Archiv autora: Vladimír Havlíček

5

„František Moravec – čáslavský rodák“ je název knihy Oldřicha Skaláka

Čáslav – „Brigádní generál Františe Moravec – čáslavský rodák“ je název knihy, kterou vydal Oldřich Skalák symbolicky v roce 100. výročí vzniku republiky. Přestože kniha bude slavnostně pokřtěna a dodána do distribuce až v podzimních měsících, rádi ji představíme v předstihu.

František Moravec byl legionář, důstojník Československé armády a především šéf zpravodajské služby. Je považován za autora plánu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Narodil se 23. července 1895 v Čáslavi, zemřel 26. července 1966 ve Washingtonu. Jeho jméno nese skupina speciálních sil Armády ČR. Vojenské zpravodajství uděluje čestnou medaili s jeho jménem k ocenění svých příslušníků.

A jaký byl motiv k napsání knihy? Na to Oldřich Skalák odpovídá: „3. srpna 2012 můj přítel, pan Bohuslav Veselý, nalezl v dvorním traktu své rodinné vilky poblíž čáslavského náměstí při výkopových pracích šavli a bodák od francouzské pušky Lebel a tři dýky pocházející z období první světové války.“ A dále dodává: „Zbraně byly silně zkorodované, pouze chránič rukojeti šavle, vyrobený z bílého kovu, byl zachovalý včetně připevněného ozdobného zlatého střapce.“ Nález doktor Skalák předal k další identifikaci a k odborné expertize Janu Tetřevovi, kurátorovi sbírek a renomovanému odborníkovi na palné a chladné zbraně muzea v Pardubicích. Rovněž předal zkorodovanou schránku, ve které byly fotografie a dokumenty, ovšem silně poškozené stářím. „Nakonec jsme s panem Veselým vše předali do sbírek Vojenského historického ústavu v Praze, kde jsou předměty dnes vystaveny a zpřístupněny veřejnosti,“ upřesnil Oldřich Skalák.

Na základě uvedeného nálezu se začal doktor Skalák zajímat o čáslavského rodáka Moravce. Studoval nejen dostupnou literaturu, ale především archivní prameny, ke kterým nebyl dříve přístup. Také se seznámil s rodinou generála Moravce. Ke spolupráci s příbuznými se doktor Skalák vyjádřil: „Chtěl bych co nejsrdečněji poděkovat rodině generála Františka Moravce a to zejména paní Anitě Moravec Gard, vnučce pana generála za poskytnutí fotografií a dokumentů. Dále pak generálovu synovci panu Václavu Moravcovi a jeho dceři Martě Šenkapounové za poskytnutí fotokopií zpravodajských materiálů, rodinných fotografií a korespondence.“

Díky Moravcově rodině se ke čtenáři dostávají prostřednictvím knihy dosud nezveřejněné fotografie a dokumenty. To platí také o informacích. Autor uvádí na základě nově objevených archiválií a privátních informací na pravou míru některé skutečnosti, např. podíl Moravce či prezidenta Beneše na atentátu na Heydricha. Kromě nových informací o akci skupiny Anthropoid, píše autor o dalších souvislostech. Nové informace přináší například o legendárním, Moravcem řízeném agentovi A-54. Agent A-54, vlastním jménem Paul Thümmel, je v literatuře faktu líčen jako superagent s neomezenými možnostmi, který mj. vyzradil plány nacistického Německa. Pro někoho je hrdina, pro jiné „padouch“.

Osobnost generála Moravce byla složitá. Doba byla ještě složitější. Dodnes není celá řada skutečností a souvislostí objasněna. Díky bádání a „mravenčí“ práci autora, jsme o trochu blíže ke skutečnému obrazu událostí kolem atentátu na Heydricha. Doktor Oldřich Skalák není historik. Ale díky svému bádání, a to nejen o generálu Moravcovi, se může směle postavit po bok našich nejlepších historiků na období první a druhé světové války!

Vladimír Havlíček, reprofoto z knihy Brigádní generál Františe Moravec – čáslavský rodák

10 15 25 DSCN6182 DSCN6185 DSCN6194

5

Pavel Novák přednášel v Čáslavi na téma „Zahrady v životě Chotků“

Čáslav – Pavel Novák přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Zahrady a parky v životě Chotků“. Přednáška se uskutečnila na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi.

Přednášejícího přivítal a představil starosta spolku doktor Filip Velímský. Představování bylo ale zbytečné. Neexistuje totiž snad jediný člen spolku, který by neznal PhDr. Pavla Nováka, CSc. z Národního zemědělského muzea. Doktor Novák je dlouholetým vědeckovýzkumným pracovníkem pobočky Národního zemědělského muzea na Kačině a těžko bychom hledali většího znalce historie chotkovského rodu.

Přednáška vycházela ze stejnojmenné publikace, která byla vydána v loňském roce a doktor Novák je jejím spoluautorem. Chotkové byli starý český šlechtický rod původem ze západních Čech. Evropského významu dosáhly aktivity Chotků v budování zámeckých parků na území střední a jižní Evropy. Mezi nejvýznamnější patří Veltrusy, Kačina či Dolní Krupá na Slovensku.

Pavel Novák představil všechny chotkovské zámky a zahrady, nejvíce pozornosti však věnoval zámku Kačina. Posluchače seznámil s budováním parku, s  jeho kompozicí, dřevinnou skladbou a současným stavem. Park zasadil do širších chotkovských krajinných úprav na Kutnohorsku, ty staví chotkovskou komponovanou krajinu po bok nejvýznamnějších zahradně architektonických děl v České republice.

Přednáška doktora Pavla Nováka zaujala nejen zajímavým tématem, ale především pečlivým zpracováním. Rozsáhlá obrazová dokumentace, do detailu zpracovaný text a také entuziasmus je ten nejlepší „koktejl“, který mohl doktor Novák čáslavským posluchačům namíchat. Však ho také ocenili nejen „palbou“ otázek v diskusi, ale rovnou trojitým potleskem.

Vladimír Havlíček

35 10 20 7 30      25

z

33103742_1362755200493210_939997848072617984_n

Nejmohutnější trnovník akát v ČR roste u zámku Kačina

Kačina/Svatý Mikuláš – Nejmohutnější trnovník akát v ČR roste na zámku Kačina na Kutnohorsku! Tato botanická rarita je veřejnosti prakticky neznámá. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že akát je invazivním druhem.

Na druhou stranu, má hospodářský význam, především jako medonosný strom. Do Evropy byl akát (latinsky Robinia pseudoacacia) dovezen počátkem 17. století jako okrasný strom a byl využíván v botanických zahradách, parcích nebo stromořadích. Akátová semena přivezl ze Severní Ameriky do Evropy v roce 1601 francouzský botanik Jean Robin, po něm dostala tato dřevina své latinské jméno. Na našem území byl první akát vysazen roku 1710.

Akát byl dovezen jako medonosný strom, akátový med je jeden z nejlepších a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra léčí žaludeční překyselení, květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Jeho houževnaté dřevo se používá v nábytkářství, ve stavebnictví i jako topivo, jeho výhřevnost je nejvyšší z běžně používaných palivových dřev. Důležitá je také výsadba ve městech, je totiž odolný znečištěnému prostředí. Hlízkové nitrogenní bakterie poutají vzdušný dusík a přeměňují ho na organické formy, které jsou přijatelné pro rostliny. Časem se ovšem ukázalo, že je stromem invazivním, jenž vytlačuje původní flóru a vytváří tak monokulturu.

Ale vraťme se k akátu na Kačině a dejme slovo PhDr. Pavlu Novákovi, CSc. z Národního zemědělského muzea: „Kačinský akát není nejstarší, ale zřejmě nejmohutnější, co do objemu kmene, v ČR. Nemohl být vysazen před rokem 1789, kdy byly na polích položeny základy parku, pravděpodobněji se sem však dostal až s výsadbou akátů koncem 19. století. A mohutný je tak proto, že je to srostlice několika kmínků.“ A pro zajímavost dodává: “ Podobnou srostlici – tentokráte buku, můžete vidět v Pacákových sadech u Vlašského dvora v Kutné Hoře.“ Děkujeme doktoru Novákovi za informace, které získal na zahradnické fakultě Mendlovy univerzity v Brně.

Až budeme u nádherného empírového zámku Kačina obdivovat nejmohutnější trnovník akát v ČR, vzpomeňme si, jak je to vlastně s invazivními vlastnostmi tohoto stromu. Semínky se totiž šířit moc neumí, protože jsou těžká a navíc na obdělávaném poli nebo sečeném trávníku nemají šanci. Šíří se ale dobře prostřednictvím kořenových výmladků, tedy vlků. Tím ale nová lokalita nevznikne. Zkrátka bude růst jenom tam, kde mu to dovolíme. A jedno z takových míst je u zámku Kačina na Kutnohorsku!

Vladimír Havlíček

33073339_1362754960493234_3488137936891805696_n 33141785_1362755247159872_3238274211537485824_n 33160531_1362755277159869_1507029308915318784_n 33072716_1362755897159807_1405702242899591168_n