Talmberk – Chcete prozkoumat trosky kdysi nádherného gotického hradu a pokochat se krásnou přírodou? Navštivte zříceninu hradu Talmberk na Kutnohorsku!

Dnes již polozřícená válcová věž vypínající se na nevysokém ostrohu nad stejnojmennou vsí, patřící pod obec Samopše, svědčí o někdejším významu a slávě hradu. Hrad Talmberk založil Hroznata z Úžic z moravského rodu Kouniců někdy po roce 1284. Byl totiž purkrabím Pražského hradu a za služby prokazované králi Václavovi II. dostal území severně od řeky Sázavy, kolem Úžic. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1291, kdy došlo k dělení majetku mezi syny Hroznaty. Hrad se statkem tehdy dostal Arnošt, který ho dostavěl.

Dodnes je patrné, že hradní jádro mělo obdélníkový půdorys. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je spodní část velké válcové věže, ta se roku 1933 částečně zřítila. Zbytek byl rozebrán na dnešní úroveň, aby neohrožoval okolní zástavbu. Dále byl snížen fragment zdi palácové budovy. Dodnes stojí zadní část brány, dochovaly se také části obvodových hradeb. K opevnění hradu patřily také parkány na úbočích ostrohu, dnes využité pro zahrady a také zaniklý rybník. Od roku 1533, kdy byl hrad součástí chlumského panství, je již uváděn jako pustý. Kámen z hradu byl částečně použit jako zdroj stavebního materiálu pro okolní domy, některé vznikly přímo mezi jeho zdmi.

Když se podíváme na staré obrazy hradu Talmberk, vyvolává v nás pohled na dnešní torzo smutek. Ale přesto mají návštěvníci pocit, že působí až magicky. Rozhodně ohromí genius loci, kouzlo místa hlubokého zalesněného údolí Talmberského potoka!

Text: Vladimír Havlíček, foto: autor, www.hrady-zriceniny.cz, www.fotohistorie.cz

 

Věříte, že vás může strom nabít energií? Přesvědčit vás o tom může dub letní v Čejkovicích, nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!

A není to žádný drobeček. Překvapí výškou téměř dvacetitří metrů a obvodem kmene, který je bezmála osm metrů. Díky své výjimečnosti patří mezi nejvýznamnější chráněné památné stromy České republiky. A jeho stáří je také úctyhodné, zasazen byl kolem roku 1470. A podle některých odvážnějších odhadů byl zasazen dokonce v roce 1380, tedy dvacet roků po založení obce.

Přestože v Čejkovicích končí silnice, rozhodně se tady nudit nebudete. Kromě dubu vás zaujme dominanta obce, kterou je dřevěná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Postavena byla roku 1898 na protáhlé návsi a kromě zvoničky ji doplňuje kříž s ukřižováním. Další chloubou obce je místní kovárna.

První písemná zmínka o obci je z roku 1360. Patřila k panství Chlum, kterému vládl hrad v sousední stejnojmenné vsi. Původně byla v majetku kláštera sv. Prokopa ze Sázavy. V roce 1463 přešla obec do vlastnictví slavného rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Po třicetileté válce zůstaly Čejkovice spolu s celým krajem zcela vypleněné.

Až si budete chtít odpočinout, přijít na jiné myšlenky, navštivte Čejkovice u Zbýšova. Dub letní z patnáctého století vám rozhodně zvedne náladu!

Vladimír Havlíček

Chlum/Čáslavsko – Chcete vidět zbytky prastarého hradu a zachovalé podzemí se studní? Vydejte se do obce Chlum nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!

Hrad byl kolébkou rodu Slavatů z Chlumu  a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Rozsáhlý hrad byl opevněn příkopem na západní straně. Na zbylých stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, protože svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl později zrušen.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studeň, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu. Zajímavé je, že je v ní voda zbarvená do červena. Že by ji zbarvil nějaký druh sinice? Podle místních je voda zbarvená až v poslední době a spíše se přiklánějí k názoru, že je zbarvení umělé.

Každý hrad má svá tajemství. A není tomu jinak ani na hradě Chlum. Podle pověsti je v rozsáhlém sklepení zakopán poklad! Ale rozhodně ho nehledejte, spíše jen obdivujte um a šikovnost našich předků.

Vladimír Havlíček