„První z Londýna“ byl název přednášky doktora Vojtěch Šustka, která se konala 10. listopadu v aule Gymnázia a SOŠPg Čáslav. Podtitul přednášky zněl: „Parašutista František Pavelka a jeho spolupracovníci z Koudelova v operaci Percentage“. Přednášku o parašutistickém výsadku u Koudelova a statečnosti Františka Grada, Antonína Krejčího a Františka Kaliny zorganizoval Klub rodáků a přátel města Čáslavě.

Mgr. Vojtěch Šustek, Ph.D. se narodil 26. února 1968 v Šumperku. Pracuje v pražském národním archívu a věnuje se oboru novodobých českých dějin a dějin odboje. Je předním odborníkem na období tragické pro naši zemi – období druhé světové války. Z doby Protektorátu Čechy a Morava se věnuje především okolnostem atentátu na protektora Reinharda Heydricha. Má zásluhu na vznik a odhalení pomníku obětem popravených v Mauthausenu v pražské Resslově ulici u kostela sv. Cyrila a Metoděje.

A kdo byl vlastně svobodník aspirant František Pavelka, první parašutista vysazený v noci z 3. na 4. října 1941 v Protektorátu? Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele. Po výcviku byl vybrán k splnění akce nazvané Percentage. Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a poselství ministra národní obrany, generála Sergeje Ingra pro velení odboje. Po splnění úkolů se měl Pavelka přidat k domácímu odboji. V důsleku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru Věrni zůstaneme na Chrudimsku, byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy. Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. Před soudem, který je poslal na smrt, dokonce prohlásili: „To by udělal každý slušný Čech“.

Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala postupně utahovat. Po první vlně zatýkání a brutálních výslechových metodách se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis od Pavelky odbojáři Františku Buršovi. Na základě této Buršovy chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. První pokus o zatčení Pavelky gestapu nevyšel, podařilo se mu uprchnout. Při druhém pokusu byl v jiném bytě zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Navzdory obrovské brutalitě výslechů nikoho neprozradil. Když už byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a 5. srpna 1942 byl předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině 11. ledna 1943 v Berlíně – Plötzensee. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína. Jeho matce bylo doručeno vyčíslení nákladů spojených s popravou.

Co říci na závěr. Před rokem 1989 byly činy západního odboje snižovány, zamlčovány a zkreslovány. Někteří historici v rámci těchto snah dokonce označili Pavelku za zrádce. Nebyly pro to ale důkazy. Kdyby zradil, proběhlo by zatýkání přesně v opačném pořadí, nebyl by mučen, nebyl by popraven. Byla to marná snaha o diskreditaci západního odboje. V Koudelově a v Čáslavi dodnes žijí potomci lidí, kteří Pavelkovi pomáhali, byli dokonce přítomni na přednášce. Konkrétně dcery pana Kaliny, které jako děti zažily brutální zatýkání svého otce a vnuci pana Grada. Svobodník, později kapitán Pavelka a jeho tři pomocníci z Koudelova přispěli svými činy k likvidaci říšského protektora a osvobození vlasti. Operace Percentage nevyšla podle původního plánu. To ale nesnižuje hrdinství Františka Pavelky, který se s obrovskou odvahou vydal na nepřátelské území s vědomím, že ho čeká téměř jistá smrt.

Někteří občané se spontánně složili a postavili obětem akce Percentage u Koudelova malý pomníček. Na jeho vznik měl hlavní zásluhu učitel z nedalekých Vrdů, magistr Miloslav Stibůrek. Bohužel, jeho odhalení se již nedožil. Na přednášce byl vznesen požadavek, aby všem čtyřem popraveným, kteří ani neměli pohřeb, bylo uděleno čestné občanství Čáslavi. Doktoru Vojtěchu Šustkovi patří poděkování za připomínání hrdinství a statečnosti Františka Pavelky, Františka Grada, Antonína Krejčího a Františka Kaliny.

Video pomníčku: https://www.youtube.com/watch?v=YWd7vYoDShw

Dokument ČT: https://www.youtube.com/watch?v=yWbpjd4AsE0

Vladimír Havlíček

„Karel IV. – profil osobnosti velkého panovníka“. To byl název přednášky profesora Petra Čorneje, která se uskutečnila ve středu 9. listopadu 2016 v přednáškové místnosti knihovny na Kostelním náměstí. Akci pořádalo Městské muzeum a knihovna Čáslav.

Přednášející se pokusil odpovědět na otázky, jaký byl Karel člověk, jaký byl jeho citový i rodinný život a jak vnímal sám sebe a své místo ve světě. Posluchači se tak dověděli mnoho informací ze soukromého a rodinného života „Otce vlasti“. Jak poznamenal jeden z posluchačů: „Karel IV. a Petr Čornej, lze si představit lepší kombinaci?“

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc., se narodil roku 1951 v Praze. Po maturitě na Střední vzdělávací škole absolvoval historii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval jako odborný asistent, vědecký pracovník a později jako zástupce ředitele v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1991 zahájil pedagogickou dráhu. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých monografií, popularizačních prací i učebních textů. Předmětem jeho odborného zájmu jsou dějiny a historiografie pozdního středověku.

Petr Čornej je jedním z nejoblíbenějších historiků na téma štředověk a do Čáslavi jezdí přednášet často. Jeho „fanouškovská základna“ spočítala, že je v Čáslavi již poosmé. Dokonce padly názory, že nejezdí na návštěvu, ale domů. Fanoušci ho totiž považují za „svého“, za Čáslaváka. Oblibu si získal nejen svou odborností, ale také poutavým a neformálním přednesem. A přeplněný přednáškový sál čáslavské knihovny, část posluchačů dokonce seděla na chodbě, jeho oblíbenost potvrdil.

Vladimír Havlíček

„Historie kutnohorského dolování“ se zaměřením na Kutnohorský důlní revír v době poděbradské. To bylo tématem přednášky Viktora Pohanky, kterou zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Přednáška se konala v úterý 18. října ve výstavní síni na Náměstí Jana Žižky z Trocnova ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav. Přítomni byli nejen členové spolku, ale také posluchači z řad veřejnosti. Přednášejícího uvedli místopředseda spolku doktor Filip Velímský a jednatelka doktorka Drahomíra Nováková.

Magistr Viktor Pohanka je absolventem Slezské univerzity v Opavě, kde v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Pracuje jako odborný pracovník – archivář Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Vedle historie slezských knížectvích v době husitské se věnuje také dějinám kutnohorského dolování. O odbornosti magistra Pohanky svědčí skutečnost, že byl oceněn cenou Josefa Šusty. Tuto cenu uděluje Sdružení historiků České republiky a je to v podstatě něco jako Oscar v oblasti historie za rozvoj historických věd, jejich popularizaci a vytváření historického vědomí.

Téma středovékého dolování je na Kutnohorsku velice oblíbené a to nejen z hlediska historického, ale má dopad také na současnost. Například různými zemními propady, ale také třeba dopadem arsenu na životní prostředí. A že je Viktor Pohanka respektovaným odborníkem na tuto tématiku se ukázalo zájmem o závěrečnou diskusi a dlouhým potleskem.

Vladimír Havlíček