Kutnohorská folkmetalová kapela Melissa vystoupila 25. června na čáslavském Hrádku. Akci pořádal Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Akci zahájil starosta spolku doktor Filip Velímský slovy: „Vítám vás na čáslavském Hrádku a přeji vám příjemné odpoledne s hudební skupinou Melissa. Děkuji všem, kteří se podíleli na organizaci, dále Městu Čáslav, čáslavskému muzeu a také děkuji za vytvoření krásného plakátu.“

Hudba Melissy je inspirovaná vlivy keltské, středověké, ale i vážné hudby. A právě keltskou i středověkou hudbu spojuje nenásilnou cestou s folkem, metalem či rockem. Na Hrádku vystoupili v sestavě: Jana Odehnalová – zpěv, Lída Hájková – housle, Pavel Pečenka – perkuse a bicí, Adam Langr – flétna a Petr Kohoutek – kytary.

Čáslavský Hrádek v lesoparku Vodranty je místo s nejstarším osídlením města. Nacházelo se zde nejstarší opevněné místo na území dnešní Čáslavi. Bylo to původně hradiště, to bylo přestavěno na správní hrad, který však později zanikl. Dnes je toto místo zdrojem cenných archeologických nálezů. V posledních desetiletích zarostlo náletovými dřevinami. Tyto dřeviny se díky podpoře čáslavské radnice, dětí z místní základní školy, čáslavských judistů a především „Včely Čáslavské“ podařilo z velké části odstranit a místo opět zpřístupnit veřejnosti. Hrádek je cenná archeologická lokalita s úžasným geniem loci a zaslouží si pozornost. Akce, jako bylo nedělní vystoupení hudební skupiny Melissa, přispívají k oživení tohoto místa.

Vladimír Havlíček

Panel o historii kostela sv. Bonifáce byl instalován v Lochách u Čáslavi. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Odhalení informačního panelu uprostřed obce je důležité, protože kostelík stojí na kraji vesnice a kromě zasvěcených nebo místních, ho těžko někdo najde. Návštěvníci se na panelu dozvědí nejen jak se k němu dostat, ale dočtou se také podrobné informace o historii kostela a také obce. Najdou zde kontakty na místní občany, kteří jim mohou kostelík otevřít k prohlídce. Jednatelka spolku, doktorka Drahomíra Nováková úspěšnou instalaci informačního panelu okomentovala: „Jsem ráda, že se podařilo vytvoření a instalaci panelu dotáhnout do zdárného konce. Poděkování patří především truhláři panu Kombercovi, starostovi našeho spolku Filipu Velímskému a paní Karpíškové“.

Není to první akce „Včely Čáslavské“ na záchranu a propagaci kostela sv. Bonifáce v Lochách. Každý rok spolek organizuje adventní koncert a z drobných darů jsou financovány nejnutnější opravy. Dárci tak v minulých letech přispěli např. na opravu střechy a stropu, který hrozil spadnutím. Spolek také z různých grantových a dotačních titulů zajistil, ve spolupráci s Římskokatolickou farností v Kutné Hoře, opravu oken, dveří a vyčištění prostoru hřbitova. Instalace informačního panelu je jednou z dalších akcí, která koresponduje se záchranou a propagací této historické památky.

A proč je kostel sv. Bonifáce v Lochách tak důležitý, že je mu věnována taková pozornost? Tato sakrální stavba, stojící na skalnatém ostrohu nad pravým břehem potoka Klejnárky, patří totiž mezi nejstarší památky na kutnohorském okrese. Byla postavena již ve 13. století a pod jejím nárožím se nalézá zbytek kamenné stavby, nepravidelného polygonálního tvaru. Na ní je napojena do skály uměle zahloubená suterénní místnost. A právě tato stavba s jeskyní je největší záhadou, která čeká na rozluštění. V lidové tradici je interpretována jako poustevna sv. Ivana. Ve starší odborné literatuře je dokonce popisována jako prehistorická svatyně. Nebo se jedná o sklep zaniklé tvrze, či pozůstatek starší předrománské sakrální stavby? Nevíme. Jediné, co víme s jistotou, je skutečnost, že od tohoto podzemního útvaru je odvozován název lokality, vycházející z německého slova Loch – díra, jáma.

Až pojedete přes obec Lochy, zastavte se u informačního panelu a hlavně navštivte kostelík sv. Bonifáce. A také záhadou polygonální stavbu s jeskyní ve skále, opředenou tajemstvím, starou možná přes tisíc roků. Dozvíte se zajímavé historické informace, složíte hold dávným stavitelům, kteří jsou spojováni se Slavníkovci a se sv. Vojtěchem. A v neposlední řadě tím oceníte práci členů Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“.

Vladimír Havlíček