Archiv autora: Vladimír Havlíček
Vlastivědný výlet do Kolína a Libodřic
Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ připravil na úterý 17. května 2016 tradiční vlastivědný výlet. Tentokrát byla cílem kolínská vodárenská věž, přestavěná na rozhlednu a Bauerova vila v nedalekých Libodřicích. Výletu se kromě členů spolku zúčastnili také ostatní zájemci z řad nejen čáslavské veřejnosti.
A jaká je vlastně historie kolínské vodárenské věže? Projekt vypracoval v roce 1927 hydrotechnik Jan Vladimír Hráský, který také navrhl první podobu vodojemu. Se stavbou vlastního vodojemu se započalo roku 1928, kdy bylo vytyčeno stavební místo a započalo se s přípravnými pracemi. Poté bylo za přítomnosti starosty města Julia Komrse budoucí staveniště předáno firmě Františka Uhra z Peček, která vyhrála výběrové řízení na vlastní stavbu. Krátce na to předložil František Uher městské radě návrh na úpravu projektu vodojemu podle plánu architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry. František Janda doporučil upustit od kulového tvaru a navrhl vlastní podobu objektu. Městská rada se usnesla pokračovat ve stavbě podle nových plánů. Na jaře roku 1930 byl k již dokončenému vodojemu na návrh architekta Jandy dostavěn vyhlídkový ochoz podepřený betonovými sloupy a vybudováno přístupové schodiště. První voda byla z nového vodojemu do vodovodní sítě vpuštěna ve čtvrtek 7. srpna 1930. V roce 1977 přestala vodárna fungovat, roku 1990 byla prodána soukromníkovi. V roce 2005 ji odkoupilo zpět město Kolín, v roce 2010 byla prohlášena za kulturní památku a v roce 2015 byla zrekonstruována.
Bauerova vila byla postavena podle projektu architekta Josefa Gočára v letech 1912-14 pro nájemce a později majitele libodřického velkostatku Adolfa Bauera. Za protektorátu byla vila jako židovský majetek zabavena a rodina zahynula během holocaustu. Dům se roku 1941 dostal pod německou hospodářskou správu a v roce 1945 připadl obci. Vila je unikátní tím, že je jedinou kubistickou vilou na českém venkově. V letech 2005–2007 byla vila nákladně rekonstruována a nyní je v ní umístěno muzeum a galerie kubistického designu. Ve vile se nachází největší sbírka kubistické keramiky na světě.
Vlastivědný výlet si všichni účastníci užili, členové a příznivci „Včely Čáslavské“ jsou zkrátka „dobrá parta“.
Vladimír Havlíček
Doktor Filip Velímský přednášel o archeologických novinkách.
Archeolog Filip Velímský seznámil v úterý 19. dubna členy „Včely Čáslavské“ a posluchače z řad veřejnosti s novými poznatky z posledních archeologických výzkumů na Čáslavsku a Kutnohorsku. Zaskočil tak za doktora Michaela Zachaře, který měl přednášet na téma český kubismus se zaměřením na architekturu, ale bohužel onemocněl. Posluchačům tato změna nejen nevadila, ale byla dokonce kladně přijata, dověděli se tak o novinkách v archeologických výzkumech za loňský rok v našem regionu. Akce se konala ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav, ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova.
Doktor Velímský přednášku zahájil popisem archeologických nálezů v Otrybech, kde se zachovaly zbytky tvrze či hrádku, a právě zde probíhal výzkum na zbytcích příkopů, valů a podvalí. A takové stavby zde byly dvě, možná tři. Velkou pozornost věnoval výzkumům v kostelu Zvěstování Panny Marie v Bohdanči u Zbraslavic. Tam totiž archeologové vyvrtali otvor do podlahy o průměru asi pěti centimetrů a kamerou zmapovali kryptu. Výsledkem byly fotografie, video a následný nákres rozmístění rakví a dispozice celého prostoru. Zajímavé byly informace o výkopech u hradní věže ve Zruči nad Sázavou. Nejvíce prostoru magistr Velímský věnoval Sedlci u Kutné Hory. Tam totiž proběhly rozsáhlé vykopávky v areálu firmy Philip Morris a hlavně v kostnici pod kaplí Všech svatých a v okolí. Na blízkém fotbalovém hřišti byl zdokumentován zlomek středověkých hrobů, část hřiště totiž leží na bývalém hřbitově.
A na závěr lahůdka, nález mincí v Horušicích. Nálezce je poctivě odevzdal, ctil zákon. Mince pocházejí ze začátku třicetileté války, tedy zhruba z roku 1618. Žádná z mincí není české provenience, byly nalezeny v rozsypu u křížení úvozových cest. Vypadá to, že byly vysypány z měšce jezdce na koni, cesta se totiž zvedá na vrchol Železných hor. Již nezjistíme, jestli byly mince ztraceny žoldnéřem, verbířem, nevíme. A na závěr překvapení. V brzké době, možná v červnu, budou mince představeny v Čáslavi!!!
Vladimír Havlíček
