Čáslav – Petra Bělohlávková přednášela na Nové scéně Dusíkova divadla na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ a ve spolupráci s Obecním úřadem Žáky. Podtitul přednášky byl „Alexander Dreyschock – 200 let od narození klavírního virtuosa ze Žák“.
Příběh klavíristy a hudebního skladatele Alexandra Dreyschocka je příkladem toho, jak umí být historie nespravedlivá. Jméno virtuosa, který ve své době konkuroval Franzi Lisztovi, dnes zná nanejvýš několik odborníků. A to se snažila napravit právě PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D. z katedry hudební výchovy University Karlovy. Přednáška byla doplněna hudebními ukázkami, které paní doktorka doslova bravurně zahrála na zdjší koncertní křídlo.
Alexander Friedrich Hermann Dreyschock se narodil 16. října 1818 na auerspergském velkostatku v Žákách u Čáslavi do rodiny vrchnostenského úředníka Josefa Pavla Dreyschocka. V osmi letech hrál Alexander tak dobře na piano, že mohl veřejně vystoupit. V deseti letech předvedl v Žákách na hudební akademii Mozartův klavírní koncert a předehru k Webrovu Čarostřelci. V roce 1833 přichází do Prahy studovat klavír a kompozici k Václavu Janu Tomáškovi.
V roce 1838 zahajuje turné po německých zemích, které začíná v Lipsku – významném centru hudebního života, kde si získává uznání. Téměř 30 let cestuje po Evropě. Mezi nejčastější destinace jeho koncertů patří Německo, Rusko, Vídeň. Hraje v Bruselu, Paříži a Londýně, Holandsku, Belgii, v Dánsku, Švédsku, Polsku. Pravidelně se ovšem vrací do Prahy, kde má stálé sídlo, a vyučuje zde nadané žáky, mezi kterými je mj. Bedřich Smetana. Odjíždí do Petrohradu, kde se na nově otevřené konzervatoři stává jejím ředitelem a klavírním profesorem. Také je jmenován carským dvorním klavíristou. Ze zdravotních důvodů se v roce 1868 odjíždí zotavit do Itálie, kde v Benátkách 1. dubna 1869 umírá na tuberkulózu. Jeho ostatky jsou převezeny do Prahy a pohřbeny na pražském Olšanském hřbitově.
Alexander Dreyschock je v Česku téměř zapomenut. Dokonce se vytratil i z paměti lidí v jeho rodné obci – Žákách u Čáslavi, přestože tam dodnes stojí jeho rodný dům. Rodný dům čp. 2 se nalézá u hlavní brány, při vstupu do zemědělského statku. Během několika málo let se rodina přestěhovala do zámečku čp. 1, který stojí jen o několik desítek metrů dále. O šest let mladší bratr Raimund, který se později stal virtuosem a profesorem hry na housle na konzervatoři v Lipsku, se narodil již v tomto zámečku. Ze zámečku zůstaly v podstatě ruiny, přesto se ho nový majitel snaží citlivě opravit.
Díky Petře Bělohlávkové a Obecnímu úřadu Žáky se snad nejen na Čáslavsku podaří obnovit povědomí o tomto virtuosovi, který je v západní Evropě dodnes hrán. Snad největší zásluhu na „znovuobjevení“ Dreyschocka má muzikoložka a hudební publicistka magistra Dita Hradecká. A velký kus práce přímo „v terénu“ odvádí paní Dana Janotová ze Štrampouchu. Paní Janotová nám prozradila novinku, kterou si nemůžeme nechat pro sebe: „Připravujeme pamětní desku a po dohodě s majiteli bude umístěna na jednom z domu v Žákách, kde rodina žila!“
Vladimír Havlíček
