Věříte, že vás může strom nabít energií? Přesvědčit vás o tom může dub letní v Čejkovicích, nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!

A není to žádný drobeček. Překvapí výškou téměř dvacetitří metrů a obvodem kmene, který je bezmála osm metrů. Díky své výjimečnosti patří mezi nejvýznamnější chráněné památné stromy České republiky. A jeho stáří je také úctyhodné, zasazen byl kolem roku 1470. A podle některých odvážnějších odhadů byl zasazen dokonce v roce 1380, tedy dvacet roků po založení obce.

Přestože v Čejkovicích končí silnice, rozhodně se tady nudit nebudete. Kromě dubu vás zaujme dominanta obce, kterou je dřevěná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Postavena byla roku 1898 na protáhlé návsi a kromě zvoničky ji doplňuje kříž s ukřižováním. Další chloubou obce je místní kovárna.

První písemná zmínka o obci je z roku 1360. Patřila k panství Chlum, kterému vládl hrad v sousední stejnojmenné vsi. Původně byla v majetku kláštera sv. Prokopa ze Sázavy. V roce 1463 přešla obec do vlastnictví slavného rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Po třicetileté válce zůstaly Čejkovice spolu s celým krajem zcela vypleněné.

Až si budete chtít odpočinout, přijít na jiné myšlenky, navštivte Čejkovice u Zbýšova. Dub letní z patnáctého století vám rozhodně zvedne náladu!

Vladimír Havlíček

Chlum/Čáslavsko – Chcete vidět zbytky prastarého hradu a zachovalé podzemí se studní? Vydejte se do obce Chlum nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!

Hrad byl kolébkou rodu Slavatů z Chlumu  a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Rozsáhlý hrad byl opevněn příkopem na západní straně. Na zbylých stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, protože svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl později zrušen.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studeň, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu. Zajímavé je, že je v ní voda zbarvená do červena. Že by ji zbarvil nějaký druh sinice? Podle místních je voda zbarvená až v poslední době a spíše se přiklánějí k názoru, že je zbarvení umělé.

Každý hrad má svá tajemství. A není tomu jinak ani na hradě Chlum. Podle pověsti je v rozsáhlém sklepení zakopán poklad! Ale rozhodně ho nehledejte, spíše jen obdivujte um a šikovnost našich předků.

Vladimír Havlíček

Informační panel, připomínající život a dílo čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa Klimenta Čermáka, byl nainstalován v parku u Podměstského rybníku.

Autory díla jsou čáslavský mozaikář František Tesař a fotograf Miroslav Lepeška. Panel byl umístěn jen pár desítek metrů od jiného panelu, věnovanému čáslavskému rodákovi, spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi, autorovi Lišky Bystroušky.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

A dobrá zpráva na závěr. Čáslavští uvažují, že po revitalizaci parku budou postupně umisťovat další informační panely, na kterých budou představováni významní čáslavští rodáci. Je tak možné, že se park na Valech změní v „park rodáků“.

Vladimír Havlíček