní pevnůstky se sítí okopů, oboustranné výpady a útoky byly mimořádně agresivní i na svou dobu. Dalším prvenstvím bylo, že to byla pravděpodobně první zákopová válka v historii.

Povědomí o této bitvě přežívá u místních dodnes. U Bratčic, směrem na Potěhy, stojí kaplička na památku obětem bitvy. V roce 2008 se uskutečnilo na bratčickém hřbitově slavnostní vysvěcení „Pietního parku“ s památníkem na tuto bitvu. Byly zde instalovány čtyři dřevěné kříže s nerezovými zvony, na nichž jsou vyryty křížky jako vzpomínka na vyhaslé životy a nápisy připomínající tuto krvavou událost. Na prvním křížku je nápis ,,Válka třicetiletá a hořkost po věky“, na druhém „Zde šly kroky vojáků války třicetileté“, na třetím „Stačí chvilku postát a tiše povzdechnout“ a na posledním je nápis „ Zde šli vojáci, aby přišel mír“.

Mgr. Aleš Knápek z havlíčkobrodského regionálního muzea je v odborných kruzích pokládán za nejuznávanějšího historika na období třicetileté války. Poutavou formou popsal čáslavskou bitvu, při které podle historických pramenů přišlo o život na dvě stovky císařských vojáků a přibližně osmdesát členů vojska stavovského. A dobrá zpráva na závěr? Již byla zahájena jednání o oslavách 400. výročí bitvy u Čáslavi v roce 2018, v rámci kterých bychom se mohli dočkat symbolické rekonstrukce tohoto střetnutí.

Vladimír Havlíček