Archiv pro měsíc: Červen 2017

2

Doktor Lubor Smejtek přednášel v Čáslavi o kanibalismu v době bronzové

Doktor Lubor Smejtek přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Téma nebylo na první pohled příliš lákavé, pojednávalo o kanibalismu našich předků. Přednáška se konala ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D. je dlouholetý pracovník Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Specializuje se na archeologii doby bronzové. V Čáslavi přednášel o mladší době bronzové, tedy o období 1300 až 1000 let př. n. l. Doktor Smejtek se narodil 2. února 1957 ve Slaném, vystudoval VŠE v Praze a archeologii na filozofické fakultě UK v Praze. Prováděl řadu terénních výzkumů, publikuje, přednáší, učí. Vedl několik rozsáhlých záchranných výzkumů v Praze a širším okolí a právě o vykopávkách v Kněževsi, které proběhly na ploše deseti hektarů, pojednávala velká část přednášky.

A jaká je odpověď na otázku „lidožrouti v době bronzové, mýtus nebo běžná realita?“ Odpověď není jednoznačná, což v archeologii není nic mimořádného. Vykopávky zaměřené na toto téma prováděl již Jindřich Matiegka. Na nalezených lidských kostech objevil stopy po štípání, které vysvětlil jako důkaz antropofagie, tedy kanibalismu. Podle jeho názoru se pojídaly veškeré části těla, byli pojídáni příbuzní i nepřátelé, preferováni byli mladší jedinci.

Podle doktora Smejtka je to ale otázka interpretace provedených výzkumů. Kanibalismus provází lidstvo po celou historii. Důvodem “lidožroutství“ může být rituál, boj o přežití v době hladomoru, či psychická nemoc. Doktor Lubor Smejtek téma shrnul: „Lidé jsou stejní. V minulosti i dnes. A přestože jsme nalezli kosterní důkazy o kanibalismu, vyskytuje se tento fenomén v minulosti se stejnou frekvencí jako dnes.“

Vladimír Havlíček

30 22 20 15

17

„Včela Čáslavská“ se podílela na instalaci panelu o kostelu sv. Bonifáce v Lochách u Čáslavi

Panel o historii kostela sv. Bonifáce byl instalován v Lochách u Čáslavi. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Odhalení informačního panelu uprostřed obce je důležité, protože kostelík stojí na kraji vesnice a kromě zasvěcených nebo místních, ho těžko někdo najde. Návštěvníci se na panelu dozvědí nejen jak se k němu dostat, ale dočtou se také podrobné informace o historii kostela a také obce. Najdou zde kontakty na místní občany, kteří jim mohou kostelík otevřít k prohlídce. Jednatelka spolku, doktorka Drahomíra Nováková úspěšnou instalaci informačního panelu okomentovala: „Jsem ráda, že se podařilo vytvoření a instalaci panelu dotáhnout do zdárného konce. Poděkování patří především truhláři panu Kombercovi, starostovi našeho spolku Filipu Velímskému a paní Karpíškové“.

Není to první akce „Včely Čáslavské“ na záchranu a propagaci kostela sv. Bonifáce v Lochách. Každý rok spolek organizuje adventní koncert a z drobných darů jsou financovány nejnutnější opravy. Dárci tak v minulých letech přispěli např. na opravu střechy a stropu, který hrozil spadnutím. Spolek také z různých grantových a dotačních titulů zajistil, ve spolupráci s Římskokatolickou farností v Kutné Hoře, opravu oken, dveří a vyčištění prostoru hřbitova. Instalace informačního panelu je jednou z dalších akcí, která koresponduje se záchranou a propagací této historické památky.

A proč je kostel sv. Bonifáce v Lochách tak důležitý, že je mu věnována taková pozornost? Tato sakrální stavba, stojící na skalnatém ostrohu nad pravým břehem potoka Klejnárky, patří totiž mezi nejstarší památky na kutnohorském okrese. Byla postavena již ve 13. století a pod jejím nárožím se nalézá zbytek kamenné stavby, nepravidelného polygonálního tvaru. Na ní je napojena do skály uměle zahloubená suterénní místnost. A právě tato stavba s jeskyní je největší záhadou, která čeká na rozluštění. V lidové tradici je interpretována jako poustevna sv. Ivana. Ve starší odborné literatuře je dokonce popisována jako prehistorická svatyně. Nebo se jedná o sklep zaniklé tvrze, či pozůstatek starší předrománské sakrální stavby? Nevíme. Jediné, co víme s jistotou, je skutečnost, že od tohoto podzemního útvaru je odvozován název lokality, vycházející z německého slova Loch – díra, jáma.

Až pojedete přes obec Lochy, zastavte se u informačního panelu a hlavně navštivte kostelík sv. Bonifáce. A také záhadou polygonální stavbu s jeskyní ve skále, opředenou tajemstvím, starou možná přes tisíc roků. Dozvíte se zajímavé historické informace, složíte hold dávným stavitelům, kteří jsou spojováni se Slavníkovci a se sv. Vojtěchem. A v neposlední řadě tím oceníte práci členů Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“.

Vladimír Havlíček

101 98 97 20 3 2

Pozvánka na červnovou přednášku

Pozvání přijal dlouholetý pracovník Ústavu srcheologické památkové péče středních Čech PhDr. Ing Lubor Smejtek, Ph.D., který se specializuje na archeologii doby bronzové. Tématem bude kanibalismus u našich předků. Přednáška se koná ve výstavní síni na náměstí 20. června od 17 hodin.Smejtek-300x300